Tichý oceán

TICHÝ OCEÁN, PACIFIK – AR المحيط الهادئ; DA Stillehavet; DE Pazifische Ozean, Pazifik, Stiller Ozean, Großer Ozean; EL Ειρηνικός Ωκεανός; EN Pacific Ocean; ES Océano Pacífico; FR Océan Pacifique; HI प्रशान्त महासागर; IT Oceano Pacifico; JA 太平洋; NL Grote Oceaan, Stille Oceaan; NO Stillehavet; PT Oceano Pacífico; RU Тихий океан; SV Stilla havet, Pacifiska oceanen, Stora oceanen, Pacifiken; TR Büyük Okyanus, Pasifik Okyanusu; ZH 太平洋.

 

Rozloha s okrajovými moři 165 296 440 km2

Odhadovaný celkový objem vody 714 840 000 km3

Maximální hloubka 10 924 m, prohlubeň Challenger v Mariánském příkopu

Průměrná hloubka 4 280 m

Tichý oceán i s okrajovými moři má přes 25 000 ostrovů

Salinita 30-38 ‰

K Pacifiku patří:

Alexandrovy ostrovy (Архипелаг цара Александра) 56°40′N 134°5′W

Ostrov Vasila Jakovleviče Čičagova (Остров Чичагова) 57°52′25″N 135°46′35″W

Ostrov admirality (Admiralty Island) 57°44′N 134°20′W

Seymourův kanál (Seymour Canal) 57°47′10″N 134°4′27″W

Ostrov Alexandra Andrejeviče Baranova (Остров Баранова) 56°57′5″N 134°56′52″W

Ostrov Ivana Antonoviče Kuprejanova (Остров Купреянова) 56°47′N 133°29′W

Ostrov prince z Walesu (Prince of Wales Island) 55°37′55″N 132°54′27″W

Průliv vévody z Clarence (Clarence Strait) 55°59′20″N 132°36′57″W

Průliv Magnuse von Behma (Behm Canal) 55°56′13″N 131°11′18″W

Ostrov hraběte z Revillagigedo (Isla de Revillagigedo)

Průliv hraběte z Revillagigedo (Revillagigedo Channel) 55°4′N 131°7′W

Souostroví Haida Gwaii (Haida Gwaii) 53°N 132°W

Ostrov sira Jamese Grahama (Graham Island) 53°40′N 132°30′W

Ostrov Fairfax Moresby (Moresby Island) 52°45′N 131° 50′W

Průliv HMS HECATE (Hecate Strait) 53°11′N 130°50′W

Monterejský záliv, Národní námořní rezervace (Monterey Bay National Marine Sanctuary) 36°48′N 122°30′W

Fonsecký záliv (Golfo de Fonseca) 13°15′N 87°45′W

Ostrov J. Clippertona či ostrov Vášně (Île de Clipperton) 10°17′38″N 109°13′2″W

Mariánský příkop (Fosa de las Marianas) 11°21′N 142°12′E

Ostrov Minamitori či Jižní ptačí ostrov (南鳥島, Minamitorishima) 24°17′12″N 153°58′50″E

 

Moře Tichého oceánu podle katalogu IHO:

A - Beringovo moře ------------------------- 2 315 000 km2

B - Aljašský záliv ------------------------------ 384 000 km2

C - Cortésovo moře ---------------------------- 170 000 km2

D - Panamský záliv ------------------------------  2 400 km2

E - Moře Miguel Grau Seminaria ----------- 1 140 650 km2

F - Chilské moře ----------------------------- 3 682 000 km2

G - Tasmanovo moře ------------------------ 3 300 000 km2

H - Korálové moře --------------------------- 4 791 000 km2

I -  Australsko-Asijské středozemní moře  - 9 080 000 km2

J - Thajský záliv ------------------------------- 320 000 km2

K - Jihočínské moře ------------------------- 3 500 000 km2

L - Filipínské moře --------------------------- 5 700 000 km2

M - Východočínské moře -------------------- 1 249 000 km2

N - Japonské moře ----------------------------- 978 000 km2

O - Ochotské moře -------------------------- 1 580 000 km2

P - Oceánie --------------------------------- 80 000 000 km2

 

 

Složený satelitní snímek: ESA, JAXA a NASA. Bílá čára: 180 poledník a rovník. Oranžová čára: hranice oceánů.

 

Pacifik je největším oceánem na zeměkouli a svou rozlohou 32% zemského povrchu překonává i veškerou rozlohu pevniny, 148 940 000 km2.

Tichý oceán je tak rozlehlý, že mořským proudům trvá i několik let než dokončí svůj okruh.

Tichý oceán byl pojmenován slavným portugalským mořeplavcem Fernando de Magallanes. Ten ve španělských službách při své plavbě kolem světa v roce 1520 tento oceán nazval Klidným, Tichým mořem, latinsky Mare Pacificum a španělsky Mar del Pacífico. Po proplutí bouřlivým průlivem, který nese jeho jméno, Magellanův průliv, zde v Pacifiku zažíval poklidnou a pohodlnou plavbu až na Filipíny.

V Pacifiku začíná i končí den.

V 18. a 19. století zde byl zlatý důl velrybářů. Bohužel to do budoucna (myšlena doba, v níž právě žijeme), natolik narušilo rovnováhu životního prostředí, že i kdyby se do náprav těchto škod zapojily zodpovědně všechny státy světa, pak až naši vnuci spatří obnovenou původní rovnováhu. Vlastní obnově prostředí brání především politická nevůle lobovaná chamtivými průmyslníky. Dalším faktorem znečišťování je naše lidská pohodlnost a bezohlednost – počínaje pohazováním odpadků kdekoli, nešetrnost a plýtvání čímkoliv. I když nežijeme v přímořském státě, tečou tam řeky se znečištěním, které jsme tam sobecky vypustili z našich nejen koupelen, toalet a kuchyní, ale i továren, chemiček, aut, lodí i letadel. Nelze se vymlouvat, že jsme to nevěděli či nechtěli. Zamyslete se každý sám za sebe, neboť už naše děti budou na tento odpad umírat. Už nyní jich několik tisíc zemřelo. Zítra to může být to Vaše.

Bod Nemo. Složený satelitní snímek: ESA, JAXA a NASA.

V Tichém oceánu se nachází nejodlehlejší a nejobtížněji dostupné místo na Zemi, které se nazývá „Bod Nemo“ 48°52′36″S 123°23′36″W. Nejbližší pevnina je 2 688 km vzdálený atol Ducie, jeden z Pitcairnových ostrovů na severu (zde se usadili vzbouřenci z HMS BOUNTY). Další pevnina je 2 692 km vzdálený ostrůvek Motu Nui (Chile). Kromě Pitcairnových ostrovů a náhodou blíže plujících lodí jsou pravidelně nejbližšími lidmi kosmonauté na ISS ve vzdálenosti přibližně 420 km na oběžné dráze Země.

V Tichém oceánu je také pohřbena první sovětská, později ruská a posléze i mezinárodní orbitální stanice MIR (МИР). Jednalo se o světově první dlouhodobě obývanou vědeckou stanici ve vesmíru na oběžné dráze kolem Země. Jednotlivé části stanice byly vyneseny z kosmodromu Bajkonur v SSSR (nyní Kazachstán) 19. února 1986 - 23. dubna 1996.

Opotřebovaná sto dvaceti pěti tunová stanice МИР po patnácti letech provozu byla v březnu 2001 navedena na kurz kontrolovaného pádu. Kosmická agentura ESA, již je Rusko členem, ve spolupráci s americkou NASA provedli třífázový kontrolovaný pád stanice МИР s cílem Tichý oceán.

Ve třetí, poslední, fázi pádu stanice v 05:41 UTC (Universale Tempus Coordinatum, latinsky univerzální koordinovaný čas) vstoupila do atmosféry, 120 km na východ od Filipín. Později byla hořící stanice pozorována z ostrovů Fidži a 23. března 2001 v 05:59:36 UTC dopadla na hladinu jižního Pacifiku, přibližně 44°15′S 150°24′W. Na stanici МИР se vystřídalo 104 kosmonautů a vědců, z toho 64 ze Sýrie, Bulharska, Afghánistánu, Francie (8x), Japonska, Spojeného Království VB (žena), Rakouska, Německa (4x), USA (53x), Kanady a Slovenska.

Od roku 1987 jsme členy Mezinárodní organizace InterOceanMetal (dále IOM), která má zkoumat podmořské zásoby kovů a minerálů. K historickému momentu došlo v roce 1992, kdy na základě rezoluce OSN byla oceánská zóna Clarion-Clipperton o rozloze 75 000 km² přidělena organizaci IOM.

V současnosti IOM sdružuje šest členů, a to Polsko, Rusko, Bulharsko, Slovensko a Česko se sídlem ve Štětíně v Polsku. České republice tím připadlo 15 000 km².

Celá lokalita IOM se nalézá zhruba na: 11°3'N 119°39'W. Přibližně 1 040 nm (1 900 km, 1 200 mi) západně od Mexika a východo-jiho-východně od Havaje přibližně 2 100 nm (3 900 km, 2 400 mi).

 

V Tichém oceánu se plavili také viz

 

Texty a obrázky: P. Patočka, H. Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 30. června 2019

Prameny: viz ZDROJE