Portugalsko
Na sklonku středověku se začali o dálkovou mořeplavbu zajímat a podporovat ji i někteří panovníci z evropských zemí. Nejvíce z Portugalska a Španělska. Obě země měly až do 13. století konflikty s maurskou expanzí. Po vítězství spojených vojsk křesťanů z Aragonie, Navarry, Kastilie, Portugalska a papežských křižáků v bitvě u Las Navas de Tolosa roku 1212, došlo k významnému obratu v Evropě. Zvlášť v Portugalsku a Španělsku byl rozvoj hospodářství a řemesel pozdvižen na takovou technickou úroveň, která umožnila realizovat dlouhodobé plány zámořských objevů, obchodu i kolonizace.
Proč došlo k rozvoji zámořských plaveb a objevných expedic?
+ Arabové a Turci ovládali Blízký východ a Středozemní moře. Roku 1453 byl dobyt Cařihrad (dnes Istanbul), což omezilo obchod ve prospěch Arabů a Turků.
+ Evropa zmítaná válkami měla nedostatek zlata a stříbra.
+ Zvyšovala se poptávka po koření, luxusním a jiném zboží.
+ Touha objevovat, dobývat a ovládnout nová území a kolonie.
Portugalská expanze - V r. 1411 uzavřelo Portugalsko dočasný mír s Kastilií, což byla událost poměrně banální, ovšem umožnila obrátit síly jinam - na severoafrické maurské město Ceutu. Roku 1415 byla Ceuta dobyta, tím Portugalci získali první kolonii mimo Evropu. Ceutu však v roce 1437 Maurové dobyli zpět. Za tu krátkou dobu však Portugalci pochopili, že Afrika je bohatá země na slonovinu, zlato a jiné zboží. Maurská nadvláda bránila dostat se k africkému bohatství po souši. Hledání řešení jak obejít území Maurů nabízely tedy cesty po moři. Nadšeným sponzorem těchto plánů byl třetí syn Portugalského krále Jana I., Jindřich řečený „Mořeplavec“, ten měl značné znalosti o geografii tehdejšího světa i o technických pomůckách potřebných k navigaci a plavbě na moři. Organizoval expedice, roku 1433 byl obeplut mys Bojador, ležící na 26° severní šířky, o němž se věřilo, že kdo jej přepluje, zhyne v žáru. Další plavby v 15.století přispívaly k poznání jižních úseků Afriky a jejího bohatsví, to přinášelo tolik žádané zlato a zisk. Papež Kalixtus III. roku 1456 vydal bulu a potvrdil Portugalcům výsadní právo na objev námořní cesty do Indie.
V roce 1460 Jindřich „Mořeplavec“ zemřel, Portugalci však v rozvoji mořeplavby neustávali. Byli hnáni nadějí, že jednou dosáhnou i jižního cípu Afriky, a tak si otevřou cestu do neznámé, legendární a bohaté Indie. V letech 1475-79 musely plavby na čas přestat, protože vypukla válka s Kastilií. Až roku 1488 zkušený námořník a kapitán Bartolomeo Diaz objevil bájný mys, který nazval „Bouřlivý mys“. Mys byl králem Janem II. přejmenován na „mys Dobré naděje“.
Tak začala epocha námořních objevů.
Portugalská koloniální říše *1415 - +1999
Koloniální říše Portugalska byla globální a nejdéle existující v historii. Od dobytí Ceuty v severní Africe roku 1415 až po vrácení kolonie Macaa Číně v roce 1999.
Portugalští námořníci prozkoumávali pobřeží Afriky již od počátku 15.století s cílem najít námořní cestu do Indie a získat výhodu lukrativního obchodu s kořením. Námořníci dosáhli významných úspěchů. Roku 1488 Bartolomeo Diaz objevil mys Dobré naděje, Vasco da Gama doplul v roce 1498 do indického Kalikutu (dnes Kalkata). Bouře zanesla Pedra Álvarese Cabrala v roce 1500 na pobřeží dnešní Brazílie. A další námořníci objevili Malajsii, Čínu a dokonce Japonsko. Do konce 17.století Portugalsko získalo další kolonie v jihovýchodní Asii, Africe, Americe a Indii. Tak se Portugalsko stalo světovou obchodní a námořní velmocí.
Kolonie byly využívány jako základny pro menší osady, obchodní stanice, křesťanské misie a někde v oblasti od Lisabonu do Nagasaki také jako pevnosti chránící obchodní cesty.
Od 17.století začal rozpad portugalských kolonií, který byl způsoben vstupem Britů, Francouzů a Holanďanů do zámořského obchodu. Portugalci postupně ve válkách i dohodách ztratili většinu koloníí mimo Afriku (kde si udržovali kolonie až do roku 1975) a Brazílii.
|
KOLONIE V ATLANTIKU |
||
|
ZEMĚ |
DRŽENA OD - DO |
STRUČNÁ HISTORIE |
|
Madeira |
1419-dosud |
Kolonie 1580–1834, provincie 1834–1976, autonomní region 1976 – současnost |
|
Azory |
1427-dosud |
Objeveny Portugalci 1427, kolonie osidlována 1439-1766. Pod správou generálního kapitána 1766–1831, zámořská provincie 1831–1976, autonomní region 1976 – současnost. |
|
Svatá Helena |
1502-konec 16. stol. |
|
|
|
||
|
KOLONIE V AFRICE |
||
|
ZEMĚ |
DRŽENA OD - DO |
STRUČNÁ HISTORIE |
|
Maroko |
pol. 15. stol.-pol. 17. stol. |
Ceuta dobyta 1415. Dobytí Tangeru 1471, poté dobytí několika dalších měst jako Safi, El Jadida, Essaouira. Předání Ceuty Španělsku 1668. |
|
Arguim (nyní v Mauretánii) |
1448-1633 |
1448 postavena pevnost. Ztráta ve válce s Holandskem 1633. |
|
Kapverdy |
1456-1975 |
Průzkum východní části 1456, zbytek 1461. Osídleno od 1462. Nezávislé od 1975. |
|
Ostrovy: Svatý Tomáš a Princův ostrov |
1470-1975 |
Objevení Svatého Tomáše 1470 a 1472 objeven Princův ostrov. Historicky první kolonizace 1493. Osídlení Princova ostrova 1500. 1641–1648: nizozemská nadvláda. Francouzská nadvláda 1648 a od 1975 nezávislost. |
|
Bioko |
1474-1778 |
Kolonie 1474. Holandská nadvláda 1642 – 1648, pak získáno zpět až do 1778, kdy je postoupeno Španělsku. |
|
Annobón (nyní Rovníková Guinea) |
1474-1778 |
Objeveno 1474. Postoupeno Španělsku 1778. |
|
Benin |
1486-1852 |
Kolonie 1486. Ztráta po válce s Brity 1852, pak britský protektorát. |
|
Ouadane (nyní Mauretánie) |
1487-16.stol. |
|
|
Grande Comore |
1500-1505 |
|
|
Mombasa |
1500-1729 |
Objevena Vasco da Gamou 1498. Výstavba Fort Jesus 1593. Dobyta Ománem 1698, v letech 1728–1729 zpět portugalská, pak ománská. |
|
Malindi |
1500-1630 |
Objev Vasca da Gamy 1498. |
|
Portugalská východní Afrika |
1502-1975 |
Objev Vasca da Gamy 1498. Maputa založena 1544, vnitrozemí obsazeno 1885. Německá kolonie na severu 1917 – 1918. Válka za nezávislos 1964 – 1974 a 1975 nezávislost uznána. |
|
Zanzibar |
1503-1698 |
Ztráta po válce s Ománem 1698. |
|
Barawa |
1506-1758 |
|
|
Lamu |
1506-1698 |
|
|
Mogadišo |
1510-1698 |
|
|
Portugalské zlaté pobřeží |
1510-1680 |
|
|
Madagaskar |
1500-1550 |
Diogo Dias vstoupil na ostrov jako první Evropan 1500. Kolonie 1506. Vyhnáni domorodci 1550. |
|
Portugalská západní Afrika |
1483-1975 |
Kolonizace 1575, založení města Luandy 1576. Zábor a nadvláda Holanďanů 1641 – 1648. Zábor vnitrozemí ve 2.pol.19. stol. Nezávislé od 1975. |
|
Portugalská Guinea |
1446-1974 |
Objevil a zabral Nuno Tristão 1446. Kolonie Cacheu založena 1614. Bissau založena 1753. Obě kolonie se spojily 1879. Nezávislé od 1974. |
|
Ziguinchor |
1645-1888 |
Kolonizováno 1645. Ztraceno po válce s Francií 1888. |
|
Ouidah |
1680-1961 |
Vystavba pevnosti 1680, kterou záhy opustili. Výstavba nové pevnosti São João Baptista d'Ajudá 1721, která je 1727 zabrána domorodci a 1728 je dobyta zpět. Portugalci se vzdali pevnosti 1858. Zbytek území byl 1961 anektován domorodci a 1975 byla anexe uznána. |
|
Portugalské Kongo |
1883-1975 |
Protektorát od 1883 a od 1956 s Angolou společný generální guvernér. Nezávislost uznána 1975, ale byla anektována Angolou. |
|
|
||
|
KOLONIE V AMERICE |
||
|
ZEMĚ |
DRŽENA OD - DO |
STRUČNÁ HISTORIE |
|
Labrador |
1498-1526 |
Objeven 1498, kolonie založena 1499. Portugalsko se vzdalo územního nároku 1526. |
|
Brazílie |
1500-1822 |
Objevena 1500, založení kolonie 1530. V letech 1624–1654 byl sever obsazen Holanďany. 1714 vicekrálovství a 1815 personální unie s Portugalskem. Nezávislá od 1822. |
|
Barbados |
1536-1627 |
Objeven a kolonizován 1536. 1620 válka o nadvládu s Anglií, Francií, Holandskem a Španělskem. Zabráno Anglií 1627. |
|
Colonia do Sacramento (nyní v Uruguay) |
1680-1777 |
Kolonizováno 1680 a vzápětí bylo zabráno Španělskem, ti kolonii vrátili Portugalsku 1681. V letech 1705–1722 pod španělsko-argentinskou správou. 1722 portugalské. 1735 španělské. Vzpoura portugalských osadníků, kterou Španělé vojensky potlačili 1762. 1763: opět portugalské. Předání kolonie Španělsku 1777. |
|
Cisplatina |
1808-1822 |
Zabráno Portugalci 1808. Personální unie s Portugalskem 1815–1822, pak nezávislé. |
|
Francouzská Guyana |
1809-1817 |
Zabráno Portugalci za napoleonských válek. |
|
BLÍZKÝ VÝCHOD |
||
|
ZEMĚ |
DRŽENA OD - DO |
STRUČNÁ HISTORIE |
|
Gamru |
1506-1615 |
Ztraceno po bitvě s Persií. |
|
Sokotra |
1506-1511 |
Ztraceno po bitvě s Persií. |
|
Ormuz |
1507-1622 |
Dobytí města a výstavba pevnosti Forte de Nossa Senhora da Vitória 1507. Vše je 1508 opuštěno. 1515 je město znovu dobyto a byla zde vybudována pevnost Forte de Nossa Senhora da Conceição de Ormuz. Výstavba další pevnosti Forte de Queixome 1621. Persie s anglickou pomocí město dobyla 1622. |
|
Maskat |
1507-1650 |
Vasco da Gama zde přistál a zabral území na své cestě do Indie 1498. Město dobyto 1507. 1523 a 1526 byly vzpoury potlačeny. V letech 1550–1552 bylo dobyto osmanskými Turky a ti 1581 město zničili. Znovuvybudování pevnosti Portugalci 1588. Ztráta po válce s Ománem 1650. |
|
Bahrajn |
1521-1602 |
Ztraceno po válce s Persií. |
|
Suhár |
1507-1648 |
Ztraceno po válce s Ománem. |
|
Súr |
1507-1648 |
Ztraceno po válce s Ománem. |
|
Kurijat |
1507-1648 |
Ztraceno po válce s Ománem. |
|
|
||
|
KOLONIE V INDII |
||
|
ZEMĚ |
DRŽENA OD - DO |
STRUČNÁ HISTORIE |
|
Lakedivy |
1498-1545 |
Ztraceno po vzpouře domorodců. |
|
Cochin |
1500-1663 |
Zabráno Pedrem Alvaresem Cabralem. Obchodní stanice založena 1502 a 1503 výstavba historicky první Evropské koloniální pevnosti v Indii, Sant'Iago (Fort Manuel). Zde zemřel Vasco da Gama 1524. Ztráta po bitvě s Holanďany 1663. |
|
Goa |
1509-1961 |
Po dobytí založena osada Velha Goa 1509. Potlačena vzpoura 1512. Útoky Holanďanů 1603 a 1639 byly odraženy. Indové v letech 1737–1739 dobyli skoro celou Gou, příjezd portugalské flotily zabránil zničení. Panaji se stalo hlavním městem 1759. Později jsou zabrána okolní území. Ztráta po bitvě s Brity 1799–1813, pak opět portugalské. Anexe a nadvláda Indie 1961, ta je uznána 1974. |
|
Kozhikode |
1498-1664 |
1498: Poblíž přistál Vasco da Gama jako první Evropan v Indii 1498. Město vypleněno 1507 a dobyto 1510. Výstavba pevnosti Fortaleza de Diu 1512. Monopol na obchod s kořením získán 1540. Ztraceno za války s Holanďany 1663-64. |
|
Chittagong |
15281666 |
Ztraceno po bitvě s Holanďany. |
|
1530-1661 |
Portugalci město vydrancovali 1530 a 1531. Oblast byla 1534 předána Portugalcům. Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností 1661. |
|
|
Ostrov Sallsette |
1534-1737 |
Ztraceno po vzpouře domorodců. |
|
Diu |
1535-1961 |
Dobyto 1535. Se svolením sultána byla vybudována pevnost a uzavřena aliance proti Mughalské říši. Zabráno Indií 1961. Indická nadvláda byla Portugalci uznána 1974. |
|
Ostrov Surat |
1540-1612 |
Město Portugalci dobyli a zničili 1540, později byla postavena pevnost. Ztraceno po bitvě s Anglií 1612. |
|
Maledivy |
1558-1573 |
Ztraceno po vzpouře domorodců 1573. |
|
Damão |
1534-1961 |
Portugalci zničili místní pevnost 1534. Město dobyli 1559 a od 1588 bylo součástí kolonie Portugalská Indie. Další území získali 1614. Anexe Indií 1961. Indická nadvláda Portugalskem uznána 1974. |
|
Mangalore |
1505-1763 |
Výstavba pevnosti 1505. Podrobení Mangalore 1565. Stavba nové pevnosti 1568. Město vypáleno Araby 1695. Portugalci město znovu postavili a 1763 byli vyhnáni Indy. |
|
Dadra |
1779-1954 |
Zábor 1779. Ztráta po revoluci nacionalistů 1954. |
|
Nagar Haveli |
1779-1954 |
Dobyto 1779. Ztraceno po puči 1954. |
|
Kannur |
1502-1663 |
Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností. |
|
Kollam |
1502-1661 |
Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností. |
|
Nagapattinam |
1507-1657 |
Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností. |
|
Pullicat |
1518-1610 |
Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností. |
|
Chaul |
1521-1740 |
Ztráta po vzpouře domorodců. |
|
Cranganor |
1523-1661 |
Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností. |
|
São Tomé de Meliapor |
1523-1737 |
Ztráta po vzpouře domorodců. |
|
Baçaím |
1534-1739 |
Ztráta po vzpouře domorodců. |
|
Thoothukudi |
1548–1658 |
Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností. |
|
Hugli |
1579–1632 |
Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností. |
|
Machilipatnam |
1598–1610 |
Ztráta po válce s anglickou východoindickou společností. |
|
|
||
|
KOLONIE VE VÝCHODNÍ ASII |
||
|
ZEMĚ |
DRŽENA OD - DO |
STRUČNÁ HISTORIE |
|
Malaka |
1511-1641 |
První vstup do města 1509 a 1511 bylo dobyto. Ztráta po bitvě s Holanďany 1641. |
|
Moluky |
1512-1861 |
Bandské ostrovy 1512–1621 a Ambon 1521–1609, obojí ztraceno po bitvách s Holanďany. Ternate 1513–1575 a Bacan 1513 – 1861, ztraceny po povstání domorodců. |
|
Sundské ostrovy |
1512-1861 |
Adenara, Alor, Lembata, Pantar 1520? a Solor 1556, všechny předány Holanďanům 1861. Flores 1570–1861 a Makassar 1512–1665, ztráty po bitvách s Holanďany. |
|
Cejlon |
1505-1658 |
Lourenço de Almeida připlul 1505. Kolombo dobyto a výstavba pevnosti 1517. Ztráta ve válce s Holanďany 1656-1658. |
|
Ningbo |
1533-1545 |
Výstavba osady 1542, která byla 1545 Číňany zničena. V letech 1540-1549 byli osadníci vystěhováni. |
|
Macao |
1516-1999 |
Založeno Macao s obchodní stanicí a misií 1553. Portugalská správa s čínskou nadvládou 1557. Zřízena kancelář guvernéra 1680. Vyhlášení nezávislosti Macaa 1849. Čina uznala vlastnické právo Portugalska 1887. Japonský protektorát 1943–1945. Macao bylo čínské území ve správě Portugalska 1976. Předání a začlenění do Čínské lidové republiky 1999. |
|
Nagasaki |
1542-1638 |
Japonsko bylo dosaženo 1542. Výstavba obchodní stanice 1571. Umělý ostrov Dedžima byl vybudován 1634. 1637 povstání a 1638 vyhnání Portugalců. |
|
Portugalský Timor |
1512-2002 |
1640 byla západní část osídlována Holanďany. Hlavní město přesunuto 1769 do Dili. Nezávislost 1975, poté byl anektován Indonésií. Od 1999 pod OSN ve správě Portugalska. Nezávislost uznána 2002. |
Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien
Korektura: Ali
Prameny: viz ZDROJE
