GOLDEN HIND - PELICAN
|
|
GOLDEN HIND původně PELICAN
Třístěžňová anglická galeona s pěti ráhnovými plachtami a jednou latinskou plachtou.
Spuštěna v roce 1576.
Délka celková 36,6 m
Délka trupu 31,1 m
Délka na čáře ponoru 23 m
Šířka 8 m
Ponor 2,7 m
Hmotnost lodi 100 tun
Nosnost 100-150 tun
Výtlak 300 tun
Výška hlavního stěžně 28 m
Celková plocha plachet 520 m²
Maximální rychlost 7 uzlů (13 km/h)
Řízení kormidelní pákou. (Replika však podle současných bezpečnostních námořních norem má kormidelní kolo).
Výzbroj
14x čtyřliberní (76 mm) houfnice
4x jednoliberní (48 mm) dalekonosné falcony (podobné hákovnici)
4x petronel (křesadlová mušketa většího kalibru do 30 mm)
Posádka 80-85 mužů.
PELICAN se plavil na cestě kolem světa v letech 1577-80 s viceadmirálem Francisem Drakem spolu s dalšími čtyřmi loděmi. Pluli kolem mysu Verde k Brazílii a dále na jih.
Flotilu však na jihu stihla bouře a po jejím skončení zakotvila nedaleko průlivu Magalhães u Puerto San Julian v červnu 1578. Zde 2.7. po soudu (viz Thomas Doughty) byl PELICAN přejmenován na GOLDEN HIND podle zlaté laně na erbu jednoho ze sponzorů výpravy sira Christophera Hatona.
Po proplutí Magalhãesovým průlivem v září 1578, byla GOLDEN HIND bouří zahnána daleko na jih. Zde v říjnu přistála na ostrůvku, který Drake nazval Elizabeth Island. Na pacifické straně podél Ameriky pokračovala na sever - viz Francis Drake. Pokračovala až do místa poblíž dnešního San Francisca. Zde zůstala přes měsíc a Drake tu zanechal bronzovou desku s nápisem o své přítomnosti. Tato deska byla objevena roku 1937.
Odtud vyplula v červenci 1579 a dále pokračovala jihozápadním směrem až na ostrovy Celebes a Jávu. Dále pokračovala kolem Mysu Dobré Naděje do Plymouthu v Anglii, kam dorazila 26.9.1580.
V roce 1581 byl na palubě GOLDEN HIND Francis Drake osobně královnou Alžbětou I. pasován na rytíře.
Dalších asi sto let byla GOLDEN HIND v Deptfordu na Temži jako muzeum než se rozpadla.
Ze zbytků použitelného dřeva byly vyrobeny židle, stůl, barová skříň a lampa, které jsou dodnes v londýnském Middle Temple Hall.
Dnes na Temži stojí jako muzeum její replika.
Texty: P.Patočka
Korektura: Ali
Prameny: viz ZDROJE
