Robert Surcouf

Robert Surcouf *1773 Saint-Malo – +1827. Francouzský korzár. Legendární kapitán působil v Indickém oceánu a zmocnil se čtyřicetisedmi lodí. Proslul galantností a rytířstvím k zajatcům a byl nazýván Králem korzárů.

Ve třinácti letech ukradl člun aby ukázal své námořnické schopnosti. Zaskočila ho však bouře a museli ho zachránit. V patnácti letech byl najat na obchodní loď mířící do Indie jako plavčík. V letech 1789-1791 se zúčastnil obchodu s otroky z Mosambiku a Madagaskaru. V roce 1792 se vrátil do Francie kde došlo ke změnám během francouzské revoluce. Záhy vypukla válka s Anglií. Surcouf odplul na ostrov Isle de France (dnes Mauricius). Ostrov byl napaden dvěma anglickými válečnými loděmi. Surcouff jako druhý důstojník na fregatě CYBÉLE úspěšně odrazil nepřítele, který měl obrovskou palebnou přesilu. A tím se rázem stal válečným hrdinou.

Po povýšení na kapitána vyjádřil přání být korzárem proti Anglii. Prosbu zamítli. Surcouf v roce 1794 zajal tři britské zásobovací lodě. S nimi přistál v hladovějícím Port Louis.  Zajetí lodí bylo prohlášeno za legální pod záminkou sebeobrany. Ale úřady zabavily i část nákladu náležejícího posádce, protože Surcouf neměl korzárský glejt. Viz film Tygr sedmi moří (l'eroe dei sette mari) 1966, režie Roy Rowland, v titulní roli Gérard Barray.

Roku 1798 vyplul jako kapitán korzárské lodi CLARISSA s osmnácti děly a se stopěti muži. 2.února blízko Sumatry zajal čtyři britské lodě. V listopadu zajal loď AUSPICIOUS s nákladem za více než milion franků. Před návratem na Isle de France zajal další dvě lodě.

V květnu 1800 byl Surcouf kapitánem LA CONFIANCE fregaty s osmnácti děly. V březnu s ní zajal devět britských lodí. 7. října téhož roku se v Bengálském zálivu LA CONFIANCE setkala s britskou lodí KENT vyzbrojenou třicetiosmi děly a se čtyřista člennou posádkou a vojáky na palubě. Navzdory přesile 1 ku 3 Surcouf loď KENT lstí bez jediného výstřelu zajal. Ve Francii byl žijící legendou a v Británii veřejným nepřítelem číslo jedna, na jehož hlavu byla vypsána odměna pět milionů franků. Po návratu v roce 1801 se Surcouf usadil v Saint-Malo, oženil se a působil šest let jako obchodník a rejdař. Za své zásluhy obdržel 18. července 1804 řád důstojníka Čestné legie. Roku 1807 Surcouf ještě jednou vyplul jako kapitán speciálně postaveného třístěžníku LE REVENANT s dvaceti děly. LE REVENANT dosahoval na svou dobu pozoruhodné vysoké rychlosti 12 uzlů asi 22 km/h. Tato poslední korzárská plavba byla úspěšná. 4.února 1809 se Surcouf vrátil do Francie s nákladem v ceně osmi milionů. franků.

Surcoufa osobně jmenoval císař Napoleon baronem. Vrátil se natrvalo do Saint-Malo jako vážený šlechtic a velmi bohatý muž. Věnoval se obchodu a rejdařství.

Traduje se, že roku 1817 měl souboj s dvanácti pruskými důstojníky, protože v krčmě urazili jednoho starého muže. V souboji na kordy jednoho po druhém zabil a posledního nechal žít, aby souboj dosvědčil.

Jeho slavný výrok padl při rozhovoru s britským důstojníkem. Důstojník „My Britové bojujeme pro čest, vy Francouzi pro peníze.“ Surcouf břitce odvětil „Muži bojují o to, co jim nejvíc chybí!“.

Surcouf zemřel 8.července 1827 a na poslední cestě byl doprovázen flotilou více než padesáti plachetnic.

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE