Dido, Didona, Elissa
královna Kartága

Didona, Didóna (2. pád Dídony) řecky Διδώ, starořecky Δῑδώ, Dido, Dídó, též známá jako Elissa z Týru *839? př.n.l. - +759? př.n.l. Byla foinická princezna z Týru. Založila a byla první královnou Kartága, jehož z počátku obchodní loďstvo se později stalo námořní velmocí starověkého Středozemního moře.

Jméno Dido či Didona je ze starořečtiny foinického původu a znamená „Milovaná“ či podle jiného zdroje „Poutnice“.

Didona byla dcerou foinického krále Matana I. (též Mattan či Mittin), který vládl 840-832 př.n.l. městskému státu Týr (צור, dnes v Libanonu). Didona byla provdána za Acerbáse (též Sychaeus), vysokého kněze Herkulova chrámu v Týru.

V roce 832 př.n.l.  zemřel král a Didonin otec Matan I. Následující rok 831 př.n.l. na týrský trůn nastupili sourozenci, královna Didona z Týru a její bratr král Pygmalion z Týru (též Pu'mayyaton, *843-41? - +785 př.n.l.). V roce 825 př.n.l. šestnácti-osmnáctiletý král Pygmalion z Týru kvůli nezměrnému bohatství zavraždil švagra Acerbáse. Didona se svými věrnými a mnoha vlivnými osobnostmi a s majetkem a poklady po manželovi prchla z Týru na Kypr. Odtud pokračovali týrští emigranti dál do Středomoří a usadili se na ostrůvku Koton (κώθων, dnes chráněný kartágský vnitřní přístav z roku 200 př.n.l. v Tunisku). Zde mezi lety 825-814 př.n.l. Didona vyjednávala s Iarbášem, berberským králem Libye v severní Africe (dnes Tunisko, Libye a části okolních států). Nakonec bylo dohodnuto, že Didona dostane tolik území, kolik se vejde na býčí kůži.

Býčí kůže byla nařezána na velmi tenký řemínek, s nímž Didona obkroužila kopec na kterém bylo roku 814 př.n.l založena osada Kartágo, pozdější hlavní město říše (dnes město Tunis). Didona se stala první královnou známou jako Dido z Kartága nebo Elissa z Kartága.

Název Kartágo znamená „Nové město“ či spíše „Nový domov“ (������ ��������‎ , Qart-hadasht).

Osada se rozrůstala o berbeské, libyjské, numidské i další občany, kteří přijali Kartágo za svůj domov. Netrvalo dlouho a prosperující bohaté Kartágo se stalo trnem v oku Berberů. Docházelo k válkám, intrikám i vyjednávání. Přesto se Kartágo dál rozrůstalo a zvětšovalo své území. V roce 760 nebo 759 př.n.l došlo na ultimátní vyjednávání mezi berberským králem Iarbášem a královnou Dido o uzavření manželství. Královna uspořádala obětní slavnost pro svého zesnulého Acerbáse a po jejím skončení nabídku Iarbáše odmítla a probodla se mečem.

Poté byl založen kult královny Didony a byla Kartáginci uctívána jako bohyně až do zničení Kartága v závěru Třetí punské války s Římem roku 146 př.n.l.

Princezna Didona z Týru, respektive královna Didona z Kartága, je dodnes připomínána v historických písemnostech z řeckých, římských a dalších zdrojů. V novověkém umění je Didona připomínána v mnoha uměleckých dílech - ve filmech, hrách, obrazech, sochách atd. Např.:

• Epos „Aeneis“ z roku 19 př.n.l od Publia Vergilia Mara;
• Opera „Dido a Aeneas“ z roku 1689 od Henryho Purcella;
• Obraz „Dido a Aeneas“ z roku 1670 od Karla Škréty;
• Opera „Dido, Königin von Carthago“ z roku 1707 od Johanna Christopha Graupnera;
• Opera „Didone abbandonata“ z roku 1823 od Giuseppe Saveria Raffaela Mercadanta;
• Opera „Les Troyens“ z roku 1860 od Louis-Hectora Berlioze;
• Asteroid č. 209 objevený v roce 1879 byl pojmenován „Dido“;
• Isoperimetrický problém či teorém v matematice (který se někdy nazývá problém nebo úloha královny Didó.;
• 2 070 metrů vysoká hora v Antarktidě nese název „Mount Dido“ 77°30′S 160°57′E, expedice z univerzity z Wellingtonu z let 1958-59;
• Dido jako vůdkyně Foiničanů v počítačových strategických hrách CIVILIZATION II, V a VI;
• Tuniská bankovka v hodnotě 10,- TND (tuniský dinár) z roku 2005 má zobrazenu Elissu (Dido);
• Bronzová plastika „Dido“ z roku 2007 od Christine Jongenové.

Text: P. Patočka

Korektura: Ali

29. září 2019

Prameny: viz ZDROJE