Severozápadní průjezd
SEVEROZÁPADNÍ PRŮJEZD, SZ ČESTA – AR الممر الشمالي الغربي; DA Nordvestpassagen; DE Nordwestpassage; EL Βορειοδυτικό Πέρασμα; EN Northwest Passage; ES Paso del Noroeste; FR Passage du Nord-Ouest; HI नॉर्थवेस्ट पारित; IT Passaggio a nord-ovest; JA 北西航路; NL Noordwestelijke Doorvaart; NO Nordvestpassasjen; PT Passagem do Noroeste; RU Северо-Западный проход; SV Nordvästpassagen; TR Kuzeybatı geçit; ZH 西北水道.
Cesta prochází z Baffinova zálivu přes průlivy Kanadského Arktického souostroví do Čukotského moře.
|
A) Barentsovo moře; B) Karské moře; C) Moře Laptěvů; D) Východosibiřské moře; E) Čukotské moře; F) Beaufortovo moře; G) Kanadské arktické souostroví; H) Lincolnovo moře; I) Baffinův záliv; J) Wandelovo moře; K) Grónské moře. |
Porovnání délky tras z New Yorku do Tokia. Letní přes Severozápadní průjezd a zimní přes Panamský průplav. Snímek: NASA
|
Po objevu Ameriky Kryštofem Kolumbem a cestě Fernão de Magalhães kolem světa se naskytla možnost plout do Číny a Indie západním směrem. Vládcům v Evropě byla trnem v oku Tordesilaská smlouva z roku 1494 mezi Portugalskem a Španělskem, viz Duarte Pacheco Pereira. Tím byla dána příčina k hledání jiných cest do bájné Číny a Indie.
Mezi prvními průkopníky byl v roce 1497 Ital viz Giovanni Caboto, v roce 1576 Angličan viz sir Martin Frobisher a v roce 1579 ze západu viz sir Francis Drake. Po nich následovaly další výpravy, např. viz John Davis, Semjon Ivanovič Děžňov, Jacques Cartier, Vitus Jonassen Bering, Henry Hudson, a mnoho dalších.
Až v roce 1847 se podařilo proniknout do jižní části Kanadského arktického souostroví až k ostrovu krále Viléma (King William Island), viz John Franklin. Následovaly další částečně úspěšné expedice.
Arktické souostroví zůstalo nedobytné až do počátku 20.století, kdy se norskému polárníkovi Roaldu Amundsenovi po třech letech v srpnu 1906 na lodi GJÖA podařilo doplout do Čukotského moře a Beringovým průlivem do Tichého oceánu.
Porovnání přibližných délek tras
|
Trasa z New Yorku do |
Kolem Mysu Hoorn |
Panamským průplavem |
Severozápadním průjezdem |
|
Jokohama (Japonsko) |
16 360 nm 30 300 km |
10 520 nm 19 490 km |
7 360 nm 13 630 km |
|
Busan (Jižní Korea) |
16 700 nm 30 930 km |
11 340 nm 21 010 km |
7 910 nm 14 650 km |
|
Šanghaj (Čína) |
16 620 nm 30 780 km |
11 480 nm 21 270 km |
8 450 nm 15 650 km |
|
Hong Kong (Čína) |
16 560 nm 30 670 km |
12 130 nm 22 470 km |
9 050 nm 16 760 km |
|
Ho Či Minovo Město (Vietnam) |
16 110 nm 29 840 km |
12 740 nm 23 600 km |
9 780 nm 18 120 km |
Kromě toho, že je Severozápadní průjezd výrazně kratší, poskytuje ještě:
- časové úspory plavby a menší spotřebu paliva
- úspory na platech posádek a poplatcích za průjezd Panamským průplavem
- odpadá časový prostoj čekáním na vplutí do Panamského průplavu
- odpadá problém s piráty a poplatky za eskortní službu
V Severozápadním průjezdu je jen poplatek za doprovod ledoborce.
Texty a obrázky: P.Patočka, H.Prien
Korektura: Ali
15. července 2016
Prameny: viz ZDROJE