Vikingové
Vikingar

Vikingové, muži Fjordů, byly asimilované germánské a gótské kmeny žijící v oblasti dnešního Baltu a jihu skandinávského poloostrova. Mezi 2.-4. stoletím došlo k výraznějšímu geologickému propadu dna současného Baltského moře. Souběžně stoupala i hladina moří. Tuto teorii podporuje skutečnost, že dno Baltu je z části pokryto zemědělskou půdou.

Jiná teorie říká, že Balt byl vytvořen ledovcem. Ale všechny fjordy vytvořené ledovcem jsou holé skály bez půdy.

Touto událostí, jednou z příčin stěhování národů, došlo k rozptýlení germánských kmenů včetně pozdějších Skandinávců.

Skandinávští Germáni měli nedostatek úrodné půdy, i když tehdy zde převládalo mírné klimatické pásmo, a byli nucení si hledat obživu na moři. Velmi brzy se skandinávští Germáni stali výtečnými mořeplavci, kteří postupně osídlili skandinávské ostrovní fjordy a poté následoval ostrov za ostrovem v severním Atlantiku, např. Skotsko, Faerské ostrovy, Shetlandy atd.

Po roce 870 Vikingové objevili Island. Tímto aktem se z Vikingů nájezdníků stali objevitelé. Na Islandu přibližně mezi roky 880-930 vznikla nejstarší dosud fungující demokracie na světě. Za pouhých 100 let byli skandinávští a posléze i ostrovní Vikingové zcela christianizováni.

Zatímco pro většinu národů bylo moře překážkou, Vikingové širé mořské pláně považovali za velice pohodlnou a rychlou dálnici. Vikingové se v průběhu 8.–11. století vydávali na „vikingr“, což znamená nájezdy, loupežné výpravy. Odtud pochází původ jejich názvu Vikingové. Podnikali výpravy do mnoha zemí, nejen evropských, kde získávali kromě bohaté kořisti i jednu cennou komoditu - otroky.

Jedním z hlavních center vikingského trhu s otroky byl např. Dublin (dnes Irsko).

V Istanbulu si Viking za peníze z prodeje dvou otroků mohl koupit tolik hedvábí, že jeho následným prodejem doma získal jmění jako vikingský sedlák za dva roky dřiny.

Mimochodem, Skandinávci byli první Evropané, kteří zrušili otroctví už ve 13. století. Zatímco USA a Británie otroctví zrušili až ve století 19.

V období 4.-5. stol. se Evropa vzpamatovávala z několika ran. Rozpad Římské říše, vpády Hunů a dalších kočovných nájezdníků, kmenové války a především zmíněné velké stěhování národů. Od 9. století pro vznikající evropské „státy“ představovali Vikingové hrozivé nebezpečí. Evropané je nazývali různě. Francouzi je označovali jako „Normany“; Angličané jim nadávali „Dáni“; Němci je znali jako „Ascomany“ a kyjevští jim říkali „Varjagové".

Výprav se zúčastňovaly i ženy, ponejvíce manželky Vikingů. Tyto ženy známé jako štítonošky, měly pozitivní vliv na morálku svých Vikingů-manželů. Jejich hlavní úlohou bylo nosit štíty a krýt své bojující muže. A při zteči své muže povzbuzovaly křikem, který často protivníkům naháněl hrůzu a demoralizoval je. Některé z nich jsou známé dodnes, např.: Freydis Eriksdothir, Alfhild a Gudrid Thörbjarnardóttir.

Nedávné archeologické a geologické nálezy ve Skandinávii ukázaly, že Vikingové byli i zdatnými staviteli regulací vodních toků a plavebních kanálů z vnitrozemských jezer k moři. Dokonce i s ohledem na využití přílivu a odlivu.

 

Na chvilku se zastavíme u Rusů. Rusové sami jsou částečně potomky Vikingů, především švédských. Jistý Viking Rurik (též Hrorik) se svými muži ovládl Kyjev, kde položil základy obchodní křižovatky s Byzancí a dalšími městy tehdejšího známého světa. Mimochodem Rurik byl zakladatel první carské dynastie v Rusku. Nejen Rurikovi Vikingové byli dříve byzantskými a později i istanbulskými kupci označováni výrazem „Rúsové“ (Róssia), což znamenalo „veslující muži“.

Mezi archeologickými nálezy se také nachází velké množství předmětů z takových zemí jako je Indie, Čína, Malajsie apod. Archeologové se shodují, že Vikingové těchto zemí nikdy nedosáhli (i když mohli). Předměty s velkou pravděpodobností tedy pocházejí z obchodu i z kořistí z Černého či Středozemního moře. Přibližně od 8. století se z Vikingů počínají stávat i kupci obchodující s Osmanskou říší, zejména v Istanbulu a také s Araby. Díky tomu mají právě styk s Indií a Čínou.

Legendární pohrdání Rúsů vlastní smrtí a také obří výška až 180 cm ve srovnání s tehdejší průměrnou 155 cm, se doneslo i k uším byzantského císaře. Ten si určitý počet Rúsů najímal jako svou osobní stráž. Tito strážci byli později známí jako Varjagové či Varjagská garda.  

 

Převažuje názor, že Vikingové byli ze země sněhu a ledu. Podle klimatologů však v tomto historickém období 4.-11. století právě probíhalo přirozené globální oteplování planety. Čili v současném studeném klimatickém pásmu bylo tehdy klima mírné (viz mapa hranice zalednění). Důkazy byly a jsou nalézány při archeologických výzkumech a také v ledovcových vrtech. Nejznámější důkaz z tohoto historického a klimatického období je např. původ názvu ostrova Grónska (Greenland = Zelená země). Poslední Grónský Viking zmizel v 15. století.

 

 

Norští Vikingové – Vikingové, kteří během 7.-9. stol. osídlili severoskotské ostrovy, Skotsko a Irsko, jsou dnes označováni jako západonorští Vikingové. Ti odtud postupovali do vnitrozemí Anglie, kde se střetávali s dánskými Vikingy. Dále podnikali vpády na pobřeží od Francie až po Středozemní moře. V 9.-10. století osídlili Faerské ostrovy, Island, Grónsko a severovýchod Ameriky.

V roce 1740 byla v oblasti dnešního Quebecu (Kanada) nalezena stejná kotva, jakou používali Severoevropané asi od 2. tisíciletí před naším letopočtem. Zda to byli Skandinávci či někdo jiný ze severní Evropy, o tom historici stále vedou spory. V letech 984-5 byl objeven a osídlen ostrov Grónsko. Za velmi krátkou dobu zde žilo okolo 3 000 lidí. Je známo, že u břehů Severní Ameriky, asi v roce 992 přistál Leif Eriksson s posádkou a jsou považováni za první Evropany v Americe. Dnes víme, že nebyli první. Před nimi na Labradoru asi roku 986 přistál Viking Bjarni.

Archeologové nalezli osady Markland, Helluland i legendární Vinland. Nyní je Vinland s vikingským skanzenem na seznamu kulturního dědictví UNESCO.

 

Dánští Vikingové – podnikali vpády v oblasti Baltu a společně se západo-norskými Vikingy i na pobřeží od Francie až po Středomoří. Roku 911 franský král udělil náčelníkovi Rollovi v léno hrabství Rouen (Normandské vévodství, dnes Normandie).

Viking Knut s asi 10 000 muži vpadl do Anglie, kterou ovládl jako král Anglie, Dánska a části Švédska. Knut Veliký byl zdatný vládce. V roce 1035 byl pohřben ve Westminsteru (dnes opatství). Největší z britských ostrovů byl v této době rozdělen na dvě království, severní norský – Danelaw a jižní dánský - Wessex.

V nejstarším dánském městě Ribe byly odkryty hroby prvních nejstarších Vikingů - křesťanů z 10. století.

 

Švédští Vikingové – zpočátku jako ostatní podnikali vikingr (nájezdy), ale k Volze, Dněpru, Bugu atd. Po těchto řekách postupovali do vnitrozemí a osídlovali příhodná místa. Postupem času přešli na výhodnější a pohodlnější obchod. Pronikali řekami do nitra stepí kočovných národů, dnešního Ruska. Po velikých řekách jako Volha, Dněpr atd. se dostali do arabských zemí a přes Černé moře i do Byzantionu (dnes Istanbul). Ještě dnes je v původních istanbulských chrámech k vidění „vyškrábaný vandalismus“ těchto Vikingů, nápisy typu „byl jsem tady“. Po založení obchodní křižovatky a usazení se v Kyjevě a díky rostoucímu bohatství museli organizovat ozbrojená obchodní loďstva.

 

Společnost - dělila se do tří stavů: nejnižší byli otroci, v druhém stavu byli válečníci, sedláci, řemeslníci atd., pro které pracovali otroci. A první stav byli jarlové, což byli náčelníci-starostové osad, velkostatkáři a ti si již mohli dovolit vlastní lodě i flotilu. Nad tím vším byl král volený jarly. Král však měl moc omezenou mocí lidu směřující ku prospěchu celku.

 

Právo – vikingský právní systém byl prostý a účinný, řídil se jediným zákonem - čest je vše. A tak docházelo často k soubojům. Ženy byly s muži rovnoprávné, je však pravděpodobné, že Vikingové praktikovali i mnohoženství.

Ženy si mohly u jarla na muže i stěžovat, když např. na ně vztáhl ruku. Provinilec musel ženě svůj trest odpykat soudem přikázaným způsobem.

 

Mytologie - Vikingové měli bohaté a pestré legendy. Mimo jiné, trojice hlavních bohů měla početnou rodinu. Odin byl v čele všech bohů, protože dal své oko za poznání ze Studně Moudrosti. S manželkou bohyní Frigg zplodil několik synů, jako boha války Tyra, boha světla Baldra a další. Nejoblíbenějším bohem Vikingů a Odinovým synem byl bůh hromů Thor.

Vikingové věřili na posmrtný život – Valhalu. Smrt pro ně byla vstup do lepšího posmrtného života. Jestli bude lepší nebo horší, to záleželo na tom, jak se dotyčný choval na tomto světě.

 

I v současnosti Vikingy najdete všude.

Už nepřehledné množství komiksů, písní, básní, filmů a seriálů. Kapely VIKING z Kalifornie, THE VIKINGS z Británie, THE VIKINGS z Jihoafrické republiky, LOS VIKINGS ze Salvadoru a pěvecké kvarteto (barbershop) THE VIKINGS z Illinois. Britská rádiostanice VIKING FM. Vydavatelsví VIKING PRESS. Dále továrny, dopravní společnosti, např. finská VIKING LINE, švýcarská VIKING RIVER CRUISES, větrná elektrárna na Shetlandských ostrovech VIKING WIND FARM a další ziskové či neziskové organizace.

Dále lze slovo „Viking“ najít jako jména lidí, komunit, měst či krajinných útvarů, např. města Viking v Kanadě ve státě Alberta, v USA ve státě Minnesota a komunita Viking ve státě Wisconsin.

Také mnoho sportovních týmů velmi pestré škály disciplín má název VIKING či VIKINGS apod. Mnoho dopravních prostředků jako auta, lodě, letadla, rakety apod. dostalo název Viking. např. kosmické sondy NASA, které úspěšně prozkoumaly Mars v místě přistání. Sonda VIKING 1 odstartovala 20. sprna 1975 po 21 hodině na nosné raketě Titan IIIE/CENTAUR. VIKING 1 vysílal údaje o průzkumu Marsu až do 13. listopadu 1982.

Sonda VIKING 2 odstartovala 9. září 1975 po 18. hodině na stejné nosné raketě. VIKING 2 vysílal údaje o průzkumu Marsu do 11. dubna 1980.

Několik lodí připomínající vikingy.

  • Korveta carského Ruska VARJAG (ВАРЯГ) spuštěná v roce 1802.

  • Norský dělový člun HNoMS VIKING spuštěný v roce 1891 v Karljohansvernu.

  • Chráněný křižník carského Ruska VARJAG (ВАРЯГ) spuštěný v roce 1898 ve Filadelfii v USA.

  • Finská osobní loď SS VIKING spuštěná v roce 1905 v Elswicku.

  • Britský torpédoborec HMS VIKING třídy Tribal spuštěný v roce 1909 v Jarrow.

  • Výcviková loď Nového Zélandu HMNZS VIKING spuštěný v roce 1937.

  • Britská ponorka HMS VIKING P-69 třídy V spuštěná v roce 1943 v Barrow-in-Furness.

  • Britský ozbrojený člun MV GAY VIKING spuštěný v roce 1943.

  • Křižník Sovětského svazu VARJAG (ВАРЯГ) spuštěný v roce 1963 v Leningradě.

  • Letadlová loď Sovětského svazu RIGA (РИГА) byla spuštěna v roce 1988 v Ta-lien, a v roce 1990 přejmenována na VARJAG (ВАРЯГ).

  • Raketový křižník Sovětského svazu, nyní Ruské federace, VARJAG (ВАРЯГ) spuštěný v roce 1983 v Mikolajiv.

  • A mhoho dalších nesoucích jméno Viking či Varjag.

I v posledních letech současní „vikingové“ ukazují, že stále umí dobývat svět, např. ABBA, ACTIVE 24, ELECTROLUX, ERICSSON, EUROPE, H&M; HUSQVARNA, IKEA, JØTUL, LEGO, MAERSK, NORWEGIAN AIR,  OPERA SOFTWARE, ROXETTE, SAAB, SABATON, SCANIA, SKANSKA, STIGA, TIGER, VATTENFALL, VOLVO a mnoho dalších více i měně známých značek.

 

Texty: P. Patočka, P. Steinhardt, H. Prien, D. Grimm

Korektura: Ali

Aktualizováno: 30. června 2021

Prameny: viz ZDROJE