Don Álvaro de Bazán y Guzmán marqués Santa Cruz de Mudela

Don Álvaro de Bazán y Guzmán marqués Santa Cruz de Mudela též Álvaro de Bazán *12.12.1526 - +9.2.1588. Španělský kapitán, velkoadmirál a rytíř Řádu sv. Jakuba z Compostelly.

Byl synem dona Álvaro de Bazán marqués del Viso z významného rodu námořníků de Bazán z Granady.

V mládí se učil námořní a vojenské řemeslo od svého otce. Pracoval ve velení španělského námořnictva. Již v osmi letech byl jmenován guvernérem a správcem města a pevnosti Gibraltar, jeho jménem však rozhodoval jeho otec.

25.7.1543 se zúčastnil španělsko-francouzské bitvy u Muros Bay nedaleko La Coruña, které velel jeho otec. Po prudkém útoku Španělé zvítězili. Tato bitva je považována za první velkou atlantickou námořní bitvu. Viz Don Álvaro de Bazán marqués del Viso.

V roce 1544 vstoupil do Španělského královského námořnictva. V roce 1564 se zúčastnil dobytí ostrova Peñón de Vélez de la Gomera. Dále se podílel na blokádě berberského Tétouan (dnes v Maroku) proti pirátům.

V roce 1565 se podílel na osvobozování Malty od Osmanské agrese. Tato bitva trvala od 18.5. do 11.9.1565. Osmanská říše napadla Maltu, tehdy v držení řádu Johanitů (Maltézští rytíři). Řádoví rytíři společně s obyvateli v celkovém počtu asi 4000 se statečně ubránilo Osmanům do příjezdu španělských posil Álvara de Bazána. Různé zdroje uvádějíi různé počty ztrát. Většinou kolem 25-30000 Osmanů a 10000 křesťanů. Vítězství podlomilo povědomí o neporazitelnosti Osmanů ve Středomoří. V roce 1568 byl Filipem II. jmenován velitelem flotily Neapolských galér.

Álvaro de Bazán se oženil a měl syna Álvaro de Bazán y Benavides marqués Santa Cruz de Mudela.

V roce 1570 se připojil ke Svaté lize proti Osmanům, kteří obsadili Kypr a vyhnali Benátčany. Svatá liga vznikla pro vedení války s rozpínající se Osmanskou říší. Svatou ligu tvořila válečná loďstva Španělska, Benátek, papežského státu, království Neapole, Sardinie a Sicílie, Janova, Toskánska, Savojska, Urbina a rytířského řádu Johanitů.

Velitelem flotily byl ustanoven don Juan de Austria. Flotila čítala 206 galér, 6 galiot a několik menších lodí. Na lodích bylo přes 1 800 děl. Mužstvo tvořilo kolem 40 000 námořníků a veslařů a okolo 30 000 vojáků.

Svatá liga se od května shromažďovala u Messiny. Flotila byla rozdělena do čtyř eskader. Střední eskadře velel admirál Marcantonio Colonna, levé eskadře admirál Agostino Barbarigo, pravé eskadře admirál Giovanni Andrea Doria, záložní eskadře admirál Álvaro de Bazán a generál Alessandro Farnes velel vojákům.

Flotila Svaté ligy vyplula v září východním směrem.

Osmanské flotile velel Müezzinzade Ali Pasha. Ta čítala 230 galér, přes 40 galiot a asi 40 menších lodí. Flotila měla celkem přes 740 děl. Posádky tvořilo 50 000 námořníků a veslařů a 30 000 vojáků Berberů, Egypťanů, Řeků a Syřanů. Některé zdroje však uvádějí celkové počty až o polovinu vyšší.

Osmanská flotila byla členěna do čtyř eskader. Střední eskadře velel admirál Müezzinzade Ali Pasha. Levé eskadře admirál Uluç Ali Reis, pravé eskadře admirál Mehmed Siroco a záložní eskadře admirál Amurat Dragut. Ti pluli na západ.

Obě flotily se setkaly u Lepanta (Naupactus, Řecko) 7.10.1571 dopoledne. Střední eskadry se v poledne střetly jako první a po krátkém prudkém boji byla osmanská eskadra zcela zničena. Velitel pravé osmanské eskadry zamýšlel obeplout levou eskadru Svaté ligy a napadnout ji ze zadu. Tento manévr se nezdařil. Levá a záložní eskadra Svaté ligy zatlačila Osmany do Korintského zálivu, kde je záhy zničila. Pravá eskadra Svaté ligy chytrým manévrováním udržela levou osmanskou eskadru mimo boj. Po ukončení svých bitev střední, levá a záložní eskadra obklíčily zbytek osmanské flotily a po celkem pěti hodinách bojů završily vítězství.

Flotila Osmanů ztratila 190 lodí, padlo 27 000 mužů, 5 000 jich bylo zajato a 12 000 otroků bylo osvobozeno. Padli i admirálové Müezzinzade Ali Pasha, Mehmed Siroco a Amurat Dragut. Pouze 20 lodím s admirálem Uluç Ali Reis se podařilo uniknout. Svatá liga ztratila 12 galér, 8000 mužů a admirála Agostina Barbarigo.

Tato bitva byla poslední velkou bitvou galér ve světových dějinách. Zároveň je názornou ukázkou co dokáže mohutná palebná převaha.

Bitvy se ve 23 letech zúčastnil jako voják levé eskadry i Miguel de Cervates, který v boji utrpěl těžká zranění. Dnes je znám hlavně jako autor Don Quijote a dalších knih.

Po bitvě u Lepanta admirál Álvaro de Bazán roku 1572 doprovázel dona Juan de Austria při formálním převzetí moci v Tunisku.

Po smrti portugalského krále, vznesl španělský král Filip II. nárok na portugalský trůn. Nelegitimní portugalský dědic António Prior z Crato učinil totéž a nadále držel Azorské ostrovy. Jeho nárok podpořili Ffrancouzi, Aangličané, rebelující Holanďané a protifilipovští Portugalci.

V červenci 1582 u přístavu Ponta Delgada na ostrově São Miguel (Azory) admirál Álvaro de Bazán s 28 válečnými galeonami čelil flotile 60 válečných lodí francouzských, anglických, holandských a portugalských korzárů a žoldnéřů. António Prior z Crato najal tyto korzáry pod velením admirála Filippo di Piero Strozzi pro válku se Španělskem. Spojenci ztratili 3000 mužů, 17 lodí a padl i admirál Piero Strozzi. Zbytek spojenců se rozprchl. Španělské ztráty byly jen asi 800 mužů.

Od 2.8.1583 probíhala bitva o další Azorské ostrovy Terceiru a Faial. Velkoadmirál Álvaro de Bazán disponoval 96 válečnými galeonami a více jak 11000 vojáky a námořníky. Obránci pod velením Antónia Prior z Crato měli spojenou flotilu Angličanů, Francouzů a Portugalců se 30 válečnými loděmi a více jak 9 000 žoldnéři, korzáry a piráty. Álvaro de Bazán nejprve porazil flotilu a obsadil Terceru, o několik dní později dobyl Faial. Spojenci byli na hlavu poraženi, většinou zajati. Antóniu Prior z Crato se podařilo uniknout. Španělé měli okolo 400 mrtvých a zraněných. Výsledkeém této bitvy bylo připojení Azor ke Španělsku.

Po bitvě Álvaro de Bazán pochopil, že Anglie bude pro Španělsko vážnou hrozbou a v roce 1583 králi navrhl vybudovat silnou flotilu Felicissima Armada. Dostal svolení a počal shromažďovat loďstvo v Lisabonu a Cádizu. Shromažďování bylo pomalé pro různé neshody s králem. V roce 1587 byla v Cádizu flotila napadena viz sir Francis Drake. Tím se invaze do Anglie zdržela. Ale velkoadmirál don Álvaro de Bazán y Guzmán marqués Santa Cruz de Mudela 9.2.1588 v Lisabonu zemřel.

V roce 1891 na jeho počest byla postavena socha v Madridu. Je také přípomínán na poštovních známkách. Ve španělském námořnictvu bylo na jeho počest pojmenováno několik lodí. V současné době nese jeho jméno ÁLVARO DE BAZÁN nejnovější válečná fregata F101.

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE