Počátek
Jak to začalo…
…a současní přírodní lidé

První lidé žijící u vody jistě postřehli plovoucí kmen nebo zažili zkušenost z povodní, kdy se zachytili plouvoucího stromu.

Tato zkušenost byla tak inspirující, že zkusili vědomě porazit strom a kmen použít k plavbě. Posléze se naučili stavět první plavidla vory. Neví se, kdy a kde k tomu došlo, ale je víc než pravděpodopné, že k tomu došlo na více místech světa.

Většina níže uvedených plavidel se staví a používá dodnes, jak z přírodních původních materiálů, tak i z moderních.

 

 

VOR – AR طوف; DA tømmerflåde; DE floß; EL σχεδία; EN flatboat, raft; ES balsa (embarcación); FR radeau; HI बेड़ा; IT zattera; JA いかだ; NL vlot; NO flåte; PT jangada; RU плот; SV flotte; TR sal; ZH 筏.

 

Vor člověka zručného, kolem 70000 př.n.l.

Balzový vor Inků, kolem 16.století.

Vor, též plť, je jedním z nejstarších dopravních prostředků vůbec, hlavně pro plavby ve vnitrozemských vodách. Byl a je stavebně nejjednodušším plavidlem, svazaným nejméně ze dvou kmenů. K pohonu se používala a používají bidla, pádla, vesla i jednoduchá plachta.

Přestože byl vor vytlačen vyspělejšími plavidly, je stále používán. Nejznámější jsou vory ke splavování dřeva po řekách pro jeho zpracování. Několik vorů (pltí) spojených za sebou se nazývá prut. Vor může být prakticky z čehokoli, co plave, jako při povodních vrata od stodoly.

Na slavném oceánském balzovém voru KON-TIKI vykonal plavbu s mezinárodní posádkou Nor Thor Heyerdahl v roce 1947 přes Pacifik z Jižní Ameriky do Polynésie. Vor KON-TIKI je dnes k vidění v muzeu v Oslu.

Současný český oceánský vor EURICA s českou posádkou kapitána Rudolfa Krautschneidera vyplul v říjnu 2015 z Portugalska přes Atlantik a zpět.

Ne vždy byla možnost udělat si plavidlo ze stromu, proto lidé využívali i jiných dostupných materiálů, ponejvíce rákosu.

 

 

RÁKOSOVÝ ČLUN – AR قارب القصب; DA rør båd, tagrør; DE schilfboot; EL καλάμια βάρκα; EN reed boat; ES barco de lámina; FR bateau de roseaux; HI ईख नाव; IT canna barca; JA 葦船; NL riet boot; NO sivbåten; PT barco de junco; RU тростника лодка; SV papyrusbåt; TR kamış tekne; ZH 芦苇船.

 

Rákosové čluny jsou z hlediska principu plavby také vory a jsou vyrobeny ze svázaných otepí rákosu. Kombinací různých průměrů a počtu otepí se vytváří tvar člunu. Zpočátku byly poháněny bidly, pádly či vesly, později byla přidána malá ráhnová plachta. Největšího umění ve využití rákosu jako materiálu pro stavbu námořních lodí dosáhli viz Starověcí Egypťané - námořní průkopníci.

Nejstarší rákosový člun starý přes 7000 let byl nalezen v Kuvajtu.

Dnes se staví rákosové čluny např. v Íránu, v Africe, Oceánii a v Jižní Americe. Tam se kromě člunů dělají i rákosové umělé plovoucí ostrovy na jezeře Titicaca, na kterých dodnes žijí potomci kmene Uru. Tento kmen zde žil již před příchodem Inků.

Na stavbu člunů se ponejvíce používal rákos druhu totora, botanicky skřipinec kalifornský (Schoenoplectus californicus), který dorůstá délky až 3 metry. Druhým nejvíce využívaným druhem byl papyrus, botanicky šáchor papírodárný (Cyperus papyrus).

 

 

 

MONOXYL – AR المخبأ; DA stammebåd; DE einbaum; EL μονόξυλον; EN dugout, dugout canoe, log boat; ES cayuco; FR pirogue monoxyle; HI डोंगी; IT cayuco; JA 丸木舟; NL boomstamkano; NO stokkebåt; PT cayuco; RU долблёнка, однодеревка, моноксил, долбушка, вытесанный челнок; SV stockbåt; TR yeraltı sığınağı; ZH 防空洞.

 

Výraz monoxyl pochází z řečtiny a znamená jeden kmen.

Jedná se o jednoduché plavidlo vydlabané nástroji i s pomocí ohně z kmene stromu. Monoxyly se tesaly z měkčích druhů dřev. Délky monoxylů se pohybují většinou od 2 do 15 metrů. Monoxyly ostrovních národů byly nadále vylepšovány zvýšením boků pomocí prken, přidáním vahadla či spojením dvou monoxylů do katamaránu. Byly poháněny nejčastěji pádly a bidly. U tichomořských monoxylů se objevuje i primitivní plachta.

Mnoho relativně zachovalých původních monoxylů náhodně nalezených při zemních pracích se nachází v muzeích na celém světě.

V Holandsku byl vykopán dosud nejstarší monoxyl starý 9 000 let.

V současné době používají monoxyly nejen přírodní národy.

 

 

 

KELEK – AR كَلَك; DA kelek; DE  kelek, floßtyp; EL καλακ, σχεδία επίπλευσης; EN kelek; ES kalak; FR kalak; HI चल बेड़ा; IT kalak; JA カラク; NL kelek; NO kelek; PT kalak; RU калак, плавающей точкой плот; SV kelek; TR kelek; ZH 浮筏.

 

Plavidlo se objevilo po roce 2500 př.n.l. v Akkadské říši, viz Časová osa. Akkadský název plavidla kalakku znamenal vor s měchy, odtud arabsky kelek. Kelek se ze severní Mezopotámie rozšíříl po celém Blízkém Východě.

Kelek byl postaven z křížených a svázaných klád. Podle velikosti a účelu se pod něj přivazovalo 50 až 400 měchů, ponejvíce z ovčích či kozích nevydělaných kůží. Současný největší kelek má až 600 měchů. Dá se tedy říct, že jde o vor na plovácích. Díky nafouknutým měchům byl kelek téměř nepotopitelný. Ovládal se bidly, pádly nebo vesly. Také se objevují menší keleky obalené kůží pro osobní přepravu. Velké keleky měly palubu vyrovnanou rákosem a také jednoduché rákosové nástavby.

Keleky sloužily hlavně pro přepravu težkého a objemného nákladu. Keleky byly používány jako přívozy na řekách Tigris (دجلة), Eufrat (الفرات), Shatt al-Arab (شط العرب), al-Džazíra a dalších. Často se na keleku přepravovaly armády s velkým počtem vojáků. Používaly se také jako plouvoucí mosty nebo válečná plavidla.

Řecký historik Hérodotos se zmiňuje, že největší keleky měly nosnost až 130 tun. Tehdy byly vyhlášené keleky stavěné na území dnešní Arménie. Vozily stavební materiály pro výstavby měst jako Babylon, Lagashe a další.

Tyto keleky se ve větší míře používaly ještě v 19.století. Labutí píseň keleků zazněla za Velké války (1. světová). Dnešní keleky se vyrábí z moderních materiálů a známe je spíše pod názvem nafukovací čluny.

 

TYP LODĚ

Rákosový

člun

Monoxyl

Kelek

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

10000 př.n.l.

- dosud

10000 př.n.l.

- dosud

3000 př.n.l.

- 19.stol.

CELKOVÁ DÉLKA

2-3 m

2-15 m

5-20 m

0DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

2-4 m

2-15 m

5-20 m

ŠÍŘKA

±0,5-1 m

0,5-1 m

2-10 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

X

X

X

VÝŠKA TRUPU/Z TOHO PONOR

±0,4m/ ±0,2m

0,5-1m/ ±0,3m

2-3m/ 1-2m

PALUBY/Z TOHO DĚLOVÉ

X

X

X

HMOTNOST LODĚ

20-50 kg

100-500 kg

1-10 tun

UŽITEČNÁ NOSNOST

50-100 kg

100-1000 kg

1-130 tun

VÝTLAK

X

X

X

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

X

X

1

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

X

X

3-4 m

POČET A TYP PLACHET L/V/R S + S K L B

X

X

1R

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

X

X

±9-16 m²

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

pádla

pádla 1-8 / 1

2-10 / 1

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

X

X

X

POČET DĚL Z/B/P

X

X

X

POČET ČLENŮ POSÁDKY

1-2

1-12

2-20

ZAJÍMAVOSTI

Tento typ byl

ponejvíce používán

na řekách a jezerech.

Tento typ byl

ponejvíce používán

na řekách a jezerech.

 

 

Texty: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

16. listopadu 2015

Prameny: viz ZDROJE