Východočínské moře
VÝCHODOČÍNSKÉ MOŘE – AR بحر الصين الشرقي; DA Østkinesiske Hav; DE Ostchinesisches Meer; EL Ανατολική Θάλασσα της Κίνας; EN East China Sea; ES Mar de la China Oriental; FR Mer de Chine orientale; HI पूर्वी चीन सागर; IT Mar Cinese Orientale; JA 東シナ海; NL Oost-Chinese Zee; NO Øst-Kina-havet, Austkinahavet; PT Mar da China Oriental; RU Восточно-Китайское море; SV Östkinesiska havet; TR Doğu Çin Denizi; ZH 东海.
|
|
A) Beringovo moře; B) Aljašský záliv; C) Cortésovo moře; D) Panamský záliv; E) Moře Miguel Grau Seminaria; F) Chilské moře; G) Tasmanovo moře; H) Korálové moře; I) Australsko-Asijské středozemní moře; J) Thajský záliv; K) Jihočínské moře; L) Filipínské moře; M) Východočínské moře; N) Japonské moře; O) Ochotské moře. |
1) Korejský průliv; 2) Ostrovy Goto; 3) Souostroví Rjúkjú; 4) Tchajwanský průliv; 5) Zátoka Yueqing; 6) Zátoka Haizhou; 7) Žluté moře 380 000 km2; 8) Čengšanský roh; 9) Bohaiské též Pochajské moře 78 000 km2; 10) Západokorejský záliv. Snímek: ESA, JAXA a NASA |
Východní Asie
30°N 125°E
Rozloha 1 249 000 km2
Maximální hloubka 2 719 m
Průměrná hloubka 309 m
Přítoky:
Jiāng, Hé: Mulan, Ou, Jiao, Yong, Cao'e, Qiantang, Yangtze (Jang-c’-ťiang), Jiao, Yishui, Shi, Gou, Dashi, Jiujiang, Dai, Yang, Luan, Hai, Tuhai, Huang (Žlutá řeka), Xiǎoqīng, Anzi, Fuzhou, Daliao, Liao, Daling, Yantai, Liugu, Yalu, Dayang, Huli, Yingna, Zhuang a Xiaosi.
Přes 400 ostrovů
Salinita 5-35 ‰
K Východočínskému moři patří:
Korejský průliv (Tähan hähjŏp, 대한해협) 34°35′58″N 129°47′48″E
Japonské souostroví (Nipponrettō, 日本列島) 37°30′52″N 137°42′44″E
Ostrovy Goto (Gotōrettō, 五島列島) 32°50'N 128°54'E
Ostrov Fukue (Fukuejima, 福江島) 32°41′N 128°45′E
Ostrov Kjúšú (Kyūshū, 九州) 33°N 131°E
Poloostrov Nagasaki (Nagasaki hantō, 長崎半島) 32°36'N 129°48'E
Mys Nomozaki (Nomo saki, 野母崎町) 32°34'59.9"N 129°44'19.9"E
Souostroví Rjúkjú (Ryūkyū shotō, 琉球諸島) 26°30′N 128°0′E
Ostrovy Ósumi (Ōsumi shotō, 大隅諸島) 30°34′26″N 130°58′52″E
Ostrov Tanegašima (Tanegashima, 種子島) 30°34′26″N 130°58′52″E
Ostrovy Amami (Amami guntō, 奄美群島) 28°16′N 129°21′E
Ostrov Kikaj (Kikaijima, 喜界島) 28°19'24"N 129°58'12"E
Ostrov Okinawa (Okinawa hontō,沖縄本島) 26°28′46″N 127°55′40″E
Průliv Mijako (Miyako kaikyō, 宮古海峡) 25°23′N 126°25′E
Ostrovy Mijako (Miyakorettō, 宮古列島) 24°46'3"N 125°19'29"E
Ostrovy Jaejama (Yaeyamarettō, 八重山列島) 24°21′47″N 123°44′47″E
Ostrov Hateruma (Haterumajima, 波照間島) 24°3′33″N 123°46′57″E
Ostrov Jonaguni (Yonagunijima, 与那国島) 24°27′N 122°59′E
Ostrov Tchaj-wan, dříva Formosa (Táiwān, 臺灣) 23°57'N 121°0'E
Mys Fukikaku (Fuki-Kaku, 不打算) 25°17'26"N 121°30'40"E
Tchajwanský průliv (Táiwān hǎixiá, 台灣海峽) 24°48′N 119°55′E
Ostrov Niušan (Niúshān dǎo, 牛山岛) 25°25'51"N 119°56'26"E
Ostrov Haitan (Hǎi tán dǎo, 海坛岛) 25°29'N 119°45'E
Poloostrov Fuqing (Fúqīng bàndǎo, 福清半岛) 25°27'15"N 119°37'45"E
Zátoka Fuqing (Fúqīng wān, 福清湾) 25°39'26"N 119°30'45"E
Ostrovy Mazu, též Matsu (Mǎzǔ lièdǎo, 馬祖列島) 26°9′4″N 119°55′38″E
Zátoka Sanša (Sān Shā Wān, 三沙湾) 26°41'48"N 119°44'14"E
Zátoka Yueqing (Yuèqīng wān, 乐清湾) 28°6′28″N 121°5′27″E
Zátoka Hangzhou (Hángzhōu Wān, 杭州灣) 30°29'N 121°15'E
Zátoka Yangtze (Yángzǐ Wān, 扬子湾) 31°18'N 121°50'E
Zátoka Haizhou (Hǎi Zhōu Wān, 海州湾) 34°55′N 119°17′E
Čengšanský roh (Chéngshān Jiǎo, 成山角) 37°23'45"N 122°42'35"E
Bohaiské též Pochajské moře (Bóhǎi, 渤海) 78 000 km2 38°43′N 119°54′E
Pochajská zátoka (Bóhǎi Wān, 渤海灣) 38°42′N 118°6′E
Žluté moře (Huánghǎi, 黄海) 380 000 km2 36°13'N 123°50'E
Korejský poloostrov (Han Bando, 한반도) 38°11'N 127°9'E
Západokorejský záliv (Sŏčosŏnman, 서조선만) 39°N 124°E
Inčchonská zátoka, dříve Čemulpo (Inchŏnman, 인천 만) 37°16'10"N 126°16'48"E
Mys Tangkeut (Ttangkkeut, 땅끝) 34°17′33″N 126°31′28″E
Ostrov Čedžu (Jeju-do, 제주도) 33°22'40"N 126°32'36"E
Východočínské moře má pestrou biologickou diverzitu. V současnosti se ochrana tohoto životního prostoru rozšiřuje. Předmětem průmyslového rybolovu jsou především sledi, sardinky, krabi, humři, mořské okurky a řasy. Populace lovných ryb jsou však povážlivě vyčerpány. Státy tedy vydávají různá omezení rybolovu.
Ve Východočínském moři se téměř pravidelně vyskytují podmořská zemětřesení, která na hladině vytváří seizmické vlny čili tsunami. Obvykle jde o sérii 3-9 vln šířících se rychlostí 100-300 km/h od epicentra zemětřesení v intervalech 10-30 minut. Šířka těchto tsunami vln je 30-100 km a výška 3-5 m, které nejsou příliš nebezpečné pro většinu plavidel na otevřeném moři. Tsunami se stává nebezpečnou, když se valí proti směru mořského proudu, kdy z proudu nabírá fatální sílu i objem.
Východočínské moře bylo svědkem mnoha námořních bitev a válek od starověku po současnost. Mezi ty nejznámější patří čínsko-japonské války 1894-95 a 1937-45, rusko-japonská válka 1904-1905, konkrétně v zátoce Inčchon 9. února 1904 proběhla pro Japonsko vítězná bitva dnes známá jako bitva v zátoce Čemulpo. A samozřejmě bitvy za Velké války (1.sv.v.) a 2. světové války.
Ve Východočínském moři se plavili také viz
Texty a obrázky: P. Patočka, H. Prien
Korektura: Ali
Aktualizováno: 24. listopadu 2020
Prameny: viz ZDROJE