Moře a oceány
Při pohledu na naší planetu z vesmíru by se pro ni spíše hodil název Oceán či Vodokoule než Zeměkoule. Vodní plochy pokrývají více než 70 % zemského povrchu. Jsou to tři hlavní oceány – Atlantský, Indický a Tichý a k tomu dva arktické oceány – Severní ledový a Jižní ledový. Těchto pět oceánů tvoří souvislou vodní plochu o rozloze přibližně 361 056 000 km2, která je rozdělena někde praktickými (pevninou) a jinde teoretickými hranicemi. Okrajovými součástmi oceánů jsou jednotlivá moře.
1 - Atlantský oceán ------------------------- 88 133 000 km2
2 - Indický oceán ---------------------------- 73 556 000 km2
3 - Jižní ledový oceán ----------------------- 20 014 560 km2
4 - Severní ledový oceán -------------------- 14 056 000 km2
5 - Tichý oceán ----------------------------- 165 296 440 km2
Složená mapa dna světového oceánu. Autor: National Geographic.
Salinita moří označuje množství solí a jiných minerálních látek ve vodě. Čím vyšší salinita, tím nižší je bod tuhnutí vody, zamrzá až při –2°C. A také tím více voda nadnáší plovoucí objekty.
Salinita se uvádí v promile (‰), výjimečně v gramech na litr vody (g/l).
Pro představu o slanosti:
Slepičí vývar s nudlemi nebo hovězí vývar s masem a nudlemi se solí: 2g soli na porci 0,22 l nebo 3g na porci 0,33 l, tedy 9-10 g na jeden litr. To znamená, že salinita polévek je 9-10 ‰ na jeden litr.
Několik málo zdrojů však uvádí salinitu, patrně omylem, v procentech (%) – tedy desetkrát vyšší salinitu než skutečně je. Podobný omyl se stal s obsahem železa ve špenátu v minulém století.
Salinitou se má na mysli přibližný obsah těchto prvků:
Hydrogenuhličitany (HCO+) 0,41 %; Bromidy (Br+) 0,19 %; Kyselina bóritá 0,07 %; Stroncium (Sr) 0,04 %; Fluoridy (F+) 0,003 %; Stopové prvky 0,01 %; Celkem 0,723 %
Draslík (K) 1,10 %
Vápník (Ca) 1,16 %
Hořčík (Mg) 3,69 %
Sulfáty (SO+) 7,68 %
Sodík (Na) 30,61 %
Chloridy (Cl+) 55,04 % |
Texty a obrázky: P. Patočka, H. Prien
Korektura: Ali
Aktualizováno: 2. srpna 2022
Prameny: viz ZDROJE