Ochotské moře

OCHOTSKÉ MOŘE – AR بحر أوخوتسك; DA Okhotske Hav; DE Ochotskisches Meer; EL Οχοτσκική θάλασσα; EN Sea of Okhotsk; ES Mar de Ojotsk; FR Mer d'Okhotsk; HI ओख़ोत्स्क सागर; IT Mare di Ochotsk; JA オホーツク海; NL Zee van Ochotsk; NO Okhotskhavet; PT Mar de Okhotsk; RU Охотское море; SV Ochotska havet; TR Ohotsk Denizi; ZH 鄂霍次克海.

Severovýchodní Asie

54°N 148°E

Rozloha 1 580 000 km²

Maximální hloubka 3 774 m

Průměrná hloubka 780 m

Přítoky:

Tym, Poronaj, Amur, Arguň, Šilka, Zeja, Bureja, Ussuri, Aňuj, Uda, Avača, Ulja, Ulbeja, Tauj, Penžina, Jama, Talovka, Tigil a Bolšaja.

Přes 150 ostrovů

Salinita 30-35 ‰

K Ochotskému moři patří:

První Kurilský průliv (Первый Курильский пролив) 50°51'32"N 156°34'36"E

Kurilské ostrovy (Курильские острова) 46°30′N 151°30′E

Severní Kurily (Северная группа) 50°5'N 154°40'E

Ostrov Šumšu (Шумшу) 50°45′N 156°21′E

Ostrov V.V.Atlasova (Остров Атласова) 50°52′N 155°34′E

Ostrov Paramušir (Парамушир) 50°23′N 155°41′E

Ostrov Oněkotan (Онекотан) 49°27′N 154°46′E

Ostrov Charimkotan (Харимкотан) 49°7′N 154°32′E

Ostrov Šiaškotan (Шиашкотан) 48°49′N 154°6′E

Centrální Kurily (Средняя группа) 47°37'N 152°39'E

Ostrov Matua (Матуа) 48°5′N 153°13′E

Ostrov Rasšua (Расшуа) 47°45′N 153°1′E

Ostrov Ketoj (Кетой) 47°20′N 152°31′E

Ostrov Simušir (Симушир) 46°57'N 152°1'E

Jižní Kurily (Южная группа) 44°51'N 147°41'E

Ostrov Urup (Уруп) 45°54′N 149°59′E

Ostrov Iturup (Итуруп) 45°6'N 147°53'E

Ostrov Kunašir (Кунашир) 44°12'N 145°56'E

Malé Kurily (Малая Курильская гряда) 43°42'N 146°19'E

Ostrov Šikotan (Шикотан) 43°48′N 146°45′E

Ostrov A.S. Polonského (Остров Полонского) 43°38′N 146°19′E

Ostrov Jurij (Oстров Юрий) 43°25'18"N 146°4'0"E

Japonské souostroví (Nipponrettō, 日本列島) 37°30′52″N 137°42′44″E

Ostrov Hokkaidó (Hokkaidō, 北海道) 43°10'N 142°30'E

Mys Obětí (Nosappumisaki, 納沙布岬) 43°23'7"N 145°49'2"E

Mys Sója (Souyamisaki, 宗谷岬) 45°31'22"N 141°56'12"E

La Pérousův průliv (Пролив Лаперуза) 45°43′20″N 142°1′36″E

Ostrov Sachalin (Остров Сахалин) 50°41'N 142°56'E

Mys Krilion (Мыс Крильон) 45°53'50"N 142°4'55"E

Záliv Trpělivosti (Залив Терпения) 48°58′58″N 143°26′42″E

Nyjský záliv (Ныйский залив) 51°54′54″N 143°10′33″E

Mys Alžběty Alexejevny (Мыс Елизаветы) 54°25′31″N 142°42′21″E

Výběžek Tuik (Мыс Туик) 51°44'50"N 141°40'20"E

Tatarský průliv (Татарский пролив) 52°11′0″N 141°37′0″E

Sachalinský záliv (Сахалинский залив) 53°37′20″N 141°36′43″E

Mys Suševa (Мыс Сущева) 51°41'40"N 141°6'45"E

Udská zátoka (Удская губа) 54°57′12″N 135°58′47″E

Amachtonský záliv (Амахтонский залив) 59°37′N 149°42′E

Taujská zátoka (Тауйская губа) 59°18′N 150°24′E

Gižiginská zátoka (Гижигинская губа) 61°15′N 158°25′E

Záliv Grigorije Ivanoviče Šelichova (Залив Шелихова) 60°N 158°E

Penžinská zátoka (Пенжинская губа) 61°N 162°E

Poloostrov Kamčatka (полуостров Камча́тка) 56°0′N 159°0′E

Mys Lopatka (Мыс Лопа́тка) 50°51′53″N 156°39′54″E

Moře bylo v dávných dobách nazýváno mnoha názvy např. Kamčatské, Sachalinské a v jazyce Evenků Lamské. Japonci je toto moře dosud z tradice nazýváno neoficiálně Hokkai, což znamená Severní moře.

Průzkumný oddíl kozáků vedený atamanem Ivanem Jurijevičem Moskvitinem a Vasilijem Danilovičem Pojarkovem v roce 1639-40 jako první Evropané dosáhli pobřeží Pacifiku. V roce 1647 zde kozáci pod vedením Semjona Andrejeviče Šelkovnikova založili osadu Ochotsk, první ruskou osadu na dálném východě. Podle ní bylo toto moře nazváno Ochotské moře.

Podmořské zásoby ropy a zemního plynu v Ochotském moři se odhadují na 3,5 miliardy tun.

V Ochotském moři se plavili také viz

Texty a obrázky: P. Patočka, H. Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 24. listopadu 2020

Prameny: viz ZDROJE