Erik Rudý Thörvaldsson

Erik Thörvaldsson též Eiríkr Thørvaldsson známý jako Erik Rudý, též Eiríkr Rauði, Erik Raude *960?? Skandinávie (Norsko) - +1003?? Qaqortoq, Grónsko. Byl Viking, rváč, mořeplavec, objevitel Grónska, první osadník a jarl.

Svou přezdívku Rudý prý získal podle svých zrzavých vlasů a vousů nebo své vznětlivé povahy nebo také pro svou krutost a krveprolití při nájezdech.

Byl synem Thörvalda Åsvaldssona. Otec se často zaplétal do rvaček, při nichž vždy soka zabil, proto byli asi roku 970 i s rodinou vyhoštěni na Island. Zde v Haukadalur založili farmu. Erik zde dospěl a oženil se s místní kráskou Thjóthild (Thjöðildr). Podle kronik měli čtyři děti. Syny Leifa, Thörvalda a Thörsteina. O výchovu dětí se staral otrok Thörkell. A nemanželskou dceru Freydis.

Kvůli mstě za své zabité čeledíny byli vyhnáni z vesnice. V nové vesnici zabil dva syny svého souseda a dlužníka, který nevracel půjčená prkna v termínu. Byl předveden před místního jarla, který jej uznal vinným. Byl prohlášen za psance a odsouzen na tři roky vyhnanství. To se stalo asi v roce 981.

Erik musel odejít, ale nemohl se vrátit na Skandinávii. Jediná cesta byla pouze na západ. Z doslechu od Vikingů a hlavně z vyprávění o Gunnbjörnu Ulfssonovi věděl, že tam nějaká země je. S čeládkou připravili knarr a vypluli. Zanedlouho přistáli u jihovýchodních břehů Grónska. Později přesídlili na jihozápadní cíp ostrova, kde byla úrodnější půda. Po celé tři další roky Erik prozkoumával břehy, fjordy a hledal vhodné místo pro budoucí osídlení. Našel jej ve fjordu, který pojmenoval Eiríksfjörðr (Eriksfjord).  Prý také našel opuštěnou osadu na východním pobřeží. Zřejmě se jedná o neúspěšné osídlení Snæbjörna Galti z roku 978.

Po návratu z vyhnanství na Island v roce 984 navrhl osídlit novou zemi, kterou pojmenoval Grœönland. Z Islandu již do roka vyplulo dvacet pět lodí s posádkami pětiset mužů, žen a dětí. Naložené všemi druhy domácích zvířat, krmivem, osivem a všemi potřebnými nástroji. V Grónsku přistálo pouze čtrnáct lodí. Některé se vrátily, jiné se ztratily a některé utonuly. Mezi osadníky byl také Erikův přítel sedlák Herjulf Bårdsson. Po přistání osadníků v Eiríksfjörðr byly roku 985 založeny dvě osady. Jižní osada Qaqortoq (též Julianehåb, tehdy Eystribyggð) ve zmíněném fjordu. A osada Nuuk (též Godthåb, tehdy Vestribyggð) asi šest set km na sever. Erik byl jarlem.

Archeologové v těchto místech odkryli základy sto devadesáti domů včetně velkých stájí. Osadníci se živili především chovem dobytka, lovem, rybolovem a také nezvykle pro Vikingy sokolnictvím. Pěstování ječmene bylo obtížnější než na Islandu, přesto osady rostly. A připlouvali stále noví osadníci. Styk s eskymáky (inuity) byl spíše náhodný a vzácný.

Kolem roku 990 s novými osadníky přicházelo i křesťanství. V roce 999 se syn Leif na Hebridách oženil s místní priceznou Thörgunnou a nechali se pokřtít. Také jeho žena Thjóthild přijala křest a dala vystavět kostel v Grónsku později nazvaný Kostel Thjöðildr. Erik Rudý se křtu vzepřel.

Byly vystavěny další kostely a později i kláštery. Osady existovaly ještě asi pět set let, než zamrzly a zapadaly sněhem.

Z kronik vyplývá, že po roce 1000 byla s novými osadníky přivezena neznámá nemoc, která v roce 1003 osadu Eystribyggð téměř vyhladila. Erik byl mezi zemřelými.

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE