16.-20.st.n.l.

Anglie pacifikuje oceány

Brander – vznikl v Anglii asi v 15.století (přesně to nikdo neví). Sloužila k ničení a zapalování nepřátelských lodí. V podpalubí byl naložen hořlavým nákledem. Nepočetná posádka co nejrychleji brander přihákovala k nepřátelské lodi nebo vplula do protivníkovy formace, poslední kdo opouštěl loď, náklad zapálil. Byla to malá plachetnice s jednou palubou, spíše kryt kryjící nebezpečný hořlavý náklad. Měl jeden stožár s latinskou, později ráhnovou vratiplachtou a pak i se stěhovkou či kosatkou. Trup byl velmi jednoduché konstrukce, oblý a profil oválný, podobný trupu karavel či později šalup. V trupu byly pod palubou okna-průduchy, kterými posádka snadno unikla do bezpečí a také pro sycení požáru vzduchem. Brandery byly použity mimo jiné i v roce 1588 Angličany při ničení španělské flotily v přístavu Calais viz Felicissima Armada.

MANOVAR – DA orlogsmand; DE man o‘ war; EN man-of-war; FR man‘o‘war; IT la man-of-war; NO manovar; PT man-of-war; RU ман-оф-вар; ZH 人为战争的.

Volně se dá přeložit do češtiny jako válečná loď či velká loď. Samotný výraz Man-of-war v anglickém a později v britském královském námořnictvu označoval silně vyzbrojenou válečnou loď v 16. a na počátku 17.století. V Británii se však tímto termínem nadále slangově označovaly silné válečné lodě až do 19.století, ač to byly fregaty, řadové lodě nebo první pancéřované lodě.

Man-ofv-war byl typicky anglickou lodí vyvinutou v druhé polovině 16.století sirem Johnem Hawkinsem viz týž. Tento typ lodi byl revoluční také ve způsobu stavby. Oproti dřívějšímu způsobu stavby lodí a výroby dílů v loděnicích, se nyní manovary stavěly stavebnicovým způsobem z již předem vyrobených dílů. Tento způsob byl nazván rapid-build – rychlostavba. Tento způsob stavby byl záhy využíván ve všech loděnicích.

Manovar měl trup konstrukčně podobný galeoně, byl však mohutnější a měl lepší plavební vlastnosti. V počátcích měl dvě a později i tři dělové paluby. Měl tři stěžně až 40 metrů vysoké s mírným sklonem k přídi. Hlavní a přední byly třídílné, zadní dvojdílný. První manovary měly čtvrtý stěžeň s latinskou plachtou, který byl pro neúčelnost odstraněn.

Hlavní a přední stěžně měly častěji tři, vzácněji i čtyři ráhnové plachty. Zadní stěžeň jednu latinskou plachtu, později i vrcholovou ráhnovou. Čelen s blindovou plachtou a pozdeji byla přidána čelenová čnělka s ráhnovou plachtou. To v tehdejší době umožňovalo Manovarům vysokou rychlost 8 až 9 uzlů (14-16 km/h). Kormidlo bylo řízeno pákou.

Výzbroj byla v závislosti na velikosti manovaru až 124 děl na třech dělových palubách. U největších manovarů byla děla rozmístěna takto: osm na zádi, sto dvanáct na bocích a čtyři na přídi.

Korveta – Vznik a pojem je dosud předmětem sporů - zda jde o typ lodě či nikoliv a zda se takto označuje loď jakéhokoli typu, určená k eskortní či ochrané službě. Nechme spory stranou a podívejme se, jak to bylo:

Podnětem ke vzniku typu lodi korveta (angl. sloop of war), bylo úspěšné použití nezvykle velkého množství děl na lodi typu šalupa (angl. sloop). V roce 1720 guvernér Baham, Rogers Woodes, vydal zatykač na piráty kapitána Jacka „Calico“ Rackhama. A také guvernér Jamajky, Nicholas Lawes, pověřil kapitána Jonathana Barneta na šalupě TYGRE, aby dopadl „Calica“ na lodi WILLIAM. TYGRE byla vyzbrojena 20 děly. Kromě posádky 20 mužů královského námořnictva měla v podpalubí skryté britské námořní pěšáky. Po uspěšném útoku na WILLIAM a zajmutí Jacka „Calico“ Rackhama, vyvodila britská admiralita závěry a vznikl nový typ lodi, korveta. Sloužila k doprovodu a ochraně obchodních lodí, byla užívána i k výzvědné, kurýrní a spojovací službě.

Korveta byla rozměry větší než briga a menší než fregata. Oplachtění měla podobné fregatám. Trup se více podobá brigám. Vyzbrojena byla pouze jednou řadou děl na hlavní palubě. Děla byla menších ráží s velmi dalekým dostřelem. Korveta byla velmi rychlá a obratná. Byla také, ve srovnání s fregatami, méně odolná. Korveta se řadila do 6. třídy válečných lodí.

Briga – vznikla v 18.století v Anglii. Tento typ lodi byl a je považován za základní typ plachetnice. V průběhu dalších let byla dále vylepšována a rychle se rozšířila. Pro své až dokonalé plavební i technické vlastnosti byla oblíbená snad u všech námořních profesí, jako rybářská, kurýrní služba atd. až po válečné účely. Dosud brigy slouží jako školní nebo rekreační lodě. Briga měla ladný štíhlý trup bez palubních nástaveb. Vždy měla dva třídílné stěžně, zadní byl vyšší. Na zadním stěžni byla ráhnová vratiplachta a čtyři ráhnové plachty, na předním stěžni pouze čtyři ráhnové plachty. Mezi stěžni byly tři stěhovky. Dvojdílný čeleň na přídi měl stěhovku, kosatku a létavku. Vyzbrojena byla menším počtem děl, její hlavní zbraní byla rychlost. Toho využívali hlavně korzáři i piráti.

V současné době se na mořích plaví česká briga LA GRACE – replika historické brigy, pojmenovaná po korzárské fregatě LA GRACE (nesprávně uváděná jako pirátská, také se často zaměňuje za LA GARSE holandského velitele pirátů A.Blauvelta z let 1650-1663) z poloviny 17.století, českého kapitána Augustina Heřmana rodáka z Mšena, českého pobělohorského exulanta a spoluzakladatele států New York a Maryland. Postavit repliku brigy byl sen dvou současných českých námořních kapitánů Josefa Dvorského a Dana Roseckého. Briga byla stavěna dva roky v egyptském Suezu. Na svou první plavbu se vydala v prosinci 2010.

KEČ – DA ketch; DE ketsch; EN ketch; ES queche; FR ketch; IT checchia; NL kits; JA ケッチ; NO ketch; PT ketch; RU кеч; SV ketch; ZH 双桅船.

Malá univerzální plachetnice z konce 18.století. Sloužila k rybolovu, dopravě nákladů všeho druhu a obsluze velkých lodí. Byla určena k plavbě v pobřežních vodách, řekách či přístavech. Během napoleonských válek byly také používány jako zápalné a výbušné lodě.

Trup byl hranatý jednoduché konstrukce s plochým dnem, kolmými boky, přídí a zkosenou zádí. Měl kratší jednodílný zadní a delší dvoudílný hlavní stěžeň, na přídí dlouhý čelen. Nejčastěji měl dvě ráhnové vratiplachty přibližně stejné velikosti, s vrcholovými vratiplachtami. Na čelenu stěhovku a jednu kosatku.

Tento typ na přelomu 18. a 19.století byl postupně upravován. Vznikla tak temžská bárka a jola.

Jinou dosud užívanou variantou je bermudský keč vybavený často jednodílnými stěžni a vysokostěžňovými vratiplachtami a stěhovkou na přídi bez čelenu.

TEMŽSKÁ BÁRKA – DE Themse-leichter, themse-segelleichter; EN Thames sailing barge; RU Темзе парусная баржа.

Malá plachetnice stavěná pro říční dopravu všemožných nákladů i rybolov. I přesto se plavila v pobřežních vodách nebo přes kanál. Byla typickou obchodní nákladní plachetnicí v 19.století až do poloviny 20.století. Na přelomu století bylo registrováno přes dva tisíce bárek. Po první světové válce byly osazovány pomocnými i hlavními motory. Tyto motorové bárky měly hlavní zásluhu na záchraně 340000 britských a francouzských vojáků při evakuaci z Dunkerque v roce 1940. Poslední nákladní obchodní plavba pod plachtou s kapitánem A.W.Robertsem, známým jako Bob Roberts, plula v roce 1970. Dodnes se zachoval jen malý počet plachetních bárek, které slouží k rekreačním, charitativním, naučným a slavnostním plavbám.

Trup byl 25-30 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Stavěla se ze dřeva a asi od roku 1920 se stavěla i z oceli. Bárka byla stavěna s nízkým profilem a plochým dnem. Oblé boky se mírně rozšiřovaly do stran. Tato konstrukce bez balastní zátěže umožňovala plavbu v mělkých říčních vodách a úzkých profilech. Pro plavbu na volném moři se přidávaly boční kýly jako u holandského statenyachtu.

Má krátký jednodílný zadní a delší dvojdílný hlavní stěžeň, na přídi dlouhý čelen. Stěžně jsou sklopné, což umožňuje plavbu pod říčními mosty.

V podpalubí jsou dva velké nákladové prostory, na zádi prostor pro posádku a na přídi prostor pro výbavu lodi. Vstup do nákladových prostorů je menší před předním stěžněm a větší uprostřed lodi.

Zadní ráhnová vratiplachta je malá, přední je větší a s vrcholovou vratiplachtou se vzpěrovým vratiráhnem. Na čelenu má stěhovku, kosatku a létavku.

JOLA, JOL – DA yawl; DE yawl; EN yawl; ES yola; FR yawl; IT iolla; JA ヨール; NL jol; NO yawl; PT yawl; RU йола, йол; SV yawl; ZH 船载小艇.

Typ malé plachetnice, sloužící k servisní obsluze a zásobování velkých lodí v přístavech. Název i typ lodi pochází z Holandska. Původně byla jola pomocná plovoucí plošina bez stěžňů a plachet, vlečená za rybářskou lodí holandských rybářů. Také byla používána samostatně s dvěma až třemi páry vesel. Největší úpravy joly jak ji známe nyní, byly provedeny Angličany.

Trup se mírně zúžil, zvýšily se boky a zaoblil. Jola je dvoustěžňová s krátkým jednodílným zadním a dlouhým dvoudílným hlavním stěžněm. Čelen na přídi a za zádí je vyčnívadlo.

Přední ráhnová vratiplachta je velká, zadní asi poloviční a umístěna za zádí až nad vodou, která slouží hlavně jako vzdušné kormidlo. Na hlavním stěžni je také vrcholová vratiplachta. Na přídi byla ještě stěhovka s kosatkou.

Tento typ je používán dosud jako sportovní a rekreační plavidlo obvykle s jednodílnými stěžni a s vysokostěžňovými vratiplachtami a jednou stěhovkou bez čelenu.

Kutr – malá jednostěžňová plachetnice, sloužící rybářům na dolních tocích řek a v blízkosti mořského pobřeží, později i k obchodu a dopravě. Válečný kutr byl vyzbrojen děly od 1 do 12 liber, sloužil celníkům, pobřežní stráži a proti pašerákům. Dosud se kutry používají jako školní a sportovní plachetnice. Trup byl jednoduché konstrukce s kýlem, plochým dnem, kolmou přídí, převislou zádí a dvoudílným stěžněm. Zpočátku měl kutr bohaté a složité oplachtění, které se časem zjednodušilo a zredukovalo na vratiplachtu a vrcholovou vratiplachtou. Na dlouhém čeleni na přídi měl stěhovku, kosatku a létavku. Válečná varianta měla na stěžni ještě jednu nebo dvě ráhnové plachty. Název typu lodi je z anglického slovesa to cut = řezat, kutr = řeže vlny.

Kutr bez stěžně a plachet sloužil jako člun na velkých plachetnicích.

Kat – malá univerzální plachetnička z počátku 19. století. Sloužila k servisní obsluze a zásobování velkých plachetnic v přístavech, k rybolovu a dopravě všeho druhu. Byla jednoduché konstrukce s jedním jednodílným stěžněm co nejvíce na přídi. Měla jednu buď vysokostěžňovou, nebo ráhnovou vratiplachtu. Tento typ je dosud používán jako sportovní a rekreační plachetnice.

TYP/ NÁZEV LODĚ	Kutr	Kutr válečný	Kat
BĚŽNÁ VE STOLETÍ	18.-dosud	18.-19.stol.	19.-dosud
DÉLKA NA ČÁŘE PONORU	10-20 m	10-20 m	3-10 m
POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE	1/3	1/3	1/3
ŠÍŘKA	5-6 m	5-6 m	1-3 m
VÝŠKA TRUPU A PONOR	4-5 m/2 m	4-5 m/2 m	2-3 m/0,5-1 m
HMOTNOST			100-500 kg
UŽITEČNÁ NOSNOST	30-40 tun	30-40 tun	0,3-2 tuny
VÝTLAK
MAX. UZLOVÁ RYCHLOST	8-9 uzlů	8-10 uzlů	3-5 uzlů
PÁRY VESEL, MUŽI U VESLA	X	X	X
POČET ČLENŮ POSÁDKY	4-6	8-14	2-4
POČET DĚL Z/B/P	X	0/2-4/0	X
RÁŽE DĚL	X	1-12 lb	X
OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ	1	1	1
VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ	12-25 m	12-25 m	4-6 m
POČET A TYP PLACHET L/V/R S + S K L B	2V+2S1K	2V1R+1S1K1L	1V
CELKOVÁ PLOCHA PLACHET	300 m²	350 m²	15 m²
ZAJÍMAVOSTI

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

15. června 2013

Prameny: viz ZDROJE