Skandinávská renesance
11.-18. století

Scandinavian renæssance
11 til 18 århundrede

Skandinavisk renessanse
11 til 18 århundre

Skandinavisk renässans
11 till 18 århundrade

Markéta Přemyslovna
Dagmar Dánská
Dronning Dagmar

*1186? Vyšehrad, Praha, Česko - +24.května 1213 Ribe, Dánsko

 

Byla česká princezna, dcera krále Přemysla Otakara I. a jeho první manželky Adléty Míšeňské. Markéta se sňatkem s králem Valdemarem II. Vítězným stala dánskou královnou.

Markéta měla sourozence Vratislava, Božislavu a Hedviku. Zažila zvolení svého otce českým knížetem a také zapuzení své matky. Útočiště pak nalezly v Míšni kde Markéta vyrostla. Na míšeňský dvůr přišli v roce 1204 vyslanci dánského krále Valdemara II. s žádostí o ruku půvabné Markéty. V roce 1205 se Adléta mohla vrátit do Prahy, protože sňatek princezny Markéty Přemyslovny sliboval spojenectví dánského krále.

 

Stará dánská píseň líčící námluvy:

„Ó slavný králi český, pozdraven buďtež nám, pro vaši milou dceru král Valdemar poslal k Vám. „Přijměte vodu a ručník, sedněte za stůl, páni, poselství vaše známe, buďtež nám uvítáni.“ Přinesli vrchcábnici a zlaté kostky spolu, by s pannou hrál pan Strange a mluvil bez okolku.

Král zašel do komnaty radit se s královnou: „Hle páni z Dánska jsou tu, chtí mít dceru mou. Když Valdemar, dánský král, chce si dceru naši vzíti, má ji muž onen slavný i s věnem skvostným míti.“ Do velké síně vedli ji zlatem zdobenou, pan Strange, mladík dvorný, se zdvihne před pannou. Přinesli vrchcábnici ze zlata červeného, pan Strange krásnou pannu vyhrál pro krále svého. V hedvábné modré roucho oděnou vyvedli, by šlechetnou pannu tak všichni prohlédli…“

 

Svatba byla v Lübecku v roce 1205. Při té příležitosti Markéta přijala jméno Dagmar. Král Valdemar II. ji splnil tři přání, jako svatební dar. První – zrušení nenáviděné daně sedlákům, plužného. Druhé – propuštění všech vězňů a zmírnění podmínek věznění a oráva útrpného. Třetí – propuštění již čtrnáct let vězněného biskupa Valdemara.

 

Píseň z kronik:

„A v krásné době sňatku pak slavně hodovali, král Valdemar a Dagmar se vroucně milovali. Rozblažen byl veškeren lid, bohatí i nuzáci, zaplesali srdečně jak měšťané, tak sedláci. Neb v míru, v nevinnosti přišla blahost poddanému nést: Ó kdyby vždycky Dánsko měla také kvítko, jaká čest!“

 

 

Modlitba královny

Dagmar. Malba v kostele

v Ringstedu.

Dánská královna

Valdemar byl své ženě prý často nevěrný. Po skutečném zrušení těžké a velmi neoblíbené daně z plužného se dařilo všemu lidu mnohem lépe.  Tím se stala královna rychle velmi oblíbenou. Dagmar si také v krátkém čase získala oblibu poddaných i svou krásou, pochopením a laskavostí. Byla nejrespektovanější a nejuznávanější královnou tehdejší Evropy. A dodnes je jednou z nejvzpomínanějších dánských královen. V roce 1209 se jí narodil syn Valdemar.

Dagmar zemřela při porodu druhého syna v roce 1213 v pouhých sedmadvaceti letech. Je pochována v kostele v Ringstedu na Sjællandu. Vedle ní spočinul Valdemara II. a jeho druhá manželka Berengarie.

V tomto kostele je freska s královnou Dagmar při modlitbě. V její hrobce byl roku 1683 nalezen kříž, vyrobený v Byzanci na přelomu 10. a 11. století. Podle pověsti ho dala dceři na památku při loučení její matka. Tento originál je uložen v Kodani, nazývá se Dagmařin kříž a dodnes různé obdoby tohoto šperku nosí mnoho dánských žen.

 

 

A zápis v kronice:

„V ložnici ženy bědují, tam velký pláč a žal, královna Dagmar skonala, když Valdemar přijížděl. A Valdemar, král dánský, teď do dveří vstoupí prudce, a malá dobrá Kristina vztahuje k němu ruce.„Nechť pominou již, králi můj, přetěžké vaše žaly, neb z Dagmařina boku vám synáčka vyřezali.“

 

Stará lidová balada říká, že na smrtelné posteli Markéta žádala Valdemara, aby se podruhé oženil s Kirsten, dcerou Karla von Rise, a ne s "krásnou květinou" Berengarií Portugalskou (dánsky: Bengerd). Jinými slovy předpovídala boje o trůn mezi Berengariinými syny, což přivedlo Dánsko do potíží. Valdemar se však v roce 1214 oženil s Berengarií Portugalskou. Valdemar II. v roce 1218 zvolil svého nejstaršího syna svým spoluvládcem. Roku 1231 byl princ Valdemar při lovu v Refsnæsu smrtelně postřelen.

 

Odraz v umění

Pamětní deska

královny Dagmar

v Ringstedu

V roce 1928 byla v Ringstedu odhalena pamětní deska s vyobrazením královny Dagmar mezi poddanými. Deska je s nápisy v češtině a dánštině. V Ribe na místě bývalého hradu Slotsbanke, kde Dagmar zemřela stojí její pomník vytvořený sochařkou Anne Marie Carl-Nielsen představující scénu její smrti.

Královna Dagmar se stala postavou několika dánských lidových baladách z nichž nejznámější je Dronning Dagmar ligger i Ribe syg (Královna Dagmar stoná v Ribe). Václav Beneš Třebízský v roce 1883 o Markétě napsal historický román Královna Dagmar. Svatopluk Čech v roce 1885 o ní napsal historický epos Dagmar.

Dronning Dagmar (Královna Dagmar) jsou také názvy kantáty dánského skladatele Poula Schierbecka, miniopery od Arne Dicha a filmu režisérky Elisabeth Damkiærové z roku 2000.

 

Křížek královny Dagmar

 

Byl nalezen v jejím hrobě v roce 1683 v Ringstedu na Sjællandu.

Křížek je oboustranně zdobený šperk, zpracování je pravoslavné. Byl vyroben v Byzanci asi na přelomu 10. a 11.století. Křížek se dočkal mnoha replik více či méně věrných napodobenin. Dnes jej v Dánsku nosí skoro každá žena a je oblíbený hlavně mezi dánskými luterány. (Máte-li zájem o tento křížek, napište nám e-mail).

Detaily a variace křížků

 

Lodě

 

Balinger – nebo barinel pochází ze severských moří z 10. století. Byla to malá lodice stavěná podobně jako snekkar s vesly, jedním stěžněm se čtvercovou plachtou a používaná ke kabotáži. Asi od 13. až do 16. století byl balinger stavěn s dvojitou klinkerovou obšívkou. Vesla byla nahrazena druhým stěžněm a trup se prodloužil. Loď byla vybavena čtvercovými plachtami. Byl používán velrybáři a obchodníky. Hanzovní města jej používala jako kaperskou loď. S příchodem kog po roce 1400 byl balinger využíván jako výzvědné plavidlo v předvoji hlavních flotil. Balinger je považován za předchůdce karavel.

 

Galeasa – označení pro skandinávský i turecký typ lodi. Skandinávská galeasa ze Severního a Baltského moře se objevila v 18. století a používá se dosud. Trup byl běžné konstrukce s ostrou přídí, plochým dnem, oblými boky a záďovým zrcadlem. Má dva dvojdílné stěžně se zřetelně kratším zadním stěžněm. Přední stěžeň byl ještě zdvojen. Byla vybavena vratiplachtami a vrcholovými vratiplachtami. Dále přední ráhnovou hlavní a košovou plachtou. Na přídi byl mimostředně vedle vazu dvojdílný čelen se stěhovkou, kosatkou a létavkou.

 

HUKR, HUKER – AR عاهرة; DA høker; DE huker; EL xούκερ; EN hooker; ES huker; FR hourque; HI पतुरिया; IT hooker; JA フッカー; NL hoeker; NO høker; PT huker; RU гукор, гукар, гукр, гукер, хукер; SV höker; TR huker; ZH 胡克.

Se objevuje v Severním a Baltském moři počátkem 18. století. Na pohled vzdáleně připomínal malou brigu. Trup měl profil širokého U s oblými boky, přídí s galionem či jeho náznakem a nástavba se zrcadlem na zádi. Huker měl vysoký třídílný přední stěžeň s vratiplachtou a třemi ráhnovými plachtami. Dále krátký dvojdílný zadní stěžeň s vratiplachtou a ráhnovou plachtou. Na přídi byl dlouhý dvojdílný čelen se stěhovkou, kosatkou a létavkou. Tento způsob oplachtění byl na svou dobu pokrokový. Huker byl využíván pro svou rychlost a obratnost především k obraně pobřeží. Obvykle měl deset děl. Bombardovací verze měla místo děl na přídí dva moždíře. Později po nahrazení modernějšími válečnými loděmi byl huker používán rybáři, jako dopravní loď nebo výletní jachta.

TYP/NÁZEV  LODĚ

Balinger

Galeasa

Huker

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

12.-16.stol.

18.- dosud

18.-20.stol.

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

10-20 m

20-40 m

20-40 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/3

1/4

1/4

ŠÍŘKA

4-7 m

5-8 m

5-7 m

VÝŠKA TRUPU A PONOR

2-3 m/1-2 m

3-4 m/1-2 m

3-5 m/1-2 m

HMOTNOST LODĚ

 

 

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

30-60 tun

60-200 tun

50-140 tun

VÝTLAK

80-120 tun

 

 

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

 

 

 

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

15-20/1

X

X

POČET ČLENŮ POSÁDKY

20-30

10-20

15-30

POČET DĚL Z/B/P

lukostřelci

0/6-10/2

0/8-10/2

RÁŽE DĚL

X

 

8-72 lb

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

1-2

2

2

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

 

 

 

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

1R+1R

2V/2V2R+

1S1K1L

1V1R/1V3R

+1S1K1L

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

 

 

 

ZAJÍMAVOSTI

Je považován

za předchůdce

karavel.

 

 

 

Jagt – plachetnice ze Severního a Baltského moře pro stíhání pašeráků a pirátů. Název typu lodi jagt ve volném překladu znamená hon či lov a mylně se pokládá za nordickou variantu anglického slova yacht. Jagt vznikl v Dánsku a byl používán od 16. do 19.století. Asi od 18.století sloužil i rybářům, obchodníkům, kurýrní či spojovací službě a ve válečném námořnictvu se uplatnil jako průzkumné plavidlo. Trup byl typicky široký s plochým dnem, zrcadlem zakončenou zádí a ostřejší přídí. Na zádi byla nástavba s přiměřeně pohodlnými kajutami pro posádku. Měl jeden stěžeň s vratiplachtou, vrcholovou a ráhnovou plachtou. Na přídi na čeleni byla stěhovka a kosatka.

 

Prám – malá plachetnice pocházející ze skandinávských moří. Používá se od 18.století jako pomocná loď při nakládce a vykládce velkých lodí v přístavech. Po přidání bočních pohyblivých kýlů, jako u holandského statenyachtu, byla loď využívána rybáři na volném moři. Válečné námořnictvo prám využívalo pro plovoucí dělostřeleckou baterii s šesti až dvaceti děly k obraně přístavů a pobřežních měst. Prámy se vyznamenaly za napoleonských válek.

Prám má trup krabicového tvaru. Má obdélníkové ploché dno se zvedající se přídí. Norský prám má i zvedající se záď. Bočnice má rovné a kolmé vůči dnu. Prám má dva nebo tři jednodílné stěžně s vysokostěžňovými vratiplachtami nebo vratiplachty s vrcholovými.

V současnosti se prámy staví z překližky, plastu, laminátu, hliníku i oceli. Používají se jako základ pro hausboty. Také jako plovoucí pódia pro festivaly na přehradách, nádržích atd. Menší prámy s vesly se používají na řekách pro volný čas.

TYP/NÁZEV  LODĚ

Jagt

Prám

Prám norský

BĚŽNÁ VE STOLETÍ

16.-19.stol.

18.stol.-dosud

18.stol.-dosud

DÉLKA NA ČÁŘE PONORU

16-24 m

15-20 m

2-20 m

POMĚR ŠÍŘKY K DÉLCE

1/4

1/4

1/4

ŠÍŘKA

4-6 m

4-5 m

0,5-5 m

VÝŠKA TRUPU A PONOR

3-4 m/2 m

1,5 m/1 m

1-1,5 m/1 m

HMOTNOST LODĚ

 

 

 

UŽITEČNÁ NOSNOST

50-100 tun

20-30 tun

0,5-30 tun

VÝTLAK

 

 

 

MAX. UZLOVÁ RYCHLOST

11-13 uzlů

 

 

PÁRY VESEL/MUŽI U VESLA

X

5-10

1-10

POČET ČLENŮ POSÁDKY

20-30

15-30

1-30

POČET DĚL Z/B/P

0/10/0

2-12

0-12

RÁŽE DĚL

12 lb

 

 

OBVYKLÝ POČET STĚŽŇŮ

1

2-3

0-3

VÝŠKA HLAVNÍHO STĚŽNĚ

 

 

 

POČET A TYP PLACHET

L/V/R S + S K L B

2V1R+1S1K

1~2V/1~2V/1~2V

1~2V/1~2V/1~2V

CELKOVÁ PLOCHA PLACHET

 

 

 

ZAJÍMAVOSTI

 

 

 

 

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE