Dobyvatelé ze Španělska

Conquistadores de España

V této době již probíhají zámořské objevy, a ostatní národy se doslechly o portugalských úspěšných výpravách. Španělé začínají vidět svou příležitost. I další národy se také nesměle pouštěly dále od břehů. Španělé však nechtěli moc riskovat, jako kdysi portugalský princ Jindřich „Mořeplavec“.

 

Španělskou královnu Isabelu Kastilskou navštívil pro ni neznámý muž z Janova se zajímavým plánem. Byl to Kryštof Kolumbus a chtěl objevit cestu do Indie směrem na západ. Učenci to dlouho zvažovali, několikrát návrh i zamítli, ale královnino zalíbení v Kryštofově odvaze a jeho silná vůle zvítězila. 12.října 1492 doplul k ostrovům v Karibiku. Kolumbus věřil až do své smrti roku 1506, že to byla východní část Indie. Toto byla jedna ze dvou událostí, kterou začal „Novověk“.

 

Portugalci se obávali, že by Španělé v těchto západních koloniích měli nežádoucí moc, proto spěšně vypravili expedici s kapitánem Vasco da Gama do Indie, v letech 1497-1499. Výprava dosáhla svého cíle, ale stála životy většiny námořníků. Objevy a dovezené zboží ztráty a náklady bohatě zaplatily.

 

Dříve, než k tomu došlo, Španělé a Portugalci v roce 1494 sepsali Tordesillaskou smlouvu o rozdělení světa, posvěcenou papežem. Určili v ní pomyslnou hranici na 46° západní délky, čáru od severu k jihu, asi 600 km západně od ostrovů Kapverdy. Stojí v ní, že území objevená na východ od této čáry patří Portugalsku a na západ od ní Španělsku. O pár let později byla také dohodnuta východní hranice na 134° východní délky, čára prochází Novou Guineou v Indonésii.

 

V roce 1497 Ital Giovanni Caboto objevil Severní Ameriku. V roce 1500 Španěl Vincente Pinzón objevil Brazílii, o tří měsíce později u ní přistála portugalská výprava Pedra Alvarese Cabrala. Díky výše zmíněné smlouvě měli na toto území nárok Portugalci. Dalším objevováním Amerigo Vespucci z Florencie zjistil, že je to nový kontinent a nejde o Indii. Španěl Vasco Nuñez de Balboa v roce 1513 s výpravou překročil panamskou šíji a byl prvním Evropanem, který kdy spatřil Tichý oceán. Nazval jej „Jižní moře“. V roce 1515 Portugalci objevili Moluky, které jsou až moc daleko. To inspiruje Ferdinanda Magellana, Portugalce ve španělských službách, k otázce, zda to do Moluk není blíž západní cestou. V letech 1519-1522 vykoná vůbec 1. obeplutí světa, bohužel Magellan při cestě domů na Filipínách zahynul. Cestu dokončila pouze loď VICTORIA kapitána Juana Sebastiána Elcano. Tato cesta významně přispěla k přehodnocení geografických i náboženských znalostí. Poprvé se dala určit přesnější velikost a rozměr Země. V roce 1519 Španělský conquistador Hernán Cortés vstoupil na půdu říše Aztéků a tím začalo období dobývání a kolonizování „Nového světa“.

Objevné cesty 15.-16. století

LEGENDA:

A – Lisabon; B – Palos de la Frontera; C – San Lúcar; D – Cádiz; E – Azorské ostrovy; F – Kanárské ostrovy; G – Mys Verde a Kapverdské ostrovy; H – Santiago de Cuba; I – Santo Domingo de Guzmán; J – Trinidad a Tobago; K – Cesta do zálivu La Plata; L – Portugalská Brazílie, viz Duarte Pacheco Pereira; M – Veracruz (v Mexiku); N – Tenochtitlán (Ciudad de México); O – Trujillo (v Hondurasu);

X – Přibližně zde spatřil zemi viz Juan Rodriguez Bermejo

1 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1492-1493

2 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1493-1496

3 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1498-1499

4 – plavba Francisca Martín Pinzón a Vicente Yáñez Pinzón v roce 1499 do zálivu La Plata a zpět

5 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1502-1504

6 – plavba Antóna de Alaminos v letech 1513-1517

7 – cesty Hernána Cortése v roce 1519 z Kuby do Veracruz; 1520 do Tenochtitlánu; 1524-1526 do Hondurasu a Trujillo; 1535-1536 Kalifornie a zpět.

8 – linie vlivu podle papeže Alexandra VI. do roku 1493

9 – linie vlivu smlouvy Tordesillas od roku 1494, viz Duarte Pacheco Pereira

Pozn.: Detailní popisy cest u jednotlivých kapitánů.

ŠPANĚLSKÁ KOLONIÁLNÍ ŘÍŠE
*1137/1402 - +1976

 

KOLONIE V EVROPĚ

ZEMĚ

DRŽENA

OD - DO

STRUČNÁ HISTORIE

Období od reconquisty do sjednocení Španělska.

Severní Katalánie (dnes Carcassonne a Roussillon)

1137-1659

Získáno při reconquistaci. Hrabství Rosselló a Cerdanya připojena k Mallorskému království. Rosselló 1344 a Cerdanya 1403 předáno pod Aragonskou korunu. 1659 byl sepsán tzv. Pyrenejský mír s Francouzi, kterým byla území předána. 

Hrabství Provence

1167-1267

Získal dědickým právem Alfons II. Aragonský. Ztraceno dědickým nárokem francouzského rodu z Anjou.

Montpellier

1204-1349

Získán dědickým nárokem po sňatku Petra II. Aragonského s Marií z Montpellier. Od 1276 byl součástí království Mallorka. Jakub III. Mallorský území 1349 prodal Francii.

Baleáry

1229-dosud

V letech 1229-1235 byly dobyty Jakubem I. Aragonským. Od 1276 jako nezávislé Mallorské království s králem Jakubem II. Mallorským. V roce 1344 začleněno pod Aragonskou nadvládu. Nyní jsou Baleáry autonomní území v unii se Španělskem.

Malta

1282-1530

Byla připojena k Aragonské koruně po vytlačení Normanské nadvlády. Karel V. ostrov 1525 věnoval řádu Johanitů jako léno. Papežská bula z roku 1530 definitivně předala ostrov Johanitům (dnes známí jako Maltézští rytíři).

Království Sicílie

1282-1759

Po vzpouře namířené proti francouzské nadvládě, tzv. Sicilské nešpory, byla Sicílie přenechána Aragoncům. Po sepsání Rastattského míru byla obě území ponechána Rakousku. V roce 1735 byl předběžně dohodnut tzv. Vídeňský mír a území byla vrácena Španělsku. Ztraceno odtržením po občanských revoltách.

Království Sardinie

1297-1714

Papež Bonifác VIII. území věnoval Aragonské koruně. Od 16. století v personální unii se Španělskem. Ztraceno ve válce o španělské dědictví s Rakouskem.

Athénské vévodství

1311-1388

Katalánská společnost jej dobyla roku 1311. V roce 1319 bylo připojeno k Neopatrijskému vévodství. V roce 1388 bylo prodáno florentskému rodu Acciainolů.

Neopatrijské vévodství

1319-1390

Území bylo dobyto Aragonci a připojeno k Athénskému vévodství. V roce 1390 bylo prodáno florentskému rodu Acciainolů.

Korsika

1325-1453

Král Jakub II. Aragonský získal roku 1297 Korsiku jako léno od papeže Bonifáce VIII. 1325 byl podroben celý ostrov. Střídání nadvlády: Janov od 1347, Aragonci od 1372, Francouzi od 1401, Janov od 1410 a Aragonci od 1419. V 1447 byl ostov rozpůlen na jižní aragonskou a severní janovanskou část. Ztraceno obsazením Janovany. 

Neapolské království

1442-1759

Alfons V. Aragonský v roce 1442 Neapol dobyl a spojil se Sicílií. Po sepsání Rastattského míru byla obě území ponechána Rakousku. V roce 1735 byl předběžně dohodnut tzv. Vídeňský mír a území byla vrácena Španělsku. Ztraceno odtržením po občanských revoltách.

Období po sjednocení Španělska dodnes

Milánské vévodství

1535-1714

Získáno dědickým nárokem Karla V., ktery ho pak dal synovi Filipovi II. Od 1556 personální unie se Španělskem. Ztraceno ve válce o španělské dědictví s Rakouskem.

Monako

1542-1641

Po vytlačení Janovanů byl zřízen protektorát. Ztraceno po francouzské okupaci.

Franche-Comté

1556-1678

Získáno dědickým nárokem. V 1668-1674 okupováno Francouzi. Po podpisu tzv. Nijmegenského míru bylo území ponecháno Francouzům.

Španělské Holandsko

1556-1714

Získáno dědickým nárokem. Ztraceno ve válce o španělské dědictví s Rakouskem.

Stato dei Presidi (dnes část Toskánska ve stř. Itálii s městem Florencie)

1557-1759

Od 1522 pod ochranou krále Karla V. Po dobytí Sieny byl 1557 založen tento vojenský stát. K tomuto území patřil i ostrov Elba. V 1707-1735 okupováno Rakušany. Po sepsání tzv. Vídeňského míru vráceno Španělsku. Ztraceno po válkách ponecháním Neapolskému království.

Portugalsko

1580-1640

Získáno dohodou o personální unii. Ztráta rozhodnutím Portugalců o samostatnosti.

Elba

1603-1709

Získáno po dobytí přístavu Porto Azzurro. Ztraceno ve válce o španělské dědictví s Rakouskem, ale oficiálné předán Neapolskému království až 1714.

 

KOLONIE V ATLANTIKU

ZEMĚ

DRŽENA

OD - DO

STRUČNÁ HISTORIE

Kanárské ostrovy

1479-dosud

Byly objeveny Řeky v 1.tisíciletí př.n.l. a po nich i Římany. Přesto se připisuje náhodný objev ostrovů Lanzarottemu Malocellu z Janova roku 1312. Španělé jej 1402 obsadili a postavili misii. Smlouva z Alcaçovas 1479 přiznala vlastnictví ostrovů Kastilii. Nyní jsou samostatné a v unii se Španělskem.

 

KOLONIE V AMERICE

ZEMĚ

DRŽENA

OD ‑ DO

STRUČNÁ HISTORIE

Hispaniola

(dnes Haiti a Dominikánská republika)

1492-1795

Historicky první zámořská kolonie. Ostrov objeven 1492 K.Kolumbem. 1697 Francie získala po válce od Španělska západní polovinu a po podpisu Basilejského míru 1795 získala zbytek ostrova. Vzpoury černých otroků 1804 získaly pro ostrov nezávislost.

Trinidad

1498-1802

Ostrov objeven 1498 K.Kolumbem. 1535 bylo připojeno k Místokrálovství Nové Španělsko. Okupace Británií od roku 1763, byla příčinou k válce. Ztráta po válce s Británií sepsáním tzv. míru z Amiensu.

Kajmanské ostrovy

1503-1666

Ostrovy objeveny 1503 K.Kolumbem. 1535 byly připojeny k Místokrálovství Nové Španělsko. Ztraceny po bitvě s Anglií. Definitivní opuštění ostrovů španělskými osadníky 1670.

Santiago (dnes Jamajka)

1509-1655

Ostrov byl objeven 1494 K.Kolumbem a kolonizován až 1509. 1535 byl připojen k Místokrálovství Nové Španělsko. Ztracen po násilné okupaci Angličany.

Španělská Florida

1513-1819

Byla objevena a obsazena conquistadorem Juanem Ponce de León s Antónem de Alaminos. 1535 byla připojena k Místokrálovství Nové Španělsko. V době 1763-1784, za sedmileté války, byla okupována Brity. Přenechána USA po podpisu smlouvy Adams-Onis.

Místokrálovství Nové Španělsko (dnes Mexiko a Guatemala)

1535-1821

Dobyvatel Hernán Cortéz si 1519-1521 podrobil Aztéckou říši a založil osadu Villa Rica de la Vera Cruz, byla to první osada na kontinentu (nyní Veracruz). 1535 bylo založeno Místokrálovství Nové Španělsko, jež se postupně rozrostlo o území Sev. a Již. Ameriky i mimo americký kontinent jako Filipíny, Mariany, Palau, Guam i severní Borneo. Území se postupně rozpadlo ve válkách s ostatními koloniálními mocnostmi, prodejem území a vzpourami lidu.

Místokrálovství Peru (dnešní Peru a dalších osm jihoamerických států)

1542-1824

Dobyvatel Francisco Pizzaro dobyl říši Inků 1531-1542, poté byla založena kolonie. V roce 1655 Angličané násilně okupovali část kolonie (dnešní Pobřeží moskytů). Postupně se území oddělilo na menší Místokrálovství: Nová Granada a Rio de La Plata. Nakonec vznikl dnešní nezávislý stát Peru.

Místokrálovství Nová Granada

1717-1810

Vzniklo oddělením od Místokrálovství Peru. V letech 1723-1739 bylo připojeno k Peru. 1810 vznikly státy Ekvádor, Kolumbie, Panama a Venezuela a také byla vyhlášena nezávislost nových států.

Louisiana (dnes stát USA)

1762-1800

Získána po šarvátce s Francií. Byla začleněna do Místokrálovství Nové Španělsko. Ztracena vrácením Francii po diplomatickém nátlaku Napoleona Bonaparte.

Místokrálovství Rio de La Plata

1776-1811

Vzniklo oddělením od Místokrálovství Peru. 1811 vznikly státy Argentina, Bolívie, Paraguay a Uruguay a také byla vyhlášena nezávislost nových států.

Nootka

1789-1794

Území na jihu Britské Kolumbie a části Washingtonu. Pod silným diplomatickým tlakem Velké Británie se Španělé území zřekli.

 

KOLONIE V ASII A PACIFIKU

ZEMĚ

DRŽENA

OD ‑ DO

STRUČNÁ HISTORIE

Severní Borneo (dnes součást státu Brunej)

1521-17.st.

Objevil Fernão de Magalhães, tím vznikl nárok Španělska na toto území. Kolonizováno 1535 a připojeno k Místokrálovství Nové Španělsko. Ztraceno v průběhu 17. století okupací Velkou Británií.

Guam

1521-1898

Objevil Fernão de Magalhães, tím vznikl nárok Španělska na toto území. Miguel López de Legazpi 1565 provedl obsazení a kolonizaci. Bylo připojeno k Místokrálovství Nové Španělsko. Později součást Španělské východní Indie. Ztraceno okupací vojsky USA při americko-španělské válce.

Karolíny (dnes součástí Fedrativních států Mikronésie)

1525-1899

Ostrovy objevil Portugalec Diego da Rocha. Další rok Alonso de Salazar ostrovy prozkoumal a kolonizoval. Byly připojeny ke Španělské východní Indii. Francesco Lazeane 1686 objevil další ostrovy Karolín. Kolonie byla 1899 prodána Německé říši a tím byly začleněny do Německé Nové Guineyi.

Filipíny

1542-1898

Ostrovy objevil 1521 Fernão de Magalhães. Španělé 1542 ostrovy kolonizovali a začlenili do Místokrálovství Nové Španělsko. Později součást Španělské východní Indie. Ztraceno okupací vojsky USA při americko-španělské válce.

Palau

1543-1899

Objevil a zabral Ruy Lopez de Villalobos. Ostrovy byly kolonizovány počátkem 19. století a připojeny ke Španělské východní Indii. Kolonie byla 1899 prodána Německé říši.

Španělská východní Indie (dnes sev. Borneo, Filipíny, Guam, sev. Mariany, Marshallovy ost., Mikronésie, Palau)

1565-1898

Také známá jako Generální kapitanát Filipíny (šp. Capitanía General de las Filipinas). Tato kolonie vznikla 1821 oddělením od Místokrálovství Nové Španělsko, ze které byla dále spravována. Po rozpadu amerických kolonií 1822, byla kolonie řízena přímo ze Španělska. Ztracena po americko-španělské válce.

Mariany

1667-1898

Ostrovy objevil 1521 Fernão de Magalhães. Španělé ostrovy obsadili a připojili ke Španělské východní Indii. Název dostaly ostrovy podle španělské královny Marie Anny Habsburské. Ztraceny okupací jižní části vojsky USA při americko-španělské válce. Severní část prodána Německé říši a tím byly začleněny do Německé Nové Guineyi.

 

KOLONIE V AFRICE

ZEMĚ

DRŽENA

OD ‑ DO

STRUČNÁ HISTORIE

Melilla (dnes město v Maroku)

1497-1995

Dobyta vytlačením Berberů a obsazena. Od 1995 autonomní město Španělska. 

Plazas de Soberanía en el Norte de Africa - Oblasti suverenity v severní Africe (dnes ostrovy při pobřeží Maroka)

16.st.-

Dříve známé jako África Septentrional Española - Španělská Severní Afrika. Území byla získána koncem 15. a v průběhu 16. století. V této koloniální skupině byla tato území: souostroví Islas Chafarinas, Isla de Perejil, Peñón de Alhucemas, Isla de Mar, Isla de Tierra, Peñón de Vélez de la Gomera, Ceuta a Melilla.

Peñón de Vélez de la Gomera (cca 15 km východně od Gibraltaru)

1504-dosud

Ostrůvek byl dobyt 1504, pod stálou kontrolou Španělska od 1564. Byl připojen k Plazas de Soberanía en el Norte de Africa. 1934 se oblastí přehnala silná pouštní bouře, která vytvořila písečný násyp, a z ostrova se stal poloostrov.

Oran (město v Alžíru)

1509-1792

1505-1506 neúspěšné pokusy o dobytí města. Po dobytí ustanovena španělská správa. 1709 město obsadila vojska Osmanské říše. 1732 jej Španělé získali zpět. Jednání o míru s Osmanskou říší od 1790, byla ukončena 1792 předáním Oranu Osmanské říši.

Tripolis (hlavní město v Libyi)

1510-1523

Město obsazené Araby dobyl Pedro Navarra. Karel V. jej 1523 jako léno předal řádu Johanitů. 1551 byl dobyt a obsazen vojsky Osmanských Turků.

Bejaia (město v Alžíru)

1510-1551

Přístavní město dobyto vytlačením Arabů. Ztraceno po bitvě s vojsky Osmanských Turků.

Bizerta (město v Tunisu)

1535-1574

Město dobyl Karel V. Ztraceno vpádem vojsk Osmanských turků.

Tunis

1535-1574

Po obsazení území Karel V. zřidil španělský protektorát. Ztráta po obsazení Osmanskými Turky.

Džerba

1551-1560

Získáno dobytím a vytlačením Arabů. Ztraceno v námořní bitvě s flotilou Osmanských Turků.

Isla de Perejil (cca 5 km východně od Gibraltaru)

1668-dosud

Získán od Portugalců po ukončení personální unie (1640) a po podpisu tzv. Lisabonského míru. Byl připojen k Plazas de Soberanía en el Norte de Africa. 2002 dohoda mezi Marokem a Španělskem ostrov nadále vojensky nevyužívat.

Ceuta

1668-dosud

Získán od Portugalců po ukončení personální unie (1640) a po podpisu tzv. Lisabonského míru. Od 1994 autonomní město Španělska.

Španělská Guinea (nyní Rovníková Guinea)

1778-1968

Portugalská kolonie byla postoupena Španělsku. Bioko a Rio Muni byla 1926 sjednocena do kolonie Španělská Guinea. Ztraceno vyhlášením nezávisloti a vznik nového státu.

Španělská Sahara (dnešní západní Sahara)

1884-1976

Nejdříve bylo 1860 dobyto město Sidi Ifni a 1884 byla obsazena část západní Sahary. Španělská západní Sahara vznikla připojením kolonií Rio de Oro, Sakia al-Hamra a La Agüera do jediného celku. Od 1946 začleněno do Španělské západní Afriky. Ztraceno ústupem Španělů a obsazením území vojsky Maroka a Mauretánie. Domorodí obyvatelé vedli proti okupantům partyzánskou válku. Tento spor není dosud vyřešen.

Španělské Maroko

1912-1956

Po konfliktu Maroka se Španělskem a Francií byla podepsána tzv. dohoda Fez a zřízeny protektoráty. 1956 byla vyhlášena nezávislost a připojena k již nezávislému Francouzskému Maroku.

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 1. srpna 2015

Prameny: viz ZDROJE