Japonské moře

JAPONSKÉ MOŘE – AR بحر اليابان; DA Japanske Hav; DE Japanisches Meer; EL Ιαπωνική Θάλασσα; EN Sea of Japan; ES Mar del Japón; FR Mer du Japon; HI जापान सागर; IT Mar del Giappone; JA 日本海; NL Japanse Zee; NO Japanhavet; PT Mar do Japão; RU Японское море; SV Japanska havet; TR Japon Denizi; ZH 日本海.

 

A) Beringovo moře; B) Aljašský záliv; C) Cortésovo moře; D) Panamský záliv; E) Moře Miguel Grau Seminaria; F) Chilské moře; G) Tasmanovo moře; H) Korálové moře; I) Australsko-Asijské středozemní moře; J) Thajský záliv; K) Jihočínské moře; L) Filipínské moře; M) Východočínské moře; N) Japonské moře; O) Ochotské moře.

 

Východní Asie

40°N 135°E

Rozloha 978 000 km2

Maximální hloubka 3 742 m Japonská pánev

Průměrná hloubka 1 750 m

Přítoky:

Gang 강: Seomjin, Nakdong, Jangancheon, Hyoamcheon, Hoeya, Oehang, Taehwa, Eomulcheon, Jeongjacheon, Sinmyeongcheon, Gwanseongcheon, Haseocheon, Hyeongsan, Wangpicheon, Nam, Geumya, Seongcheon, Namdaecheon, Bukdaecheon, Eorangcheon, Suseongcheon a Tumen (Duman).

Přes 3 200 ostrovů

Salinita 28-35 ‰

K Japonskému moři patří:

Mys Suševa (Мыс Сущева) 51°41'40"N 141°6'45"E

Tatarský průliv (Татарский пролив) 52°11′0″N 141°37′0″E

Ostrov Sachalin (Остров Сахалин) 50°41'N 142°56'E

Výběžek Tuik (Мыс Туик) 51°44'50"N 141°40'20"E

Mys Krilion (Мыс Крильон) 45°53'50"N 142°4'55"E

La Pérousův průliv (Пролив Лаперуза) 45°43′20″N 142°1′36″E

Japonské souostroví (Nipponrettō, 日本列島) 37°30′52″N 137°42′44″E

Ostrov Hokkaidó (Hokkaidō, 北海道) 43°10'N 142°30'E

Mys Sója (Souyamisaki, 宗谷岬) 45°31'22"N 141°56'12"E

Cugarský průliv (Tsugarukaikyō, 津軽海峡) 41°29′57″N 140°36′57″E

Ostrov Honšú (Honshū, 本州) 36°N 138°E

Vnitřní moře (Setonaikai, 瀬戸内海) 19 700 km² 34°10′N 133°20′E

Ostrov Šikoku (Shikoku, 四国) 33°45′N 133°30′E

Průliv Kanmon též Šimonoseki (Kanmonkaikyō, 関門海峡) 33°56′49″N 130°56′48″E

Ostrov Kjúšú (Kyūshū, 九州) 33°N 131°E

Poloostrov Nagasaki (Nagasaki hantō, 長崎半島) 32°36'N 129°48'E

Mys Nomozaki (Nomosaki, 野母崎町) 32°34'59.9"N 129°44'19.9"E

Ostrovy Goto (Gotōrettō, 五島列島) 32°50'N 128°54'E

Ostrov Fukue (Fukuejima, 福江島) 32°41′N 128°45′E

Korejský průliv (Tähan hähjŏp, 대한해협) 34°35′58″N 129°47′48″E

Korejský poloostrov (Han Bando, 한반도) 38°11'N 127°9'E

Ostrov Čedžu (Jeju-do, 제주도) 33°22'40"N 126°32'36"E

Mys Tangkeut (Ttangkkeut, 땅끝) 34°17′33″N 126°31′28″E

Zátoka Gwangyang (Gwang-yangman, 광양만) 34°52'5"N 127°39'40"E

Pusanská zátoka (Busanman, 부산만) 35°6'18"N 129°3'16"E

Zátoka Suyeong (Suyeongman, 수영만) 35°8'N 129°8'E

Mys Seogbyeong-ri (Seogbyeongligoj, 석병리곶) 36°1'0.4"N 129°35'4.6"E

Východokorejský záliv (Dongjoseonman, 동조선만) 39°30′N 127°50′E

Záliv Petra Velikého (Залив Петра Великого) 42°46′N 131°51′E

Amurský záliv (Амурский залив) 43°6′N 131°44′E

Poloostrov Muravjova-Amurského (Полуостров Муравьёва-Амурского) 43°6'N 131°56'E

Ussurijský záliv (Уссурийский залив) 43°2′N 132°9′E

Zátoka Rynda (Бухта Рында) 44°46'47"N 136°22'38"E

Záliv Sovětskaja Gavaň též Sovgavaň (Залив Советская Гавань) 49°0′35″N 140°17′45″E

 

Ve starověku bylo Japonské moře nazýváno Moře velryb. Jižní Korea toto moře nazývá Východním mořem, Severní Korea Východokorejské moře a zbytek světa Japonské moře.

Toto moře má pro Japonce historický význam a mají jej v náležité úctě. Ve 13. století totiž hrozila nejednotnému Japonsku mohutná námořní invaze Mongolů za vlády Kublaj-chána. Ač byli Japonci připraveni pro obranu své domoviny obětovat vše proti skutečně drtivé přesile, tehdy v roce 1274 zázrakem mongolskou flotilu rozmetal silný tajfun, který byl vděčnými Japonci nazván Kamikaze (Božský vítr, 神風). I při druhém pokusu o invazi za vlády Kublaj-chána v roce 1281 Kamikaze opět zasáhl.

Japonské moře je výjimečné tokem hlavního mořského proudu proti směru hodin, což je na severní polokouli nezvyklé.

Díky vysoké koncentraci kyslíku ve vodě se zde vyskytuje více než 800 druhů vodních rostlin a přes 3 500 druhů živočichů, z toho přes 900 druhů korýšů. Dále zde žije asi 1 000 druhů ryb a 25 druhů velkých dravců. Mezi savci zde dominují tuleni, lachtani a velryby.

Předmětem průmyslového rybolovu jsou hlavně tuňáci, sardinky, sledi a řasy. Dále makrely, tichomořští sauři, ančovičky, tresky, olihně, pražmy, lososi a pstruzi.

V současnosti se ochrana tohoto životního prostoru rozšiřuje a rybolov se reguluje.

Hustota lodní dopravy v Japonském moři je mírná, ale narůstá.

 

V Japonském moři se plavili také viz

 

Texty a obrázky: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

3. července 2018

Prameny: viz ZDROJE