LA GRACE
(2010)

Školní briga Českého námořnictva

Byla pokřtěna na počest holandské korzárské fregaty LA GRACE kapitána Augustina Heřmana

Jméno La Grace je holandského původu a znamená „Půvabná“, též „Milostivá“. V románských jazycích, jako francouzština, volně přeloženo, „Půvabná“ nebo „Laskavá“, ve španělštině „Milostivá“ či „Krásná“.

Přezdívka                     „Půvabná“

Založení kýlu               19. prosince 2008

Spuštění na vodu          5. prosince 2010

Zařazena do služby       2011 jako česká školní plachetnice

Majitel                         La Grace s.r.o.

Domovský přístav         Praha

Číslo trupu                   no.77

Volací znak                   OL5614

Číslo MMSI                   270467000

Osud                            Ve službě do dnes

Technická data

Typ lodi                         briga

Délka celková                32,6 m s čelenem

Délka trupu                   23,95 m

Délka na čáře ponoru     21,24 m

Šířka celková                 11 m

Šířka trupu                    6,08 m

Šířka na čáře ponoru      6,02 m

Výška celková                30,3 m

Výška trupu celková        6,1 m na hlavním žebru

Materiál trupu                dřevo

Ponor                            2,86 m

Ponor maximální            3 m

Prostornost celé lodě      725 BRT

Maximální nosnost         27,4 t

Hmotnost trupu             98-99 t

Výtlak                           120-126 t

Vybarvený plán brigy LA GRACE. Autor: Daniel Rosecký.

Takeláž a pohon

Oplachtění                     dvoustěžňová briga

Výška hlavního stěžně   27,44 m od hladiny vody

Plocha plachet               400 m² (do opravy 2011-12 364 m²)

Pomocný diesel motor   MAN D 2866 TE o výkonu 280 kW (375 HP)

Kapacita nádrže             4,6 t (5 600 l) nafty

Kapacita tanku              6 t (6 000 l) pitné vody

Lodní šroub                   jeden šroub Ø 1,10 m

Kormidlo                       jedno

Maximální rychlost        9 uzlů (16,7 km/h) pod plachtami

Maximální rychlost        7 uzlů (12,9 km/h) motorem

Posádka

5 mužů stálé posádky plus kadeti do počtu 38 nebo 5 mužů posádky plus kadeti a 12 hostů (max. počet 38)

Kapitáni

2010–dosud   Josef Dvorský

2012-2012     (10 dní) Jiří Pacák

Občas střídají polští kapitáni

Začalo to snem

Josef Dvorský vzpomíná: V určitém věku je snem téměř každého kluka stát se pirátem či námořníkem a plavit se po mořích a oceánech celého světa. Ani já jsem nebyl výjimkou. Začínal jsem na malých plachetnicích na „východočeském moři“ Rozkoši. Postupně jsem se propracoval k větším lodím na mořích. Zlomovým okamžikem se pro mě staly závody „The Tall Ship Races“, kterých jsem se účastnil s Poláky či Bulhary anebo později na své vlastní lodi PRINCESS. Zde jsem si mohl prohlédnout největší a nejkrásnější plachetnice světa. Sledoval jsem, jak jsou jednotlivé státy na své historické plachetnice hrdé a prezentují se s nimi na největších námořních festivalech i mezinárodních závodech. Měl jsem pocit, že i Česká republika, která ačkoliv nemá moře, je domovem mnoha skvělých námořníků, by měla mít podobnou jedinečnou loď, jež by nás mohla reprezentovat.

V roce 2008 jsem přijel se skupinkou kamarádů do Libštátu s modelem od Daniela Roseckého repliky lodi z druhé poloviny 18. století a s naivní představou, že se podaří sehnat sponzory nebo grant, který by tento projekt stavby české školní plachetnice zafinancoval.

Ale lidé takto odvážným myšlenkám jen málokdy věří. Ve většině případů se totiž tyto představy a plány mění v nedosažitelné sny bláznů. Jen zlomek z těchto lidí dokáže pak plány změnit ve skutečnost. Náš projekt jsem prezentoval na mnoha místech, a i když se všem moc líbil, nikdo mi neřekl: „Tak jdeme a pustíme se do toho!“. Nakonec jsem si uvědomil, že to, na co čekám od ostatních lidí, ten impuls k tomu, aby se něco začalo hýbat, musí vycházet ze mě. Všichni ostatní trpělivě čekali, zda se můj sen promění v realitu či ztroskotá. Velkým vzorem mě byl můj kamarád Ruda Krautschneider. Studiem jeho myšlenek a nápadů jsem strávil velkou část svého života. Díky němu jsem nacházel odpovědi na některé složité otázky běžných lidí. Z problémů a překážek jsem začal dělat výhody. Sbalil jsem se a s Danielem Roseckým a Viktorem Neumanem jsme odletěli do Egypta. Tam 29. listopadu 2008 ve tři hodiny ráno byla podepsána smlouva a složil deset procent zálohy na stavbu vysněné lodi. Byly to všechny peníze, které jsem v té době měl ušetřené a vůbec jsem netušil, co bude dál ani z čeho zaplatím zbytek. To, že to ale nevím, netušil nikdo.

Práce začaly 14. prosince 2008. Nakáceli jsme stromy, rozřezali je a začali sušit na saharském písku. Bylo to tak bláznivé, že to přilákalo senzacechtivá média. To rozpustilo ledy mezi mnou a lidmi, kteří snili o tom samém, ale běžný život jim dovoloval jen snít. Zvedla se vlna plná dobrovolníků, kteří mi nabízeli různé druhy pomoci. „Ten umí to a ten zas tohle a všichni dohromady…“ Socialismus už byl ten tam, ale kapitalizmus jako by ještě nenastal. Lidi pracovali zadarmo, ve svém volném čase na společném snu. Díky těmhle lidem v Suezském průplavu začala růst opravdová replika lodi z 18. století. Stavba to nebyla jednoduchá a museli jsme se potýkat s množstvím problémů. Ale v tu dobu už nás bylo hodně, a tak to šlo mnohem snáz.

Zrod brigy LA GRACE

Repliku korzárské lodi z 18. století nejprve postavil Dan Rosecký jako model. Pak podle modelu byla v egyptském Suezu stavěna briga tradičním způsobem a nástroji jako v 17.-18. století. Kýl a žebra jsou z kafrového a morušového dřeva. Paluby a obšívka z finské borovice. Na stavbu dohlíželi kapitán Josef Dvorský a konstruktér Daniel Rosecký.

Další části lodě jako stěžně, ráhna, koše, kladky, děla, kormidelní kolo a další drobnosti byly vyráběny v truhlářské dílně Viléma Pavlici ve Valašském Meziříčí od června do prosince 2009. S pracemi pomáhaly desítky dobrovolníků z celého Česka.

V roce 2010 byla do brigy instalována kabeláž, vodovody, motor, elektronika atp. 5. prosince 2010 byla slavnostně spuštěna na vodu. V následujících třech týdnech byla briga kotvící u ústí do Suezského průplavu vystrojena lanovím, plachtami apod. pod velením bocmana Viktora Neumana.

Panenská plavba 2011

Po vystrojení přeplula z Egypta do Řecka. Zde byla briga pokřtěna 1. května 2011 jménem LA GRACE, kmotrou a tehdejší Miss České republiky Lucií Váchovou Křížkovou, na počest holandské fregaty kapitána a korzára českého původu a rodáka z města Mšeno, viz Augustin Heřman. Čtyřdenní slavnost a křest proběhl v Athénách. LA GRACE má ještě malou kmotřičku, kterou se stala jeden a půlletá Eliška Tannerová z Moravy. Na závěr slavností byl z mysu Sunion (Aκρωτήριο Σούνιο, 37°39′7.2″N 24°1′33.6″E) při západu Héliova vozu (slunce) do moře vhozen obětní dar Poseidonovi za požehnání pro LA GRACE.

Poté pokračovala v plavbě přes Itálii, Liparské ostrovy, Korsiku, Sardinii, ostrov Elba, Baleárské ostrovy, jižní Španělsko, Gibraltar a Kanárské ostrovy. Panenská plavba přes Atlantik byla v prosinci 2011 úspěšně zakončena v Karibském moři. Tady do jara 2012 se briga LA GRACE plavila po ostrovech nejen s turisty. V březnu a dubnu se plavila hlavně kolem ostrova Haiti. To už proběhlo několik drobných oprav a přípravy na návrat do Evropy. Domů LA GRACE vyplula 30. dubna 2012.

Smůla 2012

LA GRACE byla po návratu do Evropy počátkem léta 2012 předána pod velení kapitána Jiřího Pacáka. Prováděla školní i turistické plavby ve Středozemním moři. Nedaleko Puerto de la Bajadilla u města Marbella ve Španělsku se v noci 25.-26. října 2012 změnil a zesílil vítr, který LA GRACE utrhl z kotvy. Kotvu měla hozenou příliš blízko břehu a briga narazila na mělčinu a přišla o kormidlo. Silným větrem a vlnobitím byla neovladatelná loď ještě více zatlačena na souš, kde se položila na levobok. Všech osm členů posádky se svépomocí zachránilo.

11. listopadu 2012 se podařilo LA GRACE vyprostit na vodu a odtáhnout ji do suchého doku v Sotogrande u obce San Roque, okres Cádiz. Tady proběhla rekonstrukce celé zádi, výměna kýlu, obšívky, téměř celá vnitřní instalace a rozvody byly vyměněny a vše ostatní bylo zkontrolováno, opraveno či ošetřeno. Též byla zvýšena balastní zátěž přibližně dvanácti tunami olova. Plavby schopná LA GRACE byla na vodu spuštěna 6. srpna 2013 po poledni.

Středomoří 2013

Krátce po vyplutí ze Sotogrande byla LA GRACE přihlášena do regaty Tall Ships Races 2013 (dále TSR) v kategorii A, do které patří všechny lodě s příčným oplachtěním a též lodě delší než čtyřicet metrů bez ohledu na druh oplachtění (podélné či příčné). Trasa závodu byla naplánována na 21.-27. září z Barcelony ve Španělsku do Toulon ve Francii. V této etapě vládlo skoro bezvětří a LA GRACE v kategorii A doplula třetí, v celkovém pořadí byla pátá ze čtyřiceti osmi plachetnic v kategorii A.

Další etapa probíhala 30. září–7. října 2013 z Toulon do La Spezia v Itálii (za 2. sv. v. zde byla ponorková základna). V této etapě zpočátku vládlo skoro bezvětří, které se záhy změnilo na bouřlivý vítr. Přesto se LA GRACE dokázala v závodě prosadit a umístila se na 1. místě v kategorii A a tím i na 1. místě v celkovém pořadí TSR. Poprvé za mnoho let neovládla místa vítězů ruská družstva a poprvé v historii se stali vítězi námořníci z České a Slovenské republiky.

Briga LA GRACE je první českou lodí, která získala zlato v nejprestižnější kategorii A.  Navázala tak na úspěchy českých lodí HEBE II a HEBE III, které v minulých letech několikrát zvítězily ve svých třídách, ale i celkově.

Relax 2014

V roce 2014 se LA GRACE plavila ve vodách Středomoří, především pak kolem Toskánských ostrovů, Korsiky a Sardinie. Tato sezóna byla ve znamení koupání a odpočinku a také výuky malých pirátů.

Regata 2015

LA GRACE se zúčastnila regaty The Tall Ships Races 2015 (dále TSR), kde obhajovala své absolutní vítězství z předloňského ročníku.

V první etapě školních plachetnic TSR od 6. do 15. července 2015 se plulo přes 600 námořních mil (1110 km) dlouhou trasou z Belfastu do Ålesundu. Startovní pole tvořilo třicet šest lodí rozdělených do čtyř tříd. Ve třídě C a D startují minimálně 30 stop (9,1 m) dlouhé moderní plachetnice bez a se spinakrem. Ve třídě B lodě s tradičním oplachtěním. Třída A je určena pro plachetnice s příčnými plachtami a lodě delší než 131 stop (40 m). V této třídě se závodu zúčastnilo patnáct plachetnic, mezi nimi právě česká briga LA GRACE.

Před závodem v sobotu po kontrole záchranné a bezpečnostní výbavy na kapitánské poradě v Belfastu získala LA GRACE ocenění za nejlépe připravenou loď k závodu, což je vzhledem k přísnosti závodní komise veliká pocta.

Závod byl odstartován v pondělí 6. července 2015 ve 12:00 UTC (Universale Tempus Coordinatum, latinsky univerzální koordinovaný čas) v silném větru, ve kterém LA GRACE pod plnými plachtami dosahovala rychlosti až 10 uzlů, okamžitě se usadila na prvním místě průběžného pořadí v korigovaném čase a stále zvyšovala svůj náskok. Protože nad Atlantikem meteorologové předpovídali severovýchodní vichřici, zvolil její kapitán Pepa Dvorský trasu klidnějším mořem mezi skotským pobřežím a souostrovím Vnějších Hebrid, kterou použily i všechny plachetnice v nižších třídách, pouze deset největších lodí zamířilo na volné moře.

V úterý a středu LA GRACE pomalu křižovala proti větru od ostrova Skye až k mysu Wrath. Plachetnice na Atlantiku se zatím dostaly až do třetiny cesty na Island, než jim počasí umožnilo návrat k Norsku. Upluly sice mnohem delší vzdálenost, ale protože rychle postupovaly v silném větru, podařilo se jim předhonit hlavní závodní pole. V korigovaném čase ovšem byla LA GRACE ještě stále na prvním místě průběžného pořadí. V noci na čtvrtek se dostala na otevřené moře, kde po bouři zbyly čtyřmetrové vlny a pokračovala k Orknejským ostrovům. Za celý čtvrtek se bohužel ve slabém vánku posunula o pouhých 30 mil (55 km) a spadla na páté místo v průběžném pořadí třídy A. Už se zdálo, že nic nezabrání ve výhře norské trojstěžňové fregatě SØRLANDET. V pátek ráno ovšem kapitán SS SØRLANDET udělal taktickou chybu a příliš se přiblížil k norskému pobřeží, kde se dostal do oblasti slabých proměnlivých větrů a trvalo další den, než se mu podařilo protnout cílovou čáru. Polská briga FRYDERYK CHOPIN, která se držela dál od pobřeží, si tak v sobotu odpoledne nerušeně doplula pro první místo ve třídě A i v celkovém pořadí TSR.

Zaváhání norské lodi využila i LA GRACE a v silnějších větrech u Shetlandských ostrovů se dostala na druhou pozici ve třídě A, kterou si udržela až do nedělního odpoledne. Pak 30 námořních mil (55 km) před cílem i LA GRACE postihlo bezvětří a několik hodin téměř stála na místě a přišla tím i o stříbrnou medaili. Po celou noc na pondělí se jí povedlo urazit jenom pár mil a až ranní vítr pomohl, aby 13. července 2015 v 4:58 UTC po 668 námořních mílích (1237 km) vplula do cíle jako třetí ve třídě A i v celkovém pořadí. Šest z patnácti plachetnic, které ve třídě A startovaly z Belfastu, závod TSR vzdalo.

Druhá etapa TSR vedla z norského Kristiansandu do čtvrtého největšího dánského města Aalborgu. LA GRACE měla ve druhé etapě ve třídě A mnohem větší konkurenci. Startovalo v ní dvacet osm lodí, mimo jiné více než sto metrů dlouhé plachetnice, z Ruska fregata МИР, bark СЕДOВ a bark КРУЗЕНШТЕРН a polská fregata DAR MŁODZIEŻY. Protože vzdálenost z Kristiansandu k cílové čáře u Göteborgu je necelých 150 mil (278 km), připravili pořadatelé otočné body v Severním moři. Byly u pobřeží Jutského poloostrova a v ústí Oslofjordu a prodloužili tak závod teoreticky na 240 mil (444 km). V úterý 28. července 2015 vyvedla loď norského vojenského námořnictva průvod sedmdesáti osmi plachetnic z Kristiansandu na moře a v 18 hodin závod šest mil od pobřeží odstartoval. I když mají lodě třídy A povolené půlhodinové startovní okno, stejně se všechny snažily vyplout co nejdříve, a tak u startovní bóje vzniklo několik nebezpečných situací.

Portugalský šedesáti osmimetrový čtyřstěžňový škuner SANTA MARIA MANUELA téměř zavadil o čelen devadesátimetrového třístěžňového klipru brazilského námořnictva CISNE BRANCO a při dalším manévru se jen tak tak vyhnul padesátimetrové polské barkentině STS POGORIA. Briga LA GRACE zase chytře využila svého práva přednosti v plavbě a donutila čtyřnásobně dlouhý ruský trojstěžník МИР ochotně změnit směr. …bylo tam husto.

Celou noc mířily lodě ve slabém větru na jihozápad k prvnímu otočnému bodu v Severním moři na pozici 57°30’N 6°55’E, kam se LA GRACE spolu s plachetnicemi DAR MŁODZIEŻY, POGORIA, CHRISTIAN RADICH a několika dalšími z ostatních tříd dostala po páté hodině.

„Ta otočka byl neskutečný zážitek“, vyprávěl v cíli kapitán LA GRACE Pepa Dvorský. „Z moře se v ranním šeru přihnala spousta lodí do jednoho bodu a všechny se snažily otočit první. Před námi najednou stála obrovská bílá železná věc, které se zoufale snažila vyhnout POGORIA a té zase my. Návětrnou bóji jsme minuli jen těsně a od POGORIA nás dělilo sotva dvacet metrů. Tohle znám z okruhovek, ale dost mě překvapilo, že kapitáni stometrových lodí bojují stejně.“

Po otočce nabraly lodě východní kurz a ve slábnoucím větru pokračovaly k dalšímu otočnému bodu. LA GRACE se propracovala na druhou pozici ve třídě A a v průběžném pořadí. Během odpoledne jí však dostihla replika ruské fregaty z počátku 17. století ШТАНДАРТ. Ta je téměř stejně dlouhá a jen s o něco horším handicapem. Když se v podvečer obě lodě ploužily rychlostí dvou uzlů pár stovek metrů od sebe a zdálo se, že ШТАНДАРТ je o nějakou tu desetinu uzlu rychlejší, upozornil ho kapitán LA GRACE vysílačkou, že pokud ho nepřestane předjíždět, začne po něm střílet. Protože velitel ШТАНДАРТ Vladimir Martus má podobný smysl pro humor, rozpoutala se k nadšení fotografů na okolních lodích mohutná dělostřelecká palba. Koneckonců oba kapitáni měli kvůli střelbě v Ålesundu opletačky s norskou policí. Přestřelka ovšem nic nevyřešila, pouze definitivně zahnala vítr. Patnáct mil před otočným bodem začaly lodě v naprostém bezvětří v proudu splouvat k severovýchodu pryč z vytčené trasy. Poměrně jednoduše si poradila brazilská CISNE BRANCO, které se s posledními závany podařilo po půlnoci dorazit téměř k bóji a tam spustit kotvu. Ve tři ráno situaci stejně vyřešila i fregata ШТАНДАРТ o pár mil severněji. Ve čtvrtek za svítání opět začalo foukat, a tak se LA GRACE a dalším sedmi plachetnicím třídy A podařilo vrátit k otočnému bodu a pak vyrazily směrem k Oslofjordu. Česká loď se celé dopoledne držela na prvním místě v průběžném pořadí TSR a těsně vedle ní plula ruská fregata, když přišla zpráva, že závod bude kvůli bezvětří ve dvě hodiny předčasně ukončen. Bylo úplně zbytečné spekulovat kdo vyhrál, protože odstupy v korigovaném čase byly velmi těsné, a navíc se k nim započítávala podle vzorce v pravidlech penalizace za nedojetí do cíle. Odpoledne spolu LA GRACE a ШТАНДАРТ uspořádaly ještě jednu námořní bitvu. Potom po zastávce ve Frederikshavenu společně zamířily na námořní festival do Aalborgu, kde byly v pondělí večer konečně vyhlášeny výsledky druhé etapy regaty. Ve třídě A doplula LA GRACE na druhém místě se ztrátou sedmi minut a třinácti sekund za první norskou fregatou SØRLANDET. Na třetím místě se umístil nizozemský škuner OOSTERSCHELDE se ztrátou čtrnácti sekund za LA GRACE.

Dále se v tomto roce LA GRACE také zúčastnila několika slavných námořních festivalů, jakými jsou Sail Amsterdam, Sail Bremerhaven a Hanse Sail Rostock.

Letní tábory 2016

Letní sezónu strávila LA GRACE ve Středozemním moři odpočinkovými plavbami a letním táborem s dětmi. Také se na její palubě odehrál český LARP (Live Action Role Play, kdy každá osoba hraje určitou roli) s názvem „Za Obzor“.

Regata a řasy 2017

V roce 2017 se LA GRACE vydala znovu na sever na regatu The Tall Ships Races 2017. Regata se jela z finského Turku do litevské Klaipėda a zakončení se konalo v polském Štětíně. Bohužel tato závodní sezóna nebyla pro LA GRACE úspěšná. V první etapě kapitána velmi zarazila nižší rychlost lodi. Ačkoliv loď měla ideálně nastavené nové plachty, plula o dva uzly pomaleji, než je u ní normální. Závod jsme proto přerušili a hledali závadu na trupu lodi. Ukázalo se, že LA GRACE byla v tuniské loděnici natřena špatným antifoulingem (protivegetativní nátěr). Proto během plaveb po Baltském moři její trup zarostl mořskými řasami natolik (chutnal jim), že to její rychlost rapidně snížilo. To bylo pro LA GRACE a její posádku zdrcující zjištění. I přes snahu a úsilí posádky se nepodařilo trup v ledové vodě očistit. Z totoho důvodu se náš kapitán rozhodl v následující etapě nezávodit a plout v závodním poli pouze jako doprovod.

Po regatě se LA GRACE stejně jako v roce 2015 vydala na výpravu za Lochnesskou příšerou. Plavba Kaledonským kanálem a celkem dvaadvaceti zdymadly dostala LA GRACE na jezero Ness, které je o třicet metrů nad mořem. Plavba v jeho tajemných vodách byla velkým zážitkem pro nás všechny, především pak pro děti, které se na palubě LA GRACE seznamovaly s místními tajemnými legendami.

Pohoda 2018

LA GRACE se plavila ve Středomoří v okolí Toskánského souostroví, Korsiky a Sardinie. Probíhaly dětské tábory a pohodové letní plavby pro dospělé. Na zimu LA GRACE odplula do Chorvatska k opravám.

Texty: R. Bezděková, J. Dvorský, D. Rosecký, P. Patočka, H. Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 2. září 2022

Prameny: viz ZDROJE