Plachty

VZNIK A VÝVOJ PLACHET

 

Ve střední době kamenné (mezolit) se lidé sběrači postupně naučili soužití s vodou. Rybář snažící se o úlovek si náhodou povšiml, že jeho vor se pohybuje pokaždé, když vane vítr a on stojí. Napadlo jej místo sebe roztáhnout zvířecí kůži na trojnožku z delších kmínků. Po využití rákosu vývoj šel už rychle kupředu.

 

Z Melanésie

Z Nového Zélandu

Z Hawaie

Z Nové Guiney

Z Polynésie

Podle doložených archeologických nálezů 55000 let př.n.l. vypluli mj. z Nové Guiney první námořní plavci. Ti postupně osídlovali Austrálii, Nový Zéland a další tichomořské ostrovy. Na svých člunech a katamaránech měli plachty z rákosových rozhoží. Na přelomu letopočtu se objevují pro tuto oblast typické plachty ve tvaru krabích klepet.

 

Od úsvitu prvních velkých známých i dosud neznámých civilizací asi 6000 let př.n.l. až do 10. st.n.l. se používala tato jednouduchá ráhnová plachta. Na každé lodici byla používána nejčastěji jen jedna. Tvar byl proměnlivý od vysokého obdélníku, přes čtverec a trojúhelníky až po široký obdélník či mnohoúhelníky. Plachty byly různě tvarované, sešívané a doplňované, např. o trojúhelníky nad ráhnem atp. Plachta však v těchto dobách sloužila jako pomocný pohon, hlavní byla vesla.

Rákosová rohož z počátku starověku



Římská

 
Klasická ráhnová užívaná vikingy a většinou námořního světa, včetně Číny a Ameriky

 

Zatímco si zbytek světa stále ještě hrál s jednoduchou ráhnovou plachtou, v Číně přibližně ve 3.tisíciletí př.n.l. vznikla ráhnová vratiplachta ze štípaného bambusu. Průběžně byla technicky vylepšována. Nazývá se čínská lugrová či džunková vratiplachta a je používána dodnes, ovšem už z jiných materálů.

 

Od konce 3. století př.n.l. byly v Číně stavěny džunky od malých s jedním stěžněm až po 170 metrů dlouhé devítistěžňové koráby císařských flotil. Na těch jedna plachta měla hmotnost okolo 100 kilogramů. Džunky takových velikostí a výkonů dokázali Číňané stavět díky nahrazení žebrové konstrukce konstrukcí přepážkovou. V evropských loděnicích se toto podařilo až na přelomu 18. a 19. století.

 

Arabští námořníci kolem přelomu letopočtu vynalezli trojúhelníkovou plachtu ve tvaru křídla. Používala se nejen na arabských, ale také na perských a indických plavidlech. Dnes je známá jako latinská plachta.

 

Arabové neusnuli na vavřínech, svou předchozí latinskou plachtu vylepšili a vznikla arabská trapézová plachta. V Evropě je používaná nejvíce jako křížová.

 

Vikingské plachty z kůží, později šité z pásů plstě, vlny nebo lnu, s nimiž dosahovali rychlosti až 12 uzlů (22 km/h).

Plachta kolem 10. století začala průběžně vytlačovat vesla. Tím se stávala hlavním pohonem a jednou z dominantních částí konstrukce plachetnice. Plachta se od svého vzniku stále vyvíjí a zvyšuje se efektivní využití síly větru.

 

V 10. st.n.l. se pro snadnější manipulaci s těžkými plachtami postupně zaváděly napínací kladky, viz lana. Také se na lodě přidávaly čelenové, též zvané beranové nebo blindové plachty.

 

Od 17. století docházelo k překotnému technickému pokroku nejen u plachet samotných, ale i u jejich příslušenství.

K lepšímu využití větru byla plachta nastřižena nejen zobrazeným způsobem a sešita do vypouklého tvaru. Z počátku byly takto upravovány jen větší plachty, později i ty menší.

 

Detaily ráhnové plachty 17.-18. století.

 

A – Líc;

B - Rub;

1 - Lem či lemák či lík či manžeta (dále jen lem);

2 - Hlava plachty a horní lem s otvory pro zavěšení na ráhno;

3 - Boční lem či pravý, levý lem;

4 - Pata plachty a spodní či patní lem;

5 - Plachtová pásma či pole;

6 - Obrubníkové lano s rohovými oky po celém obvodě. Horní rahýlová oka byla pro zavěšení k ráhnu, spodní oka pro otěžová lana, kasouny a halže, viz lana;

7 - Gasketový nášivek s povázky (ne provázky!) či gasketa. Pro částečné podkasání plachty, na obrázku britský způsob. Francouzské a holandské lodě měly často povázky na rubu. Pyrenejské lodě měly povázky i skrz plachtu. Do 16. století byly gaskety převážně v dolní polovině plachty. Od 17. století v horní polovině v počtu 2-4 gasket. V 18. století se ustálil počet na 1-2 gasketách. Po jedné gasketě bylo také na horních plachtách jako na křížové, stěhovce a na hlavní závětrové plachtě.

8 - Zdvojené zesílení nebo podšívka, kontinentální způsob (tmavé) nebo britský způsob po celé délce (světlé);

9 – Styčné zdvojené zesílení nebo podšívka (proti otěru o stěžeň);

10 - Rahýlové očnice po celém boku

11 - Středové očnice po celé patě. Očnice jsou vpleteny do obrubníkového lana. Průběžně se od 17. století přecházelo z ručního kasání plachet, kdy námořník kasal z ráhna, na kasání z paluby. Lana k tomuto účelu se nazývají skasalnice, viz lana. Tato lana se přivazovala k těmto středovým či rahýlovým očnicím.

 

Detaily trapézové stěhové nebo křížové plachty s bonety ze 17. - 18. století.

 

A - rozpojené plachty;

B - spojování plachet;

1 - Kmenová plachta s oky na spodním lemu;

2 - Spodní plachta s bonetovým nášivkem a poutky čili bonety;

3 – Bonety sloužily ke spojení dvou plachet a tím ke zvětšení jejich plochy. Používaly se především na spodních trapézových stěhových a vratiplachtách. Spojování viz detail A a B;

4 – Lem po celém obvodu;

5 - Obrubníkové lano po celém obvodě s rohovými oky;

6 - Hrot či vrchol či hlava se stěhovým okem;

7 - Stěhový lem u stěhové plachty či stěhovky. U křížové horní lem;

8 - Hrdlo se stěžňovým okem u trapézové stěhové, s rahýlovým okem u křížové plachty. Krk se stěhovým okem u stěhovky;

9 - Stěžňový lem u trapézové stěhové plachty. Přední lem u křížové;

10 – Krk se stěžňovým okem u trapézové stěhové, s otěžovým okem u křížové plachty;

11 - Pata plachty a spodní či patní lem;

12 - Otěžový roh pro otěže nebo kasouny, viz lana;

13 - Zadní lem;

14 - Plachtová pásma či pole;

15 - Podšívka či zdvojené zesílení;

16 - Rahýlové očnice a

17 - Středové očnice pro skasalnice, viz výše či lana, jen u trapézové stěhové a křížové plachty;

 

Čelenová plachta 16.-18. století. Většina názvosloví je stejná jako u ráhnové, viz výše.

 

A – Britská;

B – Kontinentální;

1 – Obrubníkové lano po celém obvodě s rohovými oky. Horní rahýlová oka pro úvazky k ráhnu. Dolní otěžová oka pro otěžová lana a halže, viz lana;

2 - Horní lem s otvory pro zavěšovací úvazky k ráhnu, 16. a počátek 17. století;

3 – Očnice vpletené do obrubníkového lana pro zavěšovací úvazky k ráhnu, konec 17. a 18. století;

4 – Vodní oka. Objevují se od 17. století a slouží pro rychlejši odtok nabrané vody;

5 – Gasketové nášivky.

 

Současné malé sportovní a rekreační jachty mají nejčasťěji toto bermudské oplachtění.

 

A - Hlavní plachta;

B - Kosatka;

 

1 - Hrot či vrchol či hlava plachty se stěhovým okem pro vytahovací lano, viz lana. Všechna oka se zdvojeným nášivkem či podšívkou či jiným tuhým materiálem;

2 – Stěžňový či přední lem u hlavní plachty, stěhový či přední lem u kosatky. Lem s jezdci či oky pro vytahování plachet na stěžeň. Lem bývá i dutý k protažení stěhových lan;

3 – Krk či přední roh se stěhovým okem;

4 – Pata plachty a spodní či patní lem;

5 – Otěžový či zadní roh s otěžovým okem;

6 – Zadní lem;

7 – Spiry. Výztuha proti deformaci či borcení plachty.

 

    V současné době se používají plachty nejen na lodích. Plachtami jsou poháněna rogala, windsurfová prkna, vozítka s bruslemi nebo s koly a s jistou nadsázkou i větrné mlýny.

Vzhledem k rapidnímu úbytku zásob fosilních paliv je možné, že v budoucnu se lodní doprava opět vrátí k plachtám.

A v budoucnu se možná jako alternativní pohon pro kosmické koráby budou používat plachty na sluneční vítr.

 

DRUHY A NÁZVY PLACHET

Plachty se dělí na dvě hlavní skupiny: PŘÍČNÉ a PODÉLNÉ.

 

PLACHTY PŘÍČNÉ – umožňují plout relativně vysokou rychlostí s větrem v zádech. Nebo s bočním větrem v úhlu až 60° od zádi, viz větrná růžice níže.

 

Ráhnová či čtvercová či čtyřrohá plachta (dále jen ráhnová).

 

Čelenová, beranová nebo blindová (dále jen čelenová) plachta

1 – Čelenová nebo dolní čelenová plachta

2 – Čnělková nebo horní čelenová plachta

1 – Zadní nebo čelenová plachta

2 – Přední čelenová plachta

3 – Horní nebo čnělková čelenová plachta

 

 

 

 

2 – Košová plachta

1 – Hlavní plachta

3 – Bramová plachta

2 – Košová plachta

1 – Hlavní plachta

 

4 – Královská plachta

3 – Bramová plachta

2 – Košová plachta

1 – Hlavní plachta

 

5 – Královská plachta

4 – Bramová plachta

3 – Horní košová plachta

2 – Dolní košová plachta

1 - Hlavní plachta

 

 

 

6 – Královská plachta

5 – Horní bramová plachta

4 – Dolní bramová plachta

3 – Horní košová plachta

2 – Dolní košová plachta

1 - Hlavní plachta

 

 

8 – Měsíční plachta

7 – Oblohová plachta

6 – Královská plachta

5 – Horní bramová plachta

4 – Dolní bramová plachta

3 – Horní košová plachta

2 – Dolní košová plachta

1 – Hlavní plachta

 

Tato soustava plachet se objevovala velmi vzácně na obrovských plachetnících.

 

PŘÍČNÉ ZÁVĚTROVÉ PLACHTY

Na plachetnicích se také objevovaly závětrové plachty. K lepší účinnosti závětrových plachet se používala vějířovitě rozvětvená lana po vnější straně – buliny, viz lana.

 

4 – Plachtička (hlavní stěžeň)

3 – Bramová závětrová plachta (hlavní stěžeň)

2 – Košová závětrová plachta (přední a hlavní stěžeň)

1 – Závětrová plachta (přední a hlavní stěžeň)

 

PLACHTY PODÉLNÉ – umožňují plout s bočním větrem až protivětrem v úhlu až 20° od přídě, viz větrná růžice níže. Efektivně doplňují příčné plachty.

 

Krabí klepeto.

 

Latinská či třírohá plachta.

Arabská trapézová plachta. Kosatka.

 

1 – Stěhovka

2 – Kosatka

1 – Stěhovka

2 – Kosatka

3 – Létavka

1 – Stěhovka

2 – Vnitřní či zadní či spodní kosatka

3 – Vnější či přední či horní kosatka

4 – Létavka

 

1 – Stěhovka

2 – Vnitřní či zadní či dolní kosatka

3 – Střední kosatka

4 – Vnější či přední či horní kosatka

5 – Létavka

 

Stěhovka

Stěhová trapézová či jen stěhová plachta

 

 

 

2 – Košová či horní či čnělková stěhovka

3 – Hlavní či dolní stěhová plachta

1 – Hlavní či dolní stěhovka

 

3 – Královská či horní stěhovka

2 – Košová či střední stěhovka

1 – Hlavní či dolní stěhovka

 

Rozpěrová vratiplachta

 

 

Džunková či čínská lugrová vratiplachta

Lugrová či džunková vratiplachta (dále jen lugrová)

2 – Lugrová vrcholová vratiplachta

1 – Lugrová ráhnová vratiplachta

 

Vysokostěžňová vratiplachta u velkých lodí, např. školní plachetnice typu bark nebo u závodních plachetnic. U menších plachetnic se nazývá vratiplachta nebo bermudská plachta.

V případě, že má ráhna nahoře i dole, se nazývá ráhnová vratiplachta. Pokud má ráhno jenom nahoře, nazývá se vratiplachta.

2 – Vrcholová vratiplachta či vrcholová stěhovka či škunerová vrcholová či čnělková vratiplachta

1 – Ráhnová vratiplachta

 

Celku se říká škunerové oplachtění.

 

PODÉLNÉ ZÁVĚTROVÉ PLACHTY

1 – Vratirejná plachta

2 – Vodní plachta

 

NÁZVY PLACHET NA LODI

Přídavný název plachet vychází z umístění na stěžních, čelenu nebo jinde na lodi, viz stěžně a ráhna.

A = Čelen: 1–Čelenová, 2–Čnělková;

B = Přední stěžeň: 1–Stěhovka, 2–Kosatka, 3–Létavka, 4-Přední hlavní, 5-Přední košová, 6-Přední bramová, 7-Přední královská;

C = Hlavní stěžeň: 1-Hlavní stěhovka, 2–Hlavní košová stěhovka, 3-Hlavní královská stěhovka, 4-Hlavní, 5-Hlavní bramová, 6-Hlavní košová, 7-Hlavní královská;

D = Křížový stěžeň: 1-Křížová stěhovka, 2-Křížová košová stěhovka, 3-Křížová, 4-Křížová košová, 5-Křížová bramová;

E = Návětrný stěžeň: 1-Návětrná, 2-Horní návětrná.

 

VĚTRNÁ RŮŽICE – přípravuje se.

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

1. června 2015

Prameny: viz ZDROJE