Španělsko
España

Animace vlajky: Dave Johnston.

 

Před naším letopočtem

1100-1000 zakládány obchodní osady Foiničanů, např. nejstarší dosud fungující přístavní město Gadir, latinsky Gadéš dnes Cádiz;

10.-6. století pronikání Keltů na Pyrenejský poloostrov;

3. století války Kartága s Římskou říší o moc nad Pyrenejským poloostrovem;

197 založena římská provincie Hispánia.

 

Našeho letopočtu

1. století nejstarší dochovaný záznam o koridě, býčí zápasy - Corrida de toros nebo toreo;

3. století Hispánia součástí říše Galů;

5. století vpády Vandalů ze severní Afriky, na severozápadě poloostrova království Svébů, vznik Vizigótského království;

466-484 Tolosánská říše Vizigótů z Galie svými výboji v Hispánii vytlačují kmeny Vandalů;

551 jižní část království (od Cádizu po Córdobu) podrobena Byzantinci;

711-718 Vizigótské království vyvráceno Araby a Berbery známými jako Maurové;

718 -1230 vytváří se hlavní křesťanská jádra v královstvích Asturie, Navarra, León, Galicia, Portugalsko, Aragónie a Kastilie;

718 počátek znovudobývání („reconquista“) vedená gótským šlechticem Pelayo;

722 v bitvě u Covadongy asturská obrana porazila maurské vojsko, Pelayo jmenován králem (+737);

756 Maury založen Córdobský emirát, kde je vládcem princ;

9.-10. století vznikají samostatná království Aragonie, Kastilie, Navarra, Asturie (později León) a hrabství Barcelonské;

844 král Ramiro I. z Asturie (*790 – +1. února 850) s pomocí balist na hlavu porazil nájezd Vikingů v Galicii u La Coruña, bylo získáno asi 70 langskipů;

859 král Ordoño I z Asturie  (+821 – +27. května 866) byl v boji proti Maurům, když se Vikingové vylodili v Galicii, ale hrabě provincie, Don Pedro, Vikingy porazil a zničil 38 langskipů;

929-1031 Córdobský chalifát, vládcem je náboženský představitel;

1029 Ferdinand I. Veliký (*po 1016 – +27. prosince 1065) nastoupil na kastilský trůn;

1037 sjednocení Kastilie a Leónu;

1054 po bitvě u Atapuercy připojena Navarra;

1085 Alfons VI. dobyl Toledo;

1104-34 vláda Alfonse I. Bojovníka (*1073 - +7. září 1134);

1118 znovu dobyta Zaragoza;

13. století rozšiřování vlivu Aragonské koruny po celém Středomoří;

1212 křesťanská vojska Kastilie, Katalánska, Navarry a Portugalska porazila dvakrát silnější vojska Almohadského chalifátu v bitvě u Las Navas de Tolosa;

1230 sjednocení Kastilie a Leónu dokončeno;

1236 kastilská vojska krále Fernanda III. osvobodila Córdobu od Maurů;

1252-84 vláda Alfonse X. Moudrého (*23. listopadu 1221 – +4. dubna 1284), založena dynastie Burgund – Ivrea spojením rodů;

1282 francouzští vládci vyhnáni ze Sicílie, vzniká unie Sicílie s Aragonií;

1369–1379 vláda krále Kastilie a Leónu, Jindřich II. Kastilský (*13. ledna 1334 – +29. května 1379), založena dynastie Trastámara;

1442 vznik unie Aragonie s Neapolským královstvím;

1464 český král Jiří z Poděbrad, první Evropan, vyslal druhé mírové poselstvo k evropským vládcům s návrhem sjednocené Evropy. Mimo jiné navštívili v Kastilii Jindřicha IV. a aragonského krále Jana II. Návrh nejen stavěl mimo zákon použití síly a uchylování se k vojenským akcím, ale také požadoval mechanismus vzájemné pomoci v případě agrese ze třetí strany. Nyní je vnímána jako jedna z historických vizí evropské jednoty předznamenávající Evropskou unii. Základní myšlenku českému králi navrhl ital Antonio Marini z Grenoblu;

1469 sňatek Ferdinanda II. Aragonského (*10. března 1452 – +23. ledna 1516) s Isabelou I. Kastilskou (*22. dubna 1451 – +26. listopadu 1504);

1479 sjednocením Kastilie a Aragonie byl položen základ pro budoucí Španělský stát;

1480 v září v Seville Isabela a Ferdinand podpisem papežské buly „Sixta IV.“ nechali zavést inkvizici;

1492 dobytím posledního emirátu na Pyrenejském poloostrově Granady a připojením Andalusie byla ukončena reconquista;

1492 první plavba Kryštofa Kolumba, Martína Alonso Yáñez Pinzóna a Vicente Yáñez Pinzóna na západ;

1494 podepsána Tordesilaská smlouva vymezující mocenské sféry zámořských výbojů hranicí na 46 stupni západní délky, asi 2280 km západně od Kapverdských ostrovů, kdy vše od linie na západ patří Španělsku a vše od linie na východ patří Portugalsku;

1496 sňatek princezny Jany I. Kastilské, řečené Šílená (*6. listopadu 1479 – +12. dubna 1555) z dynastie Trastámara a Filipa I. Sličného (*22. července 1478 – +25. září 1506) rakouský arcivévoda z dynastie Habsburků;

1504 spoluvláda Kastilie a Leónu prostřednictvím královny Jany I. Šílené a krále Filipem I. Sličného;

1512 připojení Navarry;

1513 Vasco Núñez de Balboa (*1475 – +15. ledna 1519) dobyvatel, objevitel a guvernér, který vedl výpravu přes Panamskou šíji a s posádkou se tak stali prvními Evropany, kteří dosáhli Tichého oceánu;

1516-1556 vláda Karla I. Španělského (*24. února 1500 – +21. září 1558), od roku 1531 známý jako Karel V. císař Římský;

1519-1521 plavba kolem světa vedená portugalským admirálem Fernão de Magalhães (*1480 - +27.dubna 1521), kterou španělský důstojník Juan Sebastián Elcano del Puerto jménem admirála Fernãa de Magalhãese zdárně dokončil, více zde: https://www.vseolodich.cz/namornici/slavni-kapitani-a-hrdinove/kapitani-m/fernao-de-magalhaes-fernando-de-magallanes/ ;

1519-1521 Hernán Cortés první markýz del Valle de Oajaca (*1485 - +2. prosince 1547) dobyvatel – conquistador, vyvrátil Aztéckou říši a položil základy španělského koloniálního panství ve Střední Americe, více zde: https://www.vseolodich.cz/namornici/slavni-kapitani-a-hrdinove/strana-c/hernan-cortes/ ;

1521-22 rozdělení habsburských zemí mezi bratry Karla I. Španělského a mladšího Ferdinanda I. Habsburského (*10. března 1503 – +25. července 1564);

1526 se 12. prosince narodil don Álvaro de Bazán y Guzmán Marqués Santa Cruz de Mudela (+9. února 1588). Španělský kapitán, velkoadmirál a rytíř Řádu sv. Jakuba z Compostelly. Byl synem dona Álvaro de Bazán marqués del Viso z významného rodu námořníků de Bazán z Granady. Více zde: https://www.vseolodich.cz/namornici/slavni-kapitani-a-hrdinove/strana-b/don-alvaro-de-bazan-y-guzman-marques-santa-cruz-de-mudela/ ;

1529 Španělsko a Portugalsko podepsalo mírovou smlouvu ze Zaragozy, kde mimo jiné byla dohodnuta východní hranice sféry vlivu na 134 stupni východní délky, severojižní linie procházející západním poloostrovem Nové Guinei;

1547 29. září se narodil Miguel de Cervantes y Saavedra (+22. dubna 1616), významný básník a spisovatel. Byl také jedním z vojáků na galéře v bitvě u Lepanta v roce 1571;

1556-98 vládne Filip II. Španělský (*21. května 1527 – +13. září 1598), byl prvním oficiálním králem Španělska;

1565 se narodila Maria Mayor Fernández de Cámara y Pita známá jako Maria Pita (+1643). Španělská hrdinka, vlastenka a legenda. Více zde: https://www.vseolodich.cz/namornici/slavni-kapitani-a-hrdinove/kapitani-p/maria-pita/ ;

1568 23. května začala holandská revoluce Spojených provincií proti katolické nadvládě habsburského Španělska, ta přerostla v tzv. osmdesátiletou válku (součást války třicetileté);

1571 v bitvě u Lepanta (Naupactus, Řecko) 7. října byla po pětihodinovém boji flotilou Svaté Ligy pod velením dona Juan de Austria na hlavu poražena osmanská flotila pod velením Müezzinzade Ali Pashi;

1580-1640 Portugalsko bez dědice trůnu v personální unii Španělska;

1585-1604 anglo-španělská válka;

1588 neúspěšná invaze FELICISSIMA ARMADA, více zde:

 https://www.vseolodich.cz/osudy-lodi/felicissima-armada/ ;

1589 anglická invazní flotila CONTRA ARMADA admirála Francise Drakea drtivě poražena při napadení Španělska a Portugalska;

1665-1700 vládne Karel II. Španělský (*6. listopadu 1661 – +1. listopadu 1700), poslední Habsburk na španělském trůnu, války s Francií, které Ludvík XIV. rozpoutává za účelem oslabování moci Španělska;

1700-1724 vládne francouzský princ jako král Filip V. Španělský (*19. prosince 1683 – +9. července 1746), založena dynastie Bourbon;

1701-1714 z obavy nárůstu francouzské moci válka o španělské dědictví mezi pro habsburskými a pro bourbonskými přeroste v celoevropský konflikt. Výsledkem bylo nesloučení Španělska s Francií;

1746 se 30. března narodil Francisco José de Goya y Lucientes (+16. duben 1828) malíř a rytec, jehož styl byl od rokoka, přes neoklasicismus až po preromantismus, vždy interpretovaný osobním a originálním způsobem;

1750 Tordesilaská smlouva byla zrušena ujednáním z Madridu;

1796 spojení Španělska s Francií proti Velké Británii;

1803-1815 napoleonské války;

1805 za slabého větru proběhla 21. října námořní bitva u Trafalgaru, kde byla francouzká a španělská flotila poražena britským loďstvem admirála Horatia Nelsona, který v bitvě padl;

1808-14 odboj za nezávislost proti nadvládě bonapartistů;

1808-1975 rozpadání koloniálního impéria a získávání nezávislosti španělských kolonií v Evropě, Asii, Americe a Africe;

1833-40, 1846-49 a 1872-76 karlistické války - občanská válka stoupenců tradiční katolické monarchie proti republikánům;

1873 první Španělská republika zanikla v lednu 1874 pučem generála Serrana, byla obnovena vláda Bourbonů;

1875–85 vládne Alfons XII. (*28. listopadu 1857 – +25. listopadu 1885);

1881 se 25. října narodil Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz y Picasso (+8. dubna 1973) malíř a sochař, nejvýznamnější osobnost umění 20. století, považován za zakladatele kubismu;

1886-1931 vládne Alfons XIII. (*17. května 1886 – +28. února 1941);

1898 prohraná španělsko-americká válka, ztráta Filipín, Kuby, Portorika a Guamu;

1904 Nobelova cena za literaturu pro José Echegaray y Eizaguirre (*19. dubna 1832 – +4. září 1916) dramatik, politik, matematik a ekonom, společně s francouzským básníkem Frédéricem Mistralem;

1904 se 11. května narodil Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí i Domènech (+23. ledna 1989) malíř surrealismu, jehož mnohé obrazy jsou založeny na snové imaginaci;

1918 první zmínka o tanci Pasodoble, symbolizuje koridu oslavující vítězného toreadora při býčích zápasech, partner vyjadřuje toreadora a partnerka představuje toreadorův šátek (muletu);

1923-30 diktatura generála Miguel Primo de Rivera (*8. ledna 1870 – +16. března 1930);

1927 Španělsko ratifikovalo Úmluvu o otroctví z roku 1926, tím došlo k úplnému zrušení otroctví;

1931-39 druhá Španělská republika;

1931 uzákoněno volební právo žen;

1934 protifašistické povstání v Asturii;

1936-39 občanská válka;

1937 nacisté bezdůvodně bombardovali městečko Guernika;

1938-1975 Frankova diktatura;

1947 obnovena monarchie, Franco doživotní regent;

1948 se 30. července narodil Juan Moreno y Herrera-Jiménez, francouzský herec španělského původu známý jako Jean Reno;

1955 Španělsko členem OSN;

1959 Nobelova cena za fyziologii a medicínu pro Severo Ochoa de Albornoz (*24. září 1905 – +1. listopadu 1993) španělsko-americký lékař a biochemik, s Arthurem Kornbergem objevili mechanismus biosyntézy RNA;

1975 Juan Carlos I. (*5. Ledna 1938) nastoupil na trůn, zavedena konstituční monarchie, ministerským předsedou jmenován Adolfo Suárez, demokratizace země;

1977 první svobodné parlamentní volby;

1982 vstup do NATO;

1986 Španělsko členem EHS;

1992 XXV. letní olympijské hry v Barceloně;

2001 po útoku na Dvojčata a další cíle v New Yorku Španělsko součástí protiteroristické koalice;

2004 bombový útok islámských teroristů v Madridu zabil přes 200 osob;

2011 byla spuštěna nejvýkonnější solární elektrárna GEMASOLAR s výkonem 110 GWh za rok, produkce oxidu uhličitého se snížila o 30 000 tun;

2014 na trůn usedl Filip VI. Španělský (Felipe Juan Pablo Alfonso de Todos los Santos de Borbón y de Grecia, *30. ledna 1968);

2022 Španělsko podporuje napadenou Ukrajinu před válkou vedenou Putinem.


Dobyvatelé ze Španělska
Conquistadores de España

V 15. století již probíhají zámořské objevy, a ostatní národy se doslechly o portugalských úspěšných výpravách. Španělé začínají vidět svou příležitost. I další národy se také nesměle pouštěly dále od břehů. Španělé však nechtěli moc riskovat, jako kdysi portugalský princ Jindřich „Mořeplavec“.

 

Španělskou královnu Isabelu Kastilskou navštívil pro ni neznámý muž z Janova se zajímavým plánem. Byl to Kryštof Kolumbus a chtěl objevit cestu do Indie směrem na západ. Učenci to dlouho zvažovali, několikrát návrh i zamítli, ale královnino zalíbení v Kryštofově odvaze a jeho silná vůle zvítězila. 12.října 1492 doplul k ostrovům v Karibiku. Kolumbus věřil až do své smrti roku 1506, že to byla východní část Indie. Toto byla jedna ze dvou událostí, kterou začal „Novověk“.

 

Portugalci se obávali, že by Španělé v těchto západních koloniích měli nežádoucí moc, proto spěšně vypravili expedici s kapitánem Vasco da Gama do Indie, v letech 1497-1499. Výprava dosáhla svého cíle, ale stála životy většiny námořníků. Objevy a dovezené zboží ztráty a náklady bohatě zaplatily.

 

Dříve, než k tomu došlo, Španělé a Portugalci v roce 1494 sepsali Tordesillaskou smlouvu o rozdělení světa, posvěcenou papežem. Určili v ní pomyslnou hranici na 46° západní délky, čáru od severu k jihu, asi 2280 km západně od ostrovů Kapverdy. Stojí v ní, že území objevená na východ od této čáry patří Portugalsku a na západ od ní Španělsku. O pár let později byla také dohodnuta východní hranice na 134° východní délky, čára prochází Novou Guineou v Indonésii.

 

V roce 1497 Ital Giovanni Caboto objevil Severní Ameriku. V roce 1500 Španěl Vincente Pinzón objevil Brazílii, o tří měsíce později u ní přistála portugalská výprava Pedra Alvarese Cabrala. Díky výše zmíněné smlouvě měli na toto území nárok Portugalci. Dalším objevováním Amerigo Vespucci z Florencie zjistil, že je to nový kontinent a nejde o Indii. Španěl Vasco Nuñez de Balboa v roce 1513 s výpravou překročil panamskou šíji a byl prvním Evropanem, který kdy spatřil Tichý oceán. Nazval jej „Jižní moře“. V roce 1515 Portugalci objevili Moluky, které jsou až moc daleko. To inspiruje Ferdinanda Magellana, Portugalce ve španělských službách, k otázce, zda to do Moluk není blíž západní cestou. V letech 1519-1522 vykoná vůbec 1. obeplutí světa, bohužel Magellan při cestě domů na Filipínách zahynul. Cestu dokončila pouze loď VICTORIA kapitána Juana Sebastiána Elcano. Tato cesta významně přispěla k přehodnocení geografických i náboženských znalostí. Poprvé se dala určit přesnější velikost a rozměr Země. V roce 1519 Španělský conquistador Hernán Cortés vstoupil na půdu říše Aztéků a tím začalo období dobývání a kolonizování „Nového světa“.

Objevné cesty 15.-16. století

LEGENDA:

A – Lisabon; B – Palos de la Frontera; C – San Lúcar; D – Cádiz; E – Azorské ostrovy; F – Kanárské ostrovy; G – Mys Verde a Kapverdské ostrovy; H – Santiago de Cuba; I – Santo Domingo de Guzmán; J – Trinidad a Tobago; K – Cesta do zálivu La Plata; L – Portugalská Brazílie, viz Duarte Pacheco Pereira; M – Veracruz (v Mexiku); N – Tenochtitlán (Ciudad de México); O – Trujillo (v Hondurasu);

X – Přibližně zde spatřil zemi viz Juan Rodriguez Bermejo

1 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1492-1493

2 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1493-1496

3 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1498-1499

4 – plavba Francisca Martín Pinzón a Vicente Yáñez Pinzón v roce 1499 do zálivu La Plata a zpět

5 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1502-1504

6 – plavba Antóna de Alaminos v letech 1513-1517

7 – cesty Hernána Cortése v roce 1519 z Kuby do Veracruz; 1520 do Tenochtitlánu; 1524-1526 do Hondurasu a Trujillo; 1535-1536 Kalifornie a zpět.

8 – linie vlivu podle papeže Alexandra VI. do roku 1493

9 – linie vlivu smlouvy Tordesillas od roku 1494, viz Duarte Pacheco Pereira

Pozn.: Detailní popisy cest u jednotlivých kapitánů.

ŠPANĚLSKÁ KOLONIÁLNÍ ŘÍŠE
*1137/1402 - +1976

 

KOLONIE V EVROPĚ

ZEMĚ

DRŽENA

OD - DO

STRUČNÁ HISTORIE

Období od reconquisty do sjednocení Španělska.

Severní Katalánie (dnes Carcassonne a Roussillon)

1137-1659

Získáno při reconquistaci. Hrabství Rosselló a Cerdanya připojena k Mallorskému království. Rosselló 1344 a Cerdanya 1403 předáno pod Aragonskou korunu. 1659 byl sepsán tzv. Pyrenejský mír s Francouzi, kterým byla území předána. 

Hrabství Provence

1167-1267

Získal dědickým právem Alfons II. Aragonský. Ztraceno dědickým nárokem francouzského rodu z Anjou.

Montpellier

1204-1349

Získán dědickým nárokem po sňatku Petra II. Aragonského s Marií z Montpellier. Od 1276 byl součástí království Mallorka. Jakub III. Mallorský území 1349 prodal Francii.

Baleáry

1229-dosud

V letech 1229-1235 byly dobyty Jakubem I. Aragonským. Od 1276 jako nezávislé Mallorské království s králem Jakubem II. Mallorským. V roce 1344 začleněno pod Aragonskou nadvládu. Nyní jsou Baleáry autonomní území v unii se Španělskem.

Malta

1282-1530

Byla připojena k Aragonské koruně po vytlačení Normanské nadvlády. Karel V. ostrov 1525 věnoval řádu Johanitů jako léno. Papežská bula z roku 1530 definitivně předala ostrov Johanitům (dnes známí jako Maltézští rytíři).

Království Sicílie

1282-1759

Po vzpouře namířené proti francouzské nadvládě, tzv. Sicilské nešpory, byla Sicílie přenechána Aragoncům. Po sepsání Rastattského míru byla obě území ponechána Rakousku. V roce 1735 byl předběžně dohodnut tzv. Vídeňský mír a území byla vrácena Španělsku. Ztraceno odtržením po občanských revoltách.

Království Sardinie

1297-1714

Papež Bonifác VIII. území věnoval Aragonské koruně. Od 16. století v personální unii se Španělskem. Ztraceno ve válce o španělské dědictví s Rakouskem.

Athénské vévodství

1311-1388

Katalánská společnost jej dobyla roku 1311. V roce 1319 bylo připojeno k Neopatrijskému vévodství. V roce 1388 bylo prodáno florentskému rodu Acciainolů.

Neopatrijské vévodství

1319-1390

Území bylo dobyto Aragonci a připojeno k Athénskému vévodství. V roce 1390 bylo prodáno florentskému rodu Acciainolů.

Korsika

1325-1453

Král Jakub II. Aragonský získal roku 1297 Korsiku jako léno od papeže Bonifáce VIII. 1325 byl podroben celý ostrov. Střídání nadvlády: Janov od 1347, Aragonci od 1372, Francouzi od 1401, Janov od 1410 a Aragonci od 1419. V 1447 byl ostov rozpůlen na jižní aragonskou a severní janovanskou část. Ztraceno obsazením Janovany. 

Neapolské království

1442-1759

Alfons V. Aragonský v roce 1442 Neapol dobyl a spojil se Sicílií. Po sepsání Rastattského míru byla obě území ponechána Rakousku. V roce 1735 byl předběžně dohodnut tzv. Vídeňský mír a území byla vrácena Španělsku. Ztraceno odtržením po občanských revoltách.

Období po sjednocení Španělska dodnes

Milánské vévodství

1535-1714

Získáno dědickým nárokem Karla V., ktery ho pak dal synovi Filipovi II. Od 1556 personální unie se Španělskem. Ztraceno ve válce o španělské dědictví s Rakouskem.

Monako

1542-1641

Po vytlačení Janovanů byl zřízen protektorát. Ztraceno po francouzské okupaci.

Franche-Comté

1556-1678

Získáno dědickým nárokem. V 1668-1674 okupováno Francouzi. Po podpisu tzv. Nijmegenského míru bylo území ponecháno Francouzům.

Španělské Holandsko

1556-1714

Získáno dědickým nárokem. Ztraceno ve válce o španělské dědictví s Rakouskem.

Stato dei Presidi (dnes část Toskánska ve stř. Itálii s městem Florencie)

1557-1759

Od 1522 pod ochranou krále Karla V. Po dobytí Sieny byl 1557 založen tento vojenský stát. K tomuto území patřil i ostrov Elba. V 1707-1735 okupováno Rakušany. Po sepsání tzv. Vídeňského míru vráceno Španělsku. Ztraceno po válkách ponecháním Neapolskému království.

Portugalsko

1580-1640

Získáno dohodou o personální unii. Ztráta rozhodnutím Portugalců o samostatnosti.

Elba

1603-1709

Získáno po dobytí přístavu Porto Azzurro. Ztraceno ve válce o španělské dědictví s Rakouskem, ale oficiálné předán Neapolskému království až 1714.

 

KOLONIE V ATLANTIKU

ZEMĚ

DRŽENA

OD - DO

STRUČNÁ HISTORIE

Kanárské ostrovy

1479-dosud

Byly objeveny Řeky v 1.tisíciletí př.n.l. a po nich i Římany. Přesto se připisuje náhodný objev ostrovů Lanzarottemu Malocellu z Janova roku 1312. Španělé jej 1402 obsadili a postavili misii. Smlouva z Alcaçovas 1479 přiznala vlastnictví ostrovů Kastilii. Nyní jsou samostatné a v unii se Španělskem.

 

KOLONIE V AMERICE

ZEMĚ

DRŽENA

OD ‑ DO

STRUČNÁ HISTORIE

Hispaniola

(dnes Haiti a Dominikánská republika)

1492-1795

Historicky první zámořská kolonie. Ostrov objeven 1492 K.Kolumbem. 1697 Francie získala po válce od Španělska západní polovinu a po podpisu Basilejského míru 1795 získala zbytek ostrova. Vzpoury černých otroků 1804 získaly pro ostrov nezávislost.

Trinidad

1498-1802

Ostrov objeven 1498 K.Kolumbem. 1535 bylo připojeno k Místokrálovství Nové Španělsko. Okupace Británií od roku 1763, byla příčinou k válce. Ztráta po válce s Británií sepsáním tzv. míru z Amiensu.

Kajmanské ostrovy

1503-1666

Ostrovy objeveny 1503 K.Kolumbem. 1535 byly připojeny k Místokrálovství Nové Španělsko. Ztraceny po bitvě s Anglií. Definitivní opuštění ostrovů španělskými osadníky 1670.

Santiago (dnes Jamajka)

1509-1655

Ostrov byl objeven 1494 K.Kolumbem a kolonizován až 1509. 1535 byl připojen k Místokrálovství Nové Španělsko. Ztracen po násilné okupaci Angličany.

Španělská Florida

1513-1819

Byla objevena a obsazena conquistadorem Juanem Ponce de León s Antónem de Alaminos. 1535 byla připojena k Místokrálovství Nové Španělsko. V době 1763-1784, za sedmileté války, byla okupována Brity. Přenechána USA po podpisu smlouvy Adams-Onis.

Místokrálovství Nové Španělsko (dnes Mexiko a Guatemala)

1535-1821

Dobyvatel Hernán Cortéz si 1519-1521 podrobil Aztéckou říši a založil osadu Villa Rica de la Vera Cruz, byla to první osada na kontinentu (nyní Veracruz). 1535 bylo založeno Místokrálovství Nové Španělsko, jež se postupně rozrostlo o území Sev. a Již. Ameriky i mimo americký kontinent jako Filipíny, Mariany, Palau, Guam i severní Borneo. Území se postupně rozpadlo ve válkách s ostatními koloniálními mocnostmi, prodejem území a vzpourami lidu.

Místokrálovství Peru (dnešní Peru a dalších osm jihoamerických států)

1542-1824

Dobyvatel Francisco Pizzaro dobyl říši Inků 1531-1542, poté byla založena kolonie. V roce 1655 Angličané násilně okupovali část kolonie (dnešní Pobřeží moskytů). Postupně se území oddělilo na menší Místokrálovství: Nová Granada a Rio de La Plata. Nakonec vznikl dnešní nezávislý stát Peru.

Místokrálovství Nová Granada

1717-1810

Vzniklo oddělením od Místokrálovství Peru. V letech 1723-1739 bylo připojeno k Peru. 1810 vznikly státy Ekvádor, Kolumbie, Panama a Venezuela a také byla vyhlášena nezávislost nových států.

Louisiana (dnes stát USA)

1762-1800

Získána po šarvátce s Francií. Byla začleněna do Místokrálovství Nové Španělsko. Ztracena vrácením Francii po diplomatickém nátlaku Napoleona Bonaparte.

Místokrálovství Rio de La Plata

1776-1811

Vzniklo oddělením od Místokrálovství Peru. 1811 vznikly státy Argentina, Bolívie, Paraguay a Uruguay a také byla vyhlášena nezávislost nových států.

Nootka

1789-1794

Území na jihu Britské Kolumbie a části Washingtonu. Pod silným diplomatickým tlakem Velké Británie se Španělé území zřekli.

 

KOLONIE V ASII A PACIFIKU

ZEMĚ

DRŽENA

OD ‑ DO

STRUČNÁ HISTORIE

Severní Borneo (dnes součást státu Brunej)

1521-17.st.

Objevil Fernão de Magalhães, tím vznikl nárok Španělska na toto území. Kolonizováno 1535 a připojeno k Místokrálovství Nové Španělsko. Ztraceno v průběhu 17. století okupací Velkou Británií.

Guam

1521-1898

Objevil Fernão de Magalhães, tím vznikl nárok Španělska na toto území. Miguel López de Legazpi 1565 provedl obsazení a kolonizaci. Bylo připojeno k Místokrálovství Nové Španělsko. Později součást Španělské východní Indie. Ztraceno okupací vojsky USA při americko-španělské válce.

Karolíny (dnes součástí Fedrativních států Mikronésie)

1525-1899

Ostrovy objevil Portugalec Diego da Rocha. Další rok Alonso de Salazar ostrovy prozkoumal a kolonizoval. Byly připojeny ke Španělské východní Indii. Francesco Lazeane 1686 objevil další ostrovy Karolín. Kolonie byla 1899 prodána Německé říši a tím byly začleněny do Německé Nové Guineyi.

Filipíny

1542-1898

Ostrovy objevil 1521 Fernão de Magalhães. Španělé 1542 ostrovy kolonizovali a začlenili do Místokrálovství Nové Španělsko. Později součást Španělské východní Indie. Ztraceno okupací vojsky USA při americko-španělské válce.

Palau

1543-1899

Objevil a zabral Ruy Lopez de Villalobos. Ostrovy byly kolonizovány počátkem 19. století a připojeny ke Španělské východní Indii. Kolonie byla 1899 prodána Německé říši.

Španělská východní Indie (dnes sev. Borneo, Filipíny, Guam, sev. Mariany, Marshallovy ost., Mikronésie, Palau)

1565-1898

Také známá jako Generální kapitanát Filipíny (šp. Capitanía General de las Filipinas). Tato kolonie vznikla 1821 oddělením od Místokrálovství Nové Španělsko, ze které byla dále spravována. Po rozpadu amerických kolonií 1822, byla kolonie řízena přímo ze Španělska. Ztracena po americko-španělské válce.

Mariany

1667-1898

Ostrovy objevil 1521 Fernão de Magalhães. Španělé ostrovy obsadili a připojili ke Španělské východní Indii. Název dostaly ostrovy podle španělské královny Marie Anny Habsburské. Ztraceny okupací jižní části vojsky USA při americko-španělské válce. Severní část prodána Německé říši a tím byly začleněny do Německé Nové Guineyi.

 

KOLONIE V AFRICE

ZEMĚ

DRŽENA

OD ‑ DO

STRUČNÁ HISTORIE

Melilla (dnes město v Maroku)

1497-1995

Dobyta vytlačením Berberů a obsazena. Od 1995 autonomní město Španělska. 

Plazas de Soberanía en el Norte de Africa - Oblasti suverenity v severní Africe (dnes ostrovy při pobřeží Maroka)

16.st.-

Dříve známé jako África Septentrional Española - Španělská Severní Afrika. Území byla získána koncem 15. a v průběhu 16. století. V této koloniální skupině byla tato území: souostroví Islas Chafarinas, Isla de Perejil, Peñón de Alhucemas, Isla de Mar, Isla de Tierra, Peñón de Vélez de la Gomera, Ceuta a Melilla.

Peñón de Vélez de la Gomera (cca 15 km východně od Gibraltaru)

1504-dosud

Ostrůvek byl dobyt 1504, pod stálou kontrolou Španělska od 1564. Byl připojen k Plazas de Soberanía en el Norte de Africa. 1934 se oblastí přehnala silná pouštní bouře, která vytvořila písečný násyp, a z ostrova se stal poloostrov.

Oran (město v Alžíru)

1509-1792

1505-1506 neúspěšné pokusy o dobytí města. Po dobytí ustanovena španělská správa. 1709 město obsadila vojska Osmanské říše. 1732 jej Španělé získali zpět. Jednání o míru s Osmanskou říší od 1790, byla ukončena 1792 předáním Oranu Osmanské říši.

Tripolis (hlavní město v Libyi)

1510-1523

Město obsazené Araby dobyl Pedro Navarra. Karel V. jej 1523 jako léno předal řádu Johanitů. 1551 byl dobyt a obsazen vojsky Osmanských Turků.

Bejaia (město v Alžíru)

1510-1551

Přístavní město dobyto vytlačením Arabů. Ztraceno po bitvě s vojsky Osmanských Turků.

Bizerta (město v Tunisu)

1535-1574

Město dobyl Karel V. Ztraceno vpádem vojsk Osmanských turků.

Tunis

1535-1574

Po obsazení území Karel V. zřidil španělský protektorát. Ztráta po obsazení Osmanskými Turky.

Džerba

1551-1560

Získáno dobytím a vytlačením Arabů. Ztraceno v námořní bitvě s flotilou Osmanských Turků.

Isla de Perejil (cca 5 km východně od Gibraltaru)

1668-dosud

Získán od Portugalců po ukončení personální unie (1640) a po podpisu tzv. Lisabonského míru. Byl připojen k Plazas de Soberanía en el Norte de Africa. 2002 dohoda mezi Marokem a Španělskem ostrov nadále vojensky nevyužívat.

Ceuta

1668-dosud

Získán od Portugalců po ukončení personální unie (1640) a po podpisu tzv. Lisabonského míru. Od 1994 autonomní město Španělska.

Španělská Guinea (nyní Rovníková Guinea)

1778-1968

Portugalská kolonie byla postoupena Španělsku. Bioko a Rio Muni byla 1926 sjednocena do kolonie Španělská Guinea. Ztraceno vyhlášením nezávisloti a vznik nového státu.

Španělská Sahara (dnešní západní Sahara)

1884-1976

Nejdříve bylo 1860 dobyto město Sidi Ifni a 1884 byla obsazena část západní Sahary. Španělská západní Sahara vznikla připojením kolonií Rio de Oro, Sakia al-Hamra a La Agüera do jediného celku. Od 1946 začleněno do Španělské západní Afriky. Ztraceno ústupem Španělů a obsazením území vojsky Maroka a Mauretánie. Domorodí obyvatelé vedli proti okupantům partyzánskou válku. Tento spor není dosud vyřešen.

Španělské Maroko

1912-1956

Po konfliktu Maroka se Španělskem a Francií byla podepsána tzv. dohoda Fez a zřízeny protektoráty. 1956 byla vyhlášena nezávislost a připojena k již nezávislému Francouzskému Maroku.

 

Texty: P. Patočka, P. Steinhardt, H. Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 16. července 2022

Prameny: viz ZDROJE