Čeng Che, 鄭和 (Zhèng Hé)

Čeng Che, 鄭和 (Zhèng Hé), *23. září 1371 Pao-šan, provincie Jün-nan, Čína - +1433-34 Guri, Indie. Byl čínský diplomat, cestovatel a admirál během vlády dynastie Ming (1368-1644).

Čeng Che se narodil v jihozápadní Číně do muslimské rodiny. Jeho rodiče byli zabiti, když byl ještě dítě, načež on sám byl císařskými vojáky odvlečen do hlavního města. Tam byl vykastrován, aby mohl nastoupit službu u císaře jako palácový eunuch. Císař si ho později oblíbil natolik, že mu svěřil velení nad svým loďstvem.

V letech 1405 až 1433 Čeng Che z pověření císařů Jung-leho a Süan-teho vedl sedm rozsáhlých diplomaticko-obchodních námořních expedic vypravených ke státům jihovýchodní Asie, Indie, Arabského poloostrova a východní Afriky.

Čeng Cheovu flotilu tvořilo až 250 plavidel. Páteří flotily byly obří devítistěžňové císařské dračí džunky (Džunky pokladů). Ty byly dlouhé až 140 metrů s posádkami kolem 1000 mužů. Tyto obří džunky dokázali Číňané stavět díky nahrazení žebrové konstrukce konstrukcí přepážkovou (v evropských loděnicích se toto podařilo až na přelomu 18. a 19. století). Většinu flotily tvořily trojstěžníky či čtyřstěžníky s délkou třicet až šedesát metrů. Ve flotile měly džunky různé úlohy, např. stájní džunky převážely koně s posádku 600 mužů. Mezi ty nejzajímavější patří zemědělské džunky, kde byly paluby se zeminou k pěstování mj. čerstvé zeleniny i k nakličování ječných zrn jako zdroje vitamínu C, a to o celých 400 let dříve, než to zavedli Evropané viz Sir James Lancaster. Takovýchto monumentálních námořních výprav pod vedením admirála Čeng Cheho bylo z Číny vysláno celkem sedm.

Cílem těchto výprav bylo získávat poznatky o zámořských zemích, navazovat obchodní a diplomatické styky a také získávat pro Čínu nové formální vazalské státy, které budou do říše odvádět tributy. Tyto své zámořské vazaly Čína získávala nikoli násilím, jak tomu bylo zvykem u Evropanů, ale oboustranně výhodnou dohodou. Pokud jednání selhala, zapůsobila majestátnost a demonstrace síly obrovské flotily a dary místním panovníkům. Panovníci těchto zemí ochotně vysílali své posly, aby dopravili místní speciality na čínský dvůr, za což byli na oplátku čínským císařem bohatě odměněni.

Během první výpravy 1405-1407 navštívil Čeng Che Vietnam, Jávu, Sumatru, Cejlon a Kalikut v Indii. Při cestě zpět došlo v Malackém průlivu k bitvě s pirátským loďstvem, které bylo rozdrceno. Vůdce pirátů byl poté dopraven do Číny a popraven. Tím byla otevřena a zabezpečena cesta do Indického oceánu.

Trasa druhé (1407-1409) a třetí (1409-1411) expedice byla velmi podobná první výpravě. Kromě již dříve navštívených území navíc Čeng Che navštívil Siam (Thajsko) a nová území v Indonésii a Indii. V roce 1411 došlo k bitvě s cejlonským králem Alagakkonarem, který chtěl čínskou flotilu zničit a admirála Čeng Cheho zajmout. Jeho vojsko však bylo poraženo a cejlonský král byl i s celou rodinou převezen do čínského Nankingu, kde byl uvězněn.

Čtvrtá výprava (1413-1415) se vydala dál kolem Indie a doplula až na ostrov Hormuz v ústí do Perského zálivu a na východní pobřeží Afriky. Část flotily navštívila také Jemen.

Plavby admirála Čeng Che, 鄭和 (Zhèng Hé).

Bílá čísla a písmena: 1) Afrika; 2) Arábie; 3) Persie; 4) Indie; 5) Čína; 6) Sumatra; 7) Jáva; 8) Borneo; I) Indický oceán; A) Arabské moře; B) Bengálský záliv; T) Tichý oceán.
Černá čísla: 1) Mogadišo; 2) Džidda; 3) Aden; 4) Maledivy; 5) Cejlon; 6) Malajsie; 7) Siam; 8) Nanking a Čchang-čou.
 

Úkolem dalších tří výprav už nebylo hledat nová území, ale bezpečně dovézt z Číny zpět zahraniční vyslance společně s bohatými dary od čínského císaře.

Poslední výprava se vydala na cestu v roce 1431, měla obnovit vztahy se Siamem (Thajsko) a Malajsií a upevnit moc v mořích jižně od Číny. Sám Čeng Che se z této cesty již nevrátil. Zemřel v Indii a pravděpodobně byl pohřben do moře.

Všechny plavby byly detailně zmapovány a popsány a přinesly Číně mnoho cenných poznatků a zahraničních kontaktů. Krátce po smrti admirála Čeng Che nastoupil na čínský trůn nový císař. Ten rázně ukončil otevřenou zahraniční politiku, uzavřel čínské hranice a tím skončil i zahraniční obchod. Také byly zničeny i všechny oceánské lodě a byl vydán přísný zákaz takové lodě nadále stavět. To byl definitivní konec této velké éry čínských zámořských objevů. Uzavření čínských hranic prakticky trvalo až do počátku dvacátého století.

Všechny materiály nashromážděné během plaveb nacházející se v císařském paláci byly ztraceny, a to včetně map a Čeng Cheových osobních zápisků. Bylo zachráněno jen něco málo z jeho sešitů s poznámkami, které jeho přítel ukryl u sebe doma i přes nebezpečí, že bude popraven, pokud by se o nich někdo dozvěděl. Většina těchto uchráněných materiálů se dochovala do 17.-18. století, kdy je „ojedinělí“ odvážlivci, především z jižních kolonizovaných částí Číny, kopírovali a množili, pro ně zůstal admirál Čeng Che národním hrdinou během koloniálního období do počátku 20. století.

Čínské obchodní lodě brázdily moře Pacifiku a Indického oceánu již za dynastie Sung (宋朝, Sòngcháo, 960–1279). Tyto námořní cesty nebyly přerušeny ani za mongolské dynastie Jüan (元朝, Yuáncháo, 1271–1368). Avšak velikost Čeng Cheova loďstva a význam i vliv, jak diplomatický tak kulturní byl bezprecedentní, i když plavby trvaly krátce. Tyto výpravy uvedly mnoho států Malajského poloostrova, Indonésie, Cejlonu a jižní Indie do závislého postavení vůči Číně dynastie Ming. Vzájemně se oba národy obohatily o kulturní znalosti těch druhých. Dodnes je patrný kulturní vliv těchto expedic např. na Malajsii, Jávě, Sumatře, včetně vzájemné migrace obyvatel.

Čeng Cheovy plavby jsou úplným protikladem dobyvačných výprav evropských kolonizátorů v 16. až 19. století. V současné Číně je admirál Čeng Che považován za jednu z významných osobností čínské historie. Jeho plavby jsou obvykle vnímané jako ukázka mírové zahraniční politiky Číny.

Admirál Čeng Che je připomínán v Číně a mnoha dalších zemích např. výročními oslavami, památníky, sochami, poštovními známkami apod. Nejzajímavější muzeum z mnoha se nachází v Malace v Malajsii, které je podle historiků postaveno na místě kde před šestisty lety údajně stálo skadiště zásob a zboží pro Čeng Cheovu flotilu.

Texty: K.Šafářová, N.Qi-Xan, P.Patočka

Korektura: Ali

15. prosince 2018

Prameny: viz ZDROJE