Čukotské moře

ČUKOTSKÉ MOŘE – AR بحر تشوكشي; DA Tjuktjerhavet; DE Tschuktschensee; EL Θάλασσα Τσούκτσι; EN Chukchi Sea; ES Mar de Chukotka; FR Mer des Tchouktches; HI चुकची सागर; IT Mare dei Ciukci; JA チュクチ海; NL Tsjoektsjenzee; NO Tsjuktsjarhavet, Tsjuktsjerhavet; PT Mar de Chukchi; RU Чукотское море; SV Tjuktjerhavet; TR Çukçi Denizi; ZH 楚科奇海.

A) Barentsovo moře; B) Karské moře; C) Moře Laptěvů; D) Východosibiřské moře; E) Čukotské moře; F) Beaufortovo moře; G) Kanadské arktické souostroví; H) Lincolnovo moře; I) Baffinův záliv; J) Wandelovo moře; K) Grónské moře.

Severovýchod/ní Asie, severozápad/ní Ameriky/a

70°0′0″N 170°0′0″W

Rozloha 580 000 km²

Maximální hloubka 1 256 m

Průměrná hloubka 70 m

Přítoky:

Čantalvegyrgyn, Amguema, Vankarem, Nugnugaluktuk, Goodhope, Inmachuk, Kugruk, Kiwalik, Buckland, Selawik, Kobuk, Noatak, Wulik, Kivalina, Kukpuk, Pitmegea, Kukpowruk, Kokolik, Utukok a Kuk

Přes 3 000 ostrovů

Salinita 27-36 ‰

K Čukotskému moři patří:

Wrangelův ostrov (Остров Врангеля) 71°14′N 179°25′W

Průliv De Longa (Пролив Лонга) 69°49′N 176°10′E

Billingsův mys (Мыс Биллингса) 69°51′N 176°8′E

Mys Otto Schmidta (Мыс Отто Шмидта) 68°55′14″N 179°27′12″W

Mys Vankarem (Мыс Ванкарем) 67°50′55″N 175°48′24″W

Koljučinská zátoka (Колючинская губа) 66°48′N 174°22′W

Laguna Neskenpilgyn (Лагуна Нэскэнпильгын) 66°55′N 172°55′W

Mys Kamenného srdce (Мыс Сердце-Камень) 66°54′30″N 171°37′50″W

Beringův průliv (Берингов пролив) 65°58′21″N 168°47′30″W

Děžňovův mys (Мыс Дежнёва) nejvýchodnější bod asijského kontinentu 66°4′45″N 169°39′9″W

Ratmanův ostrov či Velký Diomédes (Остров Ратманова, Big Diomede) 65°46′52″N 169°03′25″W

Kruzenšternův ostrov či Malý Diomédes (Остров Крузенштерна, Little Diomede) 65°45′15″N 168°55′15″W

Mys prince z Walesu (Cape Prince of Wales) 65°38′24″N 168°7′12″W

Laguna W.T.Loppa (Lopp Lagoon) 65°43′21″N 167°49′11″W

Zátoka Šíšmarev (Shishmaref Inlet) 66°10′N 165°55′W

Záliv Otto von Kotzebue (Kotzebue Sound) 66°32′46″N 162°44′58″W

Kruzenšternův mys (Cape Krusenstern) 67°7′41″N 163°44′43″W

Laguna Kruzenšternova/a (Krusenstern Lagoon) 67°8'51"N 163°37'29"W

Laguna Alautak (Aiautak Lagoon) 68°17'59"N 166°17'14"W

Útes Naděje (Point Hope) 68°20′49″N 166°45′47″W

Zátoka Mariet (Marryat Inlet) 68°22'19"N 166°33'32"W

Laguna Kasegaluk (Kasegaluk Lagoon) 70°8′28″N 162°19′25″W

Zátoky Wainwright (Wainwright Inlet) 70°35'50"N 160°0'44"W

Útes Johna Barrowa (Point Barrow) 71°23′20″N 156°28′45″W neplést s mysem Johna Barrowa (Cape Barrow) v Kanadském arktickém souostroví

Ostrov Herald (Остров Геральд) 71°23′N 175°40′W

Moře bylo pojmenováno podle národa Čukotů, zde žijící na Čukotském poloostrově. Název byl schválen vládou SSSR v roce 1935.

Přes polovinu plochy moře je hloubka jen kolem 50 metrů.

V roce 1648 prozkoumal pobřeží od řeky Kolyma k řece Anadyr ruský průkopník polárních výprav viz Semjon Ivanovič Dežňov.

V roce 2006 byl objeven u ostrova Koljučin (Колючин) ledy rozdrcený vrak obchodního parníku ČELJUSKIN (ЧЕЛЮСКИН). Ten zde ztroskotal v únoru 1934 při pokusu proplout Severovýchodní námořní cestou bez ledoborce.

Vede tudy Severovýchodní a Severozápadní námořní cesta.

V Čukotském moři se také nachází velký počet rezervací a chráněných oblastí, např. Aljašská mořská národní rezervace (Alaska Maritime National Wildlife Refuge, AMNWR). Ta zahrnuje kolem 2 400 ostrovů a pobřeží Aljašského zálivu včetně Beringova a Čukotského moře.

V Čukotském moři se plavili také viz Vita Bering, James Cook.

Texty a obrázky: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

15. července 2016

Prameny: viz ZDROJE