Španělsko
España

Animace vlajky: Dave Johnston.

Před naším letopočtem

1100-1000 zakládány obchodní osady Foiničanů, např. nejstarší dosud fungující přístavní město Gadir, latinsky Gadéš dnes Cádiz;

10.-6. století pronikání Keltů na Pyrenejský poloostrov;

3. století války Kartága s Římskou říší o moc nad Pyrenejským poloostrovem;

197 založena římská provincie Hispánia.

Našeho letopočtu

1. století nejstarší dochovaný záznam o koridě, býčí zápasy - Corrida de toros nebo toreo;

3. století Hispánia součástí říše Galů;

5. století vpády Vandalů ze severní Afriky, na severozápadě poloostrova království Svébů, vznik Vizigótského království;

466-484 Tolosánská říše Vizigótů z Galie svými výboji v Hispánii vytlačují kmeny Vandalů;

551 jižní část království (od Cádizu po Córdobu) podrobena Byzantinci;

711-718 Vizigótské království vyvráceno Araby a Berbery známými jako Maurové;

718 -1230 vytváří se hlavní křesťanská jádra v královstvích Asturie, Navarra, León, Galicia, Portugalsko, Aragónie a Kastilie;

718 počátek znovudobývání („reconquista“) vedená gótským šlechticem Pelayo;

722 v bitvě u Covadongy asturská obrana porazila maurské vojsko, Pelayo jmenován králem (+737);

756 Maury založen Córdobský emirát, kde je vládcem princ;

9.-10. století vznikají samostatná království Aragonie, Kastilie, Navarra, Asturie (později León) a hrabství Barcelonské;

844 král Ramiro I. z Asturie (*790 – +1. února 850) s pomocí balist na hlavu porazil nájezd Vikingů v Galicii u La Coruña, bylo získáno asi 70 langskipů;

859 král Ordoño I z Asturie  (+821 – +27. května 866) byl v boji proti Maurům, když se Vikingové vylodili v Galicii, ale hrabě provincie, Don Pedro, Vikingy porazil a zničil 38 langskipů;

929-1031 Córdobský chalifát, vládcem je náboženský představitel;

1029 Ferdinand I. Veliký (*po 1016 – +27. prosince 1065) nastoupil na kastilský trůn;

1037 sjednocení Kastilie a Leónu;

1054 po bitvě u Atapuercy připojena Navarra;

1085 Alfons VI. dobyl Toledo;

1104-34 vláda Alfonse I. Bojovníka (*1073 - +7. září 1134);

1118 znovu dobyta Zaragoza;

13. století rozšiřování vlivu Aragonské koruny po celém Středomoří;

1212 křesťanská vojska Kastilie, Katalánska, Navarry a Portugalska porazila dvakrát silnější vojska Almohadského chalifátu v bitvě u Las Navas de Tolosa;

1230 sjednocení Kastilie a Leónu dokončeno;

1236 kastilská vojska krále Fernanda III. osvobodila Córdobu od Maurů;

1252-84 vláda Alfonse X. Moudrého (*23. listopadu 1221 – +4. dubna 1284), založena dynastie Burgund – Ivrea spojením rodů;

1282 francouzští vládci vyhnáni ze Sicílie, vzniká unie Sicílie s Aragonií;

1369–1379 vláda krále Kastilie a Leónu, Jindřich II. Kastilský (*13. ledna 1334 – +29. května 1379), založena dynastie Trastámara;

1442 vznik unie Aragonie s Neapolským královstvím;

1464 český král Jiří z Poděbrad, první Evropan, vyslal druhé mírové poselstvo k evropským vládcům s návrhem sjednocené Evropy. Mimo jiné navštívili v Kastilii Jindřicha IV. a aragonského krále Jana II. Návrh nejen stavěl mimo zákon použití síly a uchylování se k vojenským akcím, ale také požadoval mechanismus vzájemné pomoci v případě agrese ze třetí strany. Nyní je vnímána jako jedna z historických vizí evropské jednoty předznamenávající Evropskou unii. Základní myšlenku českému králi navrhl ital Antonio Marini z Grenoblu;

1469 sňatek Ferdinanda II. Aragonského (*10. března 1452 – +23. ledna 1516) s Isabelou I. Kastilskou (*22. dubna 1451 – +26. listopadu 1504);

1479 sjednocením Kastilie a Aragonie byl položen základ pro budoucí Španělský stát;

1480 v září v Seville Isabela a Ferdinand podpisem papežské buly „Sixta IV.“ nechali zavést inkvizici;

1492 dobytím posledního emirátu na Pyrenejském poloostrově Granady a připojením Andalusie byla ukončena reconquista;

1492 první plavba Kryštofa Kolumba, Martína Alonso Yáñez Pinzóna a Vicente Yáñez Pinzóna na západ;

1494 podepsána Tordesilaská smlouva vymezující mocenské sféry zámořských výbojů hranicí na 46 stupni západní délky, asi 2280 km západně od Kapverdských ostrovů, kdy vše od linie na západ patří Španělsku a vše od linie na východ patří Portugalsku;

1496 sňatek princezny Jany I. Kastilské, řečené Šílená (*6. listopadu 1479 – +12. dubna 1555) z dynastie Trastámara a Filipa I. Sličného (*22. července 1478 – +25. září 1506) rakouský arcivévoda z dynastie Habsburků;

1504 spoluvláda Kastilie a Leónu prostřednictvím královny Jany I. Šílené a krále Filipem I. Sličného;

1512 připojení Navarry;

1513 Vasco Núñez de Balboa (*1475 – +15. ledna 1519) dobyvatel, objevitel a guvernér, který vedl výpravu přes Panamskou šíji a s posádkou se tak stali prvními Evropany, kteří dosáhli Tichého oceánu;

1516-1556 vláda Karla I. Španělského (*24. února 1500 – +21. září 1558), od roku 1531 známý jako Karel V. císař Římský;

1519-1521 plavba kolem světa vedená portugalským admirálem Fernão de Magalhães (*1480 - +27.dubna 1521), kterou španělský důstojník Juan Sebastián Elcano del Puerto jménem admirála Fernãa de Magalhãese zdárně dokončil, více zde: https://www.vseolodich.cz/namornici/slavni-kapitani-a-hrdinove/kapitani-m/fernao-de-magalhaes-fernando-de-magallanes/ ;

1519-1521 Hernán Cortés první markýz del Valle de Oajaca (*1485 - +2. prosince 1547) dobyvatel – conquistador, vyvrátil Aztéckou říši a položil základy španělského koloniálního panství ve Střední Americe, více zde: https://www.vseolodich.cz/namornici/slavni-kapitani-a-hrdinove/strana-c/hernan-cortes/ ;

1521-22 rozdělení habsburských zemí mezi bratry Karla I. Španělského a mladšího Ferdinanda I. Habsburského (*10. března 1503 – +25. července 1564);

1526 se 12. prosince narodil don Álvaro de Bazán y Guzmán Marqués Santa Cruz de Mudela (+9. února 1588). Španělský kapitán, velkoadmirál a rytíř Řádu sv. Jakuba z Compostelly. Byl synem dona Álvaro de Bazán marqués del Viso z významného rodu námořníků de Bazán z Granady. Více zde: https://www.vseolodich.cz/namornici/slavni-kapitani-a-hrdinove/strana-b/don-alvaro-de-bazan-y-guzman-marques-santa-cruz-de-mudela/ ;

1529 Španělsko a Portugalsko podepsalo mírovou smlouvu ze Zaragozy, kde mimo jiné byla dohodnuta východní hranice sféry vlivu na 134 stupni východní délky, severojižní linie procházející západním poloostrovem Nové Guinei;

1547 29. září se narodil Miguel de Cervantes y Saavedra (+22. dubna 1616), významný básník a spisovatel. Byl také jedním z vojáků na galéře v bitvě u Lepanta v roce 1571;

1556-98 vládne Filip II. Španělský (*21. května 1527 – +13. září 1598), byl prvním oficiálním králem Španělska;

1565 se narodila Maria Mayor Fernández de Cámara y Pita známá jako Maria Pita (+1643). Španělská hrdinka, vlastenka a legenda. Více zde: https://www.vseolodich.cz/namornici/slavni-kapitani-a-hrdinove/kapitani-p/maria-pita/ ;

1568 23. května začala holandská revoluce Spojených provincií proti katolické nadvládě habsburského Španělska, ta přerostla v tzv. osmdesátiletou válku (součást války třicetileté);

1571 v bitvě u Lepanta (Naupactus, Řecko) 7. října byla po pětihodinovém boji flotilou Svaté Ligy pod velením dona Juan de Austria na hlavu poražena osmanská flotila pod velením Müezzinzade Ali Pashi;

1580-1640 Portugalsko bez dědice trůnu v personální unii Španělska;

1585-1604 anglo-španělská válka;

1588 neúspěšná invaze FELICISSIMA ARMADA, více zde:

 https://www.vseolodich.cz/osudy-lodi/felicissima-armada/ ;

1589 anglická invazní flotila CONTRA ARMADA admirála Francise Drakea drtivě poražena při napadení Španělska a Portugalska;

1665-1700 vládne Karel II. Španělský (*6. listopadu 1661 – +1. listopadu 1700), poslední Habsburk na španělském trůnu, války s Francií, které Ludvík XIV. rozpoutává za účelem oslabování moci Španělska;

1700-1724 vládne francouzský princ jako král Filip V. Španělský (*19. prosince 1683 – +9. července 1746), založena dynastie Bourbon;

1701-1714 z obavy nárůstu francouzské moci válka o španělské dědictví mezi pro habsburskými a pro bourbonskými přeroste v celoevropský konflikt. Výsledkem bylo nesloučení Španělska s Francií;

1746 se 30. března narodil Francisco José de Goya y Lucientes (+16. duben 1828) malíř a rytec, jehož styl byl od rokoka, přes neoklasicismus až po preromantismus, vždy interpretovaný osobním a originálním způsobem;

1750 Tordesilaská smlouva byla zrušena ujednáním z Madridu;

1796 spojení Španělska s Francií proti Velké Británii;

1803-1815 napoleonské války;

1805 za slabého větru proběhla 21. října námořní bitva u Trafalgaru, kde byla francouzká a španělská flotila poražena britským loďstvem admirála Horatia Nelsona, který v bitvě padl;

1808-14 odboj za nezávislost proti nadvládě bonapartistů;

1808-1975 rozpadání koloniálního impéria a získávání nezávislosti španělských kolonií v Evropě, Asii, Americe a Africe;

1833-40, 1846-49 a 1872-76 karlistické války - občanská válka stoupenců tradiční katolické monarchie proti republikánům;

1873 první Španělská republika zanikla v lednu 1874 pučem generála Serrana, byla obnovena vláda Bourbonů;

1875–85 vládne Alfons XII. (*28. listopadu 1857 – +25. listopadu 1885);

1881 se 25. října narodil Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz y Picasso (+8. dubna 1973) malíř a sochař, nejvýznamnější osobnost umění 20. století, považován za zakladatele kubismu;

1886-1931 vládne Alfons XIII. (*17. května 1886 – +28. února 1941);

1898 prohraná španělsko-americká válka, ztráta Filipín, Kuby, Portorika a Guamu;

1904 Nobelova cena za literaturu pro José Echegaray y Eizaguirre (*19. dubna 1832 – +4. září 1916) dramatik, politik, matematik a ekonom, společně s francouzským básníkem Frédéricem Mistralem;

1904 se 11. května narodil Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí i Domènech (+23. ledna 1989) malíř surrealismu, jehož mnohé obrazy jsou založeny na snové imaginaci;

1918 první zmínka o tanci Pasodoble, symbolizuje koridu oslavující vítězného toreadora při býčích zápasech, partner vyjadřuje toreadora a partnerka představuje toreadorův šátek (muletu);

1923-30 diktatura generála Miguel Primo de Rivera (*8. ledna 1870 – +16. března 1930);

1927 Španělsko ratifikovalo Úmluvu o otroctví z roku 1926, tím došlo k úplnému zrušení otroctví;

1931-39 druhá Španělská republika;

1931 uzákoněno volební právo žen;

1934 protifašistické povstání v Asturii;

1936-39 občanská válka;

1937 nacisté bezdůvodně bombardovali městečko Guernika;

1938-1975 Frankova diktatura;

1947 obnovena monarchie, Franco doživotní regent;

1948 se 30. července narodil Juan Moreno y Herrera-Jiménez, francouzský herec španělského původu známý jako Jean Reno;

1955 Španělsko členem OSN;

1959 Nobelova cena za fyziologii a medicínu pro Severo Ochoa de Albornoz (*24. září 1905 – +1. listopadu 1993) španělsko-americký lékař a biochemik, s Arthurem Kornbergem objevili mechanismus biosyntézy RNA;

1975 Juan Carlos I. (*5. Ledna 1938) nastoupil na trůn, zavedena konstituční monarchie, ministerským předsedou jmenován Adolfo Suárez, demokratizace země;

1977 první svobodné parlamentní volby;

1982 vstup do NATO;

1986 Španělsko členem EHS;

1992 XXV. letní olympijské hry v Barceloně;

2001 po útoku na Dvojčata a další cíle v New Yorku Španělsko součástí protiteroristické koalice;

2004 bombový útok islámských teroristů v Madridu zabil přes 200 osob;

2011 byla spuštěna nejvýkonnější solární elektrárna GEMASOLAR s výkonem 110 GWh za rok, produkce oxidu uhličitého se snížila o 30 000 tun;

2014 na trůn usedl Filip VI. Španělský (Felipe Juan Pablo Alfonso de Todos los Santos de Borbón y de Grecia, *30. ledna 1968);

2022 Španělsko podporuje napadenou Ukrajinu před válkou vedenou Putinem.

Dobyvatelé ze Španělska
Conquistadores de España

V 15. století již probíhají zámořské objevy, a ostatní národy se doslechly o portugalských úspěšných výpravách. Španělé začínají vidět svou příležitost. I další národy se také nesměle pouštěly dále od břehů. Španělé však nechtěli moc riskovat, jako kdysi portugalský princ Jindřich „Mořeplavec“.

Španělskou královnu Isabelu Kastilskou navštívil pro ni neznámý muž z Janova se zajímavým plánem. Byl to Kryštof Kolumbus a chtěl objevit cestu do Indie směrem na západ. Učenci to dlouho zvažovali, několikrát návrh i zamítli, ale královnino zalíbení v Kryštofově odvaze a jeho silná vůle zvítězila. 12.října 1492 doplul k ostrovům v Karibiku. Kolumbus věřil až do své smrti roku 1506, že to byla východní část Indie. Toto byla jedna ze dvou událostí, kterou začal „Novověk“.

Portugalci se obávali, že by Španělé v těchto západních koloniích měli nežádoucí moc, proto spěšně vypravili expedici s kapitánem Vasco da Gama do Indie, v letech 1497-1499. Výprava dosáhla svého cíle, ale stála životy většiny námořníků. Objevy a dovezené zboží ztráty a náklady bohatě zaplatily.

Dříve, než k tomu došlo, Španělé a Portugalci v roce 1494 sepsali Tordesillaskou smlouvu o rozdělení světa, posvěcenou papežem. Určili v ní pomyslnou hranici na 46° západní délky, čáru od severu k jihu, asi 2280 km západně od ostrovů Kapverdy. Stojí v ní, že území objevená na východ od této čáry patří Portugalsku a na západ od ní Španělsku. O pár let později byla také dohodnuta východní hranice na 134° východní délky, čára prochází Novou Guineou v Indonésii.

V roce 1497 Ital Giovanni Caboto objevil Severní Ameriku. V roce 1500 Španěl Vincente Pinzón objevil Brazílii, o tří měsíce později u ní přistála portugalská výprava Pedra Alvarese Cabrala. Díky výše zmíněné smlouvě měli na toto území nárok Portugalci. Dalším objevováním Amerigo Vespucci z Florencie zjistil, že je to nový kontinent a nejde o Indii. Španěl Vasco Nuñez de Balboa v roce 1513 s výpravou překročil panamskou šíji a byl prvním Evropanem, který kdy spatřil Tichý oceán. Nazval jej „Jižní moře“. V roce 1515 Portugalci objevili Moluky, které jsou až moc daleko. To inspiruje Ferdinanda Magellana, Portugalce ve španělských službách, k otázce, zda to do Moluk není blíž západní cestou. V letech 1519-1522 vykoná vůbec 1. obeplutí světa, bohužel Magellan při cestě domů na Filipínách zahynul. Cestu dokončila pouze loď VICTORIA kapitána Juana Sebastiána Elcano. Tato cesta významně přispěla k přehodnocení geografických i náboženských znalostí. Poprvé se dala určit přesnější velikost a rozměr Země. V roce 1519 Španělský conquistador Hernán Cortés vstoupil na půdu říše Aztéků a tím začalo období dobývání a kolonizování „Nového světa“.

Objevné cesty 15.-16. století

LEGENDA:

A – Lisabon; B – Palos de la Frontera; C – San Lúcar; D – Cádiz; E – Azorské ostrovy; F – Kanárské ostrovy; G – Mys Verde a Kapverdské ostrovy; H – Santiago de Cuba; I – Santo Domingo de Guzmán; J – Trinidad a Tobago; K – Cesta do zálivu La Plata; L – Portugalská Brazílie, viz Duarte Pacheco Pereira; M – Veracruz (v Mexiku); N – Tenochtitlán (Ciudad de México); O – Trujillo (v Hondurasu);

X – Přibližně zde spatřil zemi viz Juan Rodriguez Bermejo

1 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1492-1493

2 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1493-1496

3 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1498-1499

4 – plavba Francisca Martín Pinzón a Vicente Yáñez Pinzón v roce 1499 do zálivu La Plata a zpět

5 – plavba Kryštofa Kolumba v letech 1502-1504

6 – plavba Antóna de Alaminos v letech 1513-1517

7 – cesty Hernána Cortése v roce 1519 z Kuby do Veracruz; 1520 do Tenochtitlánu; 1524-1526 do Hondurasu a Trujillo; 1535-1536 Kalifornie a zpět.

8 – linie vlivu podle papeže Alexandra VI. do roku 1493

9 – linie vlivu smlouvy Tordesillas od roku 1494, viz Duarte Pacheco Pereira

Pozn.: Detailní popisy cest u jednotlivých kapitánů.

ŠPANĚLSKÁ KOLONIÁLNÍ ŘÍŠE
*1137/1402 - +1976

Texty: P. Patočka, P. Steinhardt, H. Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 16. července 2022

Prameny: viz ZDROJE