Jižní ledový oceán

JIŽNÍ LEDOVÝ OCEÁN, ANTARKTICKÝ OCEÁN – AR المحيط المتجمد الجنوبي; DA Sydlige Ishav, Sydhavet; DE Südlicher Ozean, Südpolarmeer, Südliches Eismeer, Antarktischer Ozean; EL Νότιος Ωκεανός; EN Southern Ocean, Antarctic Ocean; ES Océano Antártico, Océano Meridional; FR Océan Antarctique, Océan glacial Antarctique, Océan Austral; HI दक्षिणध्रुवीय महासागर; IT Oceano antartico; JA 南極海; NL Zuidelijke Oceaan, Antarctische Oceaan, Zuidpoolzee; NO Sørishavet; PT Oceano Antártico; RU Южный океан, Южный ледовитый океан; SV Antarktiska oceanen, Södra oceanen, Södra ishavet, Sydpolshavet; TR Güney Okyanusu, Antarktika Okyanusu; ZH 南冰洋.

 

Jižně od rovnoběžky 60°S

Rozloha s okrajovými moři přibližně 20 014 560 km2 je započítána i plocha moří dočasně pokrytá ledem

Odhadovaný celkový objem vody 46 000 000 km3

Maximální hloubka 8 428 m Jižní Sandwichův příkop

Průměrná hloubka 4 500 m

Salinita 32-34 ‰

 

Moře Jižního ledového oceánu podle katalogu IHO:

A - Moře Lazareva ----------------------- 751 000 km²

B - Moře Riiser-Larsena -------------- 1 017 500 km²

C - Moře Kosmonautů ------------------- 826 000 km²

D - Moře Spolupráce ------------------ 1 200 600 km²

E - Davisovo moře ----------------------- 523 900 km²

F - Mawsonovo moře --------------------- 601 600 km²

G - D’Urvillovo moře ------------------ 1 161 060 km²

H - Somovo moře --------------------- 1 150 000 km2

I - Rossovo moře ---------------------- 2 472 400 km²

J - Moře bez názvu -------------------- 2 218 200 km²

K - Amundsenovo moře -------------- 1 620 800 km²

L - Bellingshausenovo moře --------- 2 109 500 km²

M - Weddellovo moře ----------------- 3 683 000 km²

N - Moře krále Haakona VII. ----------- 679 000 km²

 

Jižní ledový oceán je podle rozlohy v pořadí čtvrtým největším oceánem.

Jeho severní hranici tvoří 60° rovnoběžka jižní šířky po celém obvodu. Na severu hraničí s Atlantským, Indickým a Tichým oceánem, jižní hranici tvoří celé pobřeží kontinentu Antarktida.

Jako samostatný oceán byl uznán Mezinárodní hydrografickou organizací (IHO) v roce 2000. Mezi námořníky byl však jako oceán známý již mnohem dříve a má velmi dlouhou tradici. Na tom základě byl uznán již 24. ledna 1845 mezinárodní komisí Královské zeměpisné společnosti v Londýně jako pátý oceán, i když s problematickým vymezením severní hranice.

 

Složený satelitní snímek: ESA. Bílá čára: 180/0/180 poledník. Oranžová čára: hranice oceánů.

 

Zvláštností tohoto oceánu je antarktický cirkumpolární proud obtékající celou Antarktidu ve směru hodinových ručiček rychlostí přibližně 2,5 km/h. Touto rychlostí obkrouží antarktickou pevninu přibližně za jeden kalendářní rok. Tento proud, známý také jako „Drift západních větrů“ nebo „Západní příhon“, je podle IHO, Guinnessovy knihy rekordů a mnoha dalších agentur největším mořským proudem vůbec s průtokem přibližně 195 000 000 m3/s (pro srovnání druhá největší evropská řeka Dunaj (Donau) má 6 000 m3/s).

Tento proud byl důvodem uznání Jižního ledového oceánu a jeho oddělení od ostatních oceánů se studenými i teplými proudy.

Antarktida je v současnosti jakýmsi kanárkem v dole. Globální oteplování způsobuje oproti dřívějším odhadům mnohem rychlejší tání pevninských ledovců.

 

V Jižním ledovém oceánu se plavili také viz
 

Texty a obrázky: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 13. září 2018

Prameny: viz ZDROJE