Středozemní moře
STŘEDOZEMNÍ MOŘE – AR البحر الأبيض المتوسط; DA Middelhavet; DE Mittelmeer; EL Μεσόγειος Θάλασσα; EN Mediterranean Sea; ES mar Mediterráneo; FR mer Méditerranée; HI भूमध्य सागर; IT mar Mediterraneo; JA 地中海; NL Middellandse Zee; NO Middelhavet; PT mar Mediterrâneo; RU Средизе́мное мо́ре; SV Medelhavet; TR Akdeniz; ZH 地中海.
A) Norské moře; B) Baltské moře; C) Černé moře; D) Marmarské moře; E) Lamanšský průliv; F) Severní moře; G) Skotské moře; H) Hebridské moře; I) Irské moře; J) Keltské moře; K) Biskajský záliv; L) Středozemní moře; M) Guinejský záliv; N) Moře Scotia; O) Argentinské moře; P) Karibské moře; Q) Mexický záliv; R) Sargasové moře; S) Labradorské moře; T) Irmingerovo moře. |
1) Průliv Gibraltar či Herkulovy sloupy; 2) Alboránské moře 53 000 km2; 3) Baleárské moře 86 000 km2; 4) Lví záliv; 5) Sardinijské moře 42 000 km2; 6) Ligurské moře s Janovským zálivem 15 000 km2; 7) Tyrhénské moře 214 000 km2; 8) Iónské moře s Tarentským zálivem 169 000 km2; 9) Jaderské moře 138 600 km2 a Otrantský průliv; 10) Krétské moře 38 000 km2; 11) Egejské moře 190 000 km2; 12) Myrtejské či Myrtské moře 12 000 km2; 13) Thrácké moře 7 000 km2; 14) Průliv Dardanely či Helléspont; 15) Levantinské moře 320 000 km2; 16) Antalijský záliv; 17) Kilikianské moře, 28 000 km2; 18) Suezský průplav; 19) Libyjské moře, rozloha zatím bez dohody; 20) Záliv Velká Syrta; 21) Sicilský či Tuniský průliv; 22) Bílý mys, nejsevernější bod afrického kontinentu. Snímek: ESA |
Uzavřené moře mezi jižní Evropou a severní Afrikou
35°0′0″N 18°0′0″E
Rozloha 2 600 000 km²
Maximální hloubka 5 267 m
Průměrná hloubka 1 500 m
Přítoky:
Segura, Ebro, Rhône, Tibera, Pád, Neretva, Drina, Vjosë, Achelóos, Evrótas, Struma, Néstos, Marica, Axios, Gediz, Büyük Menderes, Göksu, Ceyhan, Nil, Šelif a Mulúja
Přes 3300 ostrovů
Salinita 36-39 ‰
Ke Středozemnímu moři patří:
Průliv Gibraltar či Herkulovy sloupy (مضيق جبل طارق Džebel al Tárik) 35°58′18″N 5°29′09″W
Alboránské moře (Mar de Alborán) 53 000 km² 36°N 3°W
Baleárské moře (Mar Balear) 86 000 km² 40°0′N 1°30′E
Lví záliv (Golfe du Lion) 43°N 4°E
Sardinijské moře (Mar di Sardegna) 42 000 km² 39°48′N 6°18′E
Ligurské moře (Mar Ligure) 15 000 km² 43°29′54″N 9°2′30″E
Janovský záliv (Golfo di Genova) 44°10′N 8°55′E
Korsický průliv (Canale di Corsica) 42°58′28″N 9°59′11″E
Tyrhénské moře (Mar Tirreno) 214 000 km² 39°31′22″N 13°21′12″E
Bonifácký průliv (Bouches de Bonifacio) 41°18′43″N 9°12′46″E
Messinská úžina (Stretto di Messina) 38°14′37″N 15°37′39″E
Iónské moře (Mar Ionio) 169 000 km² 38°6′4″N 18°17′41″E
Tarentský záliv (Golfo di Taranto) 39°53′6″N 17°16′37″E
Otrantský průliv (Canale d'Otranto) 40°13′10″N 18°55′32″E
Jaderské moře (Mare Adriatico) 138 600 km² 42°53′8″N 15°30′19″E
Benátský záliv (Golfi di Venezia) 45°19′N 13°0′E
Boka Kotorská (Boka kotorska) 42°26′N 18°40′E
Krétské moře (Κρητικό Πέλαγος) 38 000 km² 36°N 25°E
Egejské moře (Αιγαίο Πέλαγος) 190 000 km² 39°15′34″N 24°57′9″E
Myrtejské moře (Μυρτώο Πέλαγος) 12 000 km² 37°N 24°E
Thrácké moře (Θρακικό Πέλαγος) 7 000 km² 40°22′N 25°10′E
Průliv Dardanely či Helléspont (Ελλήσποντος) 40°12′N 26°24′E
Levantinské moře (Θάλασσα της Λεβαντίνης) 320 000 km² 34°N 31°E
Antalijský záliv (Antalya Körfezi) 36°35′N 30°50′E
Kilikianské moře (Kilikya Denizi) 28 000 km2 35°40'N 33°27'E
Iskenderunský záliv (İskenderun Körfezi) 36°34′47″N 35°49′48″E
Suezský průplav (Canal de Suez) 30°4'19"N 32°34'17"E
Libyjské moře (البحر الليب) rozloha zatím bez dohody 34°N 24°24′E
Záliv Velká Syrta (Κόλπος της Σύρτης) 31°30′N 18°10′E
Sicilský či Tuniský průliv (Canale di Sicilia) 37°22′41″N 11°47′51″E
Bílý mys ( الرأس الأبيض,Ras al Abiad) nejsevernější bod afrického kontinentu 37°20'48"N 9°45'18"E
U Černohorského pobřeží leží vrak SMS ZENTA, hrdinského kapitána Paula Pachnera. Byl potopen 16.8.1914 velkou přesliou spojenecké flotily. Posádku SMS ZENTA tvořili až z poloviny Češi. Zranění a neplavci se utopili, zachránění plavali ke břehu 6 hodin.
Nedaleko Dubrovníku leží na dně Jaderského moře vrak italského pancéřového křižníku GIUSEPPE GARIBALDI. Křižník dne 18.7.1915 torpédovala rakousko-uherská ponorka U4 kapitána, brněnského rodáka, poručíka Rudolfa Singuleho.
Na jihu Jaderského moře je vrak dreadnoughtu SMS SZENT ISTVÁN, který byl dne 10.6.1918 torpedován italským rychlým člunem. Můžeme předpokládat, že až třetina posádky byla českého původu.
Nedaleko Korintského zálivu leží na dně vraky několika set osmanských galér ale i několik desítek lodí Svaté ligy z bitvy u Lepanta z roku 1571 viz Don Álvaro de Bazán y Guzmán marqués Santa Cruz de Mudela
Gibraltarskou úžinu úspěšně přeplavalo několik českých plavců: Petr Mihola z Brna 2000; David Čech z Brna jako první oběma směry 2008; Abhejali Bernardová ze Zlína 2013 a Lucie Leišová z Příbrami 2014.
Ve Středomoří se plavili také viz Pedro Botadilla, don Álvaro de Bazán y Guzmán marqués Santa Cruz de Mudela, James Bowen, Joseph Bavastro, Freydis Eriksdothir, Kryštof Kolumbus, don Alonso Martínez de Leiva, Margos z Keryneia, Diego de Medrano, Hugo de Moncada y de Gralla, Miguel de Oquendo y Segura, don Sancho Lopez Pardo Osorio, Martín Alonso Yáñez Pinzón, Francisco Martín Pinzón, Vicente Yáñez Pinzón, královna Teuta, Gudrid Thörbjarnardóttir, don Diego Flores de Valdés a don Pedro de Valdés y Menéndez de Lavandera.
Texty a obrázky: P.Patočka, H.Prien
Korektura: Ali
Aktualizováno: 27. prosince 2016
Prameny: viz ZDROJE