LA MÉDUSE

LA MÉDUSE, též THE MEDUSE, MÉDUSE

Byla francouzská válečná čtyřiceti dělová fregata třídy Pallas.

Stavba byla zahájena 24.června 1806 v loděnici Crucy shipyard, Paimboeuf.

Spuštěna byla 1.července 1810 a do služby byla zařazena v Nantes 26.září 1810.

Délka 46,93 m

Šířka 11,91 m

Ponor 5,9 m

Nosnost 1080 tun

Celková plocha plachet 1950 m²

Výzbroj 28x osmnáctiliberní děla

8x osmiliberní děla

8x třicetišestiliberní moždíře nebo 12x osmnástiliberní děla

Posádka 356 mužů. V mírové verzi 100 mužů.

V roce 1811 byla LA MÉDUSE s další fregatou LA NYMPHE vyslána na Jávu pod velením kapitána Joseph-Françoise Raoula. 2.září dorazili do Surabayi. V průběhu měsíce pronásledovali dvě britské lodě HMS BUCEPHALUS a HMS BARRACOUTA, které jim unikly. LA MÉDUSE se vrátila do Brestu 22.prosince 1811. Poté sloužila v Atlantiku a v roce 1814 s flotilou dobývala Guadeloupe.

Po skončení Napoleonovy vlády se rod Bourbonů a Ludvík XVIII. vrátili na francouzský trůn. Novým kapitánem LA MÉDUSE byl jmenován admirál vikomt Hugues Duroy de Chaumareys. Na LA MÉDUSE byl snížen počet děl na čtrnáct pro zvětšení nákladové kapacity a byla určena k zásobování tehdejšího hlavního města Saint-Luis (320 km SZ od Dakaru) v kolonii francouzské západní Afriky, dnes Senegalu.

Z Rochefort vyplul 17.června 1816 konvoj LA MÉDUSA společně se zásobovací LA LOIRE, brigou LA ARGUS a korvetou LA ECHO. LA MÉDUSE vezla významné úředníky včetně nového guvernéra, kteří měli od Britů převzít Saint-Luis, a proto spěchali. LA MÉDUSE byla z konvoje nejrychlejší, a proto zvolila nejkratší cestu kolem pobřeží. Zbytek flotily plul bezpečně vzdálen od pobřeží delší cestou.

Ovlivnitelný kapitán de Chaumareys vybral jako navigátora jednoho z cestujících, filozofa Richeforta. Ten přehlížel všechny příznaky nebezpečí - například rozbahněnou vodu a zpěněnou vodu šelfových vln. Nepomohla ani varování poručíka Maudeta, aby se otočili na volné moře dále od pobřeží. Až 2.července 1816 při vrcholícím přílivu narazili na útes. Stalo se to nedaleko ostrůvků Arguin a Tidra u břehů Mauritánie, dnes součást Národního parku Arguin.

Kapitán odmítl odlehčit loď odhozením děl a další přebytečné zátěže. Místo toho vysadil sto padesát dva cestujících na improvizovaný vor vlečený čluny, bez vody a jídla, se snahou doplout do Senegalu. Na vraku LA MÉDUSE zůstalo sedmnáct námořníků s nadějí, že budou zachráněni. Až 4.září byli zachráněni pouze tři živí.

Na voru po asi čtrnácti dnech bylo zachráněno pouze patnáct žijících, pološílených lidí. Je pravěpodobné, že na voru došlo i ke kanibalismu.

Toto ztroskotání je považováno za nejostudnější ze všech tragédií v dějinách plachetní dopravy a plně padá na hlavu kapitána vikomta Hugues Duroy de Chaumareys. Byly mu odebrány všechny tituly a řády, byl degradován a byl odsouzen na tři roky vězení.

Tuto tragédii v letech 1817-1818 zvěčnil na obraze Vor Medúzy (Le Radeau de La Méduse, Raft of the Meduse) francouzský malíř Théodore Géricault. Zmenšenou mědirytinu svého obrazu má malíř na svém náhrobku na hřbitově Père Lachaise v Paříži.

Obraz byl inspirací pro amerického fotografa Joel-Peter Witkina. Ten v roce 2007 vytvořil fotografii parodické reminiscence nazvanou Loď bláznů (Ship of Fools), kde trosečníci mají tváře tehdejších současných amerických politiků včetně George W. Bushe staršího.

Texty: P.Patočka

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE