Jihočínské moře

JIHOČÍNSKÉ MOŘE – AR بحر الصين الجنوبي; DA Sydkinesiske Hav; DE Südchinesisches Mczeer; EL Θάλασσα της Νότιας Κίνας; EN South China Sea; ES Mar de la China Meridional; FR Mer de Chine méridionale; HI दक्षिणी चीन सागर; IT Mar Cinese Meridionale; JA 南シナ海; NL Zuid-Chinese Zee; NO Sørkinahavet; PT Mar da China Meridional; RU Южно-Китайское море; SV Sydkinesiska havet; TR Güney Çin Denizi; ZH 南海.

 

A) Beringovo moře; B) Aljašský záliv; C) Cortésovo moře; D) Panamský záliv; E) Moře Miguel Grau Seminaria; F) Chilské moře; G) Tasmanovo moře; H) Korálové moře; I) Australsko-Asijské středozemní moře; J) Thajský záliv; K) Jihočínské moře; L) Filipínské moře; M) Východočínské moře; N) Japonské moře; O) Ochotské moře.

 

Jihovýchodní Asie

12°N 113°E

Rozloha 3 500 000 km2

Maximální hloubka 5 560 m

Průměrná hloubka 1 024 m

Přítoky:

Sông Bassac (Hậu), Mekong, Đồng Nai, Lòng Tàu, Bến Hải, Sông Nhật Lệ, Cả, Mã, Đáy, Hồng Hà (Rudá řeka), Bắc Luân, Zhujiang (Perlová řeka), Guangdong, Ilog Pasig, Sungai Bengkoka, Bongan, Tuaran, Papar, Membakut, Klias, Wangkang, Murah, Trusan, Temburong, Brunei, Danau, Belait, Baram, Igan, Saribas, Sarawak, Endau, Pontian, Rompin, Kemaman, Kertih, Dungun a Kelantan.

Přes 850 ostrovů

Salinita 31-34 ‰

K Jihočínskému moři patří:

Poloostrov Fuqing (Fúqīng bàndǎo, 福清半岛) 25°27'15"N 119°37'45"E

Ostrov Haitan (Hǎi tán dǎo, 海坛岛) 25°29'N 119°45'E

Ostrov Niušan (Niúshān dǎo, 牛山岛) 25°26′6.98″N 119°56′12.1″E

Tchajwanský průliv (Táiwān hǎixiá, 台灣海峽) 24°48′N 119°55′E

Peskadorské ostrovy (Pēnghú qúndǎo, 澎湖群島) 23°35′N 119°35′E

Ostrov Tchaj-wan, dříva Formosa (Táiwān, 臺灣) 23°57'N 121°0'E

Mys Fukikaku (Fuki-Kaku, 不打算) 25°17'26"N 121°30'40"E

Mys Garanbi (Garan-Bi, 伽蓝碧) 21°54'3"N 120°51'58"E

Luzónský průliv (Kipot ng Luzon) 21°N 121°E

Filipínské souostroví (Philippine Archipelago) 13°N 122°E

Ostrovy Batanes (Batanes Islands) 20°35′N 121°54′E

Ostrov Y'Ami (Y'Ami, Amianan Island) 21°6'43"N 121°57'3"E

Souostroví Babuyan (Babuyan Islands) 19°15′N 121°40′E

Ostrovy Balintang (Balintang Islands) 19°57′35″N 122°8′36″ E

Balintang ostrov (Balintang Island) 19°57'31"N 122°8'41"E

Ostrov Luzón (Luzon Island) 16°26'N 121°12'E

Ostrov Palaui (Palaui Island) 18°32′46″N 122°8′11″E

Mys Engaño (Cabo Engaño) 18°34′42″N 122°8′28″E

Manilská zátoka (Manila Bay) 14°31′N 120°46′E

Ostrov Lubang (Lubang Island) 13°46′3″N 120°11′10″E

Ostrov Mindoro (Mindoro) 12°55′49″N 121°5′40″E

Průliv Mindoro (Mindoro Strait) 12°17'43"N 120°36'55"E

Ostrov Palawan (Palawan Island) 9°30′N 118°30′E

Ostrov Bancalan (Bancalan Island) 8°13'49"N 117°6'7"E

Ostrov Balabac (Balabac Island) 7°56′31″N 117°0′29″E

Průliv Balabac (Balabac Strait) 7°40′N 117°0′E

Ostrov Borneo (Pulau Borneo, Kalimantan) 1°N 114°E

Mys Sampan Mangio (Tanjong Sampan Mangio) 7°2'13"N 116°44'32"E

Brunejská zátoka (Teluk Brunei) 5°05′N 115°18′E

Mys Datu (Tanjung Datu) 2°4'45"N 109°38'37"E

Ostrovy Natuna (Kepulauan Natuna) 3°57'25"N 108°10'28"E dle IHO 1986

Souostroví Singapur (Nusantara Singapura) 1°20'40"N 104°0'56"E

Ostrov Pedra Branca (Batu Puteh) 1°19'49"N 104°24'29"E

Malajský poloostrov (Tanah Melayu) 7°0′N 100°0′E

Výběžek Datok (Tanjong Datok) 1°22'13"N 104°16'58"E

Mys Kelantan (Tanjong Kelantan) 6°13'8"N 102°14'22"E

Mys Kamau (Mũi Cà Mau) 8°37′23″N 104°42′36″E

Zátoka Ganh Rai (Vịnh Gành Rái) 10°26'8"N 107°1'7"E

Záliv Phan Thiết (Vịnh Phan Thiết) 10°53'38"N 108°8'13"E

Zátoka Cam Ranh (Vịnh Cam Ranh) 11°53'36"N 109°10'12"E

Zátoka Van Phong (Vịnh Vân Phong) 12°39'57"N 109°17'42"E

Poloostrov Hon Gom (Ban Dao Hon Gom) 12°34'34"N 109°25'57"E

Zátoka Xuan Dai (Vịnh Xuân Đài) 13°26'55"N 109°14'37"E

Zátoka Quy Nhơn (Vịnh Quy Nhơn) 13°45'13"N 109°14'28"E

Laguna Thi Nai (Đầm Thị Nại) 13°48'13"N 109°14'37"E

Zátoka Sladké vody (Vịnh Nước Ngọt) 14°8'58"N 109°10'54"E

Tonkinský záliv (Vịnh Bắc Bộ) 19°50'N 107°50'E

Zátoka Lan Ha (Vịnh Lan Hạ) 20°43'10"N 107°2'36"E

Zátoka Ha Long (Vịnh Hạ Long) 20°54'32"N 107°11'17"E

Chajnanský průliv (Qióngzhōu Hǎixiá, 琼州海峡) 20°8′51″N 110°16′11″E

 

Toto moře mělo v průběhu historie mnoho názvů. Podle dochovaných záznamů za vlády čínské dynastie Zhou (周, Zhōu, 1046 - 771 př.n.l.) bylo nazváno „Jižní moře (南方海, Nánfāng Hǎi)“.

Poté, co bylo moře objeveno portugalskými mořeplavci v 16. století, se na starých evropských mapách objevuje název „Čínské moře (Mar da China)“.

I když v současnosti má oficiálně schválený název Jihočínské moře, je místními ostrovními i kontinentálními státy nazýváno různými názvy, obvykle dle polohy státu vůči moři, např. z hlediska Vietnamu je toto moře nazýváno Východní moře Vietnamu (Biển Đông Việt Nam).

Mezi lednem až dubnem zde obvykle dochází k meteorologickému jevu nazývanému „Crachin (mrholení)“. Tento monzunový jev se nejčastěji vyskytuje nad Tonkinským zálivem (Vịnh Bắc Bộ) a okolí. Úkaz se projevuje mnohočetně vrstvenými mraky, velmi hustou mlhou a mrholením, to vše přiživuje monzun. Viditelnost v takovém počasí povážlivě klesá.

Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů na Filipínách provedlo studii, podle které Jihočínské moře zaujímá jednu třetinu celosvětové mořské biologické pestrosti, která je důležitá pro ekosystémy, a jeho ochrana byla rozšířena. Populace lovných ryb jsou však povážlivě vyčerpány. Státy tedy vydávají různá omezení rybolovu. A tak se občas odehrává obdobný scénář, jako když Indonéské námořní vody byly u Filipín narušeny rybářskou flotilou z Vietnamu. Pytláci byli zadrženi indonéskými orgány a lodě potopeny.

V květnu 2017 Čínská lidová republika oznámila průlom pro těžbu metanových klatrátů, poté co extrahovali metan z hydrátů ze dna Jihočínského moře.

Jihočínským mořem proplouvá třetina světové lodní dopravy.

V Jihočínském moři se bohužel i přes mezinárodní preventivní bezpečnostní opatření vyskytuje trestná činnost pirátů (únosy a vykrádaní lodí, vraždy a tak podobně).

Jihočínské moře je součástí celku - viz Australsko-asijské středozemní moře.

 

V Jihočínském moři se plavili také viz

 

Texty a obrázky: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

21. května 2018

Prameny: viz ZDROJE