Jean–François de La Pérouse

Jean–François de La Pérouse, celým jménem Jean–François de Galaup hrabě de La Pérouse *23.8.1741 Albi – +1788?? Francouzský kapitán a objevitel.

Po studiích v námořní škole v Brestu kterou dokončil v patnácti letech vstoupil do Francouzského královského námořnictva. V letech 1757-58 se zúčastnil zásobování Luisburgu v Quebecu (Nové Francii) za sedmileté války s Británií. Roku 1759 sloužil na lodi FORMIDABLE. Byl při bitvě v Quiberon Bay zajat. V roce 1760 byl propuštěn výměnou zajatců. V roce 1762 se podílel na neúspěšném znovudobytí Newfoundlandu. Po uzavření francouzsko-americké smlouvy o spojenectví, byl La Pérouse kapitánem na fregatě ASTREE. Zvítězil v námořní bitvě u Luisburgu 21.července 1781. Po porážce britské fregaty ARIEL byl povýšen na komodora. Také se vyznamenal v srpnu 1782 dobytím dvou britských pevností Prince of Wales Fort a York Fort v Hudsonově zálivu. Po vítězství dovolil přeživším zajatcům včetně guvernéra Samuela Hearneho volný odchod do Británie výměnou za propuštění francouzských zajatců. V roce 1783 se oženil s kreolkou Louise-Eleonore Broudou z Mauritia (Ile de France), se kterou se seznámil již jako kadet.

1785 byl francouzským ministerstvem námořnictva pověřen velením expedice do Tichomoří. Cíl expedice byl objevit severozápadní cesty a průzkum neprobádaných oblastí Tichého oceánu. Kapitánem ASTROLABE byl Paul-Antoine-Marie Fleuriot de Langle, kapitánem BOUSSOLE byl sám La Pérouse. Jedním z neúspěšných žadatelů o účast na výpravě byl tehdy šestnáctiletý korsičan Napoleon Bonaparte. Celkem se výpravy zúčastnilo stočtrnáct lidí včetně botanika, zoologa, geologa, matematika, astronoma a kartografa. Fregaty BOUSSOLE a ASTROLABE bez obtíží propluly mysem Horn 1.února 1786. Pak dopluli do Kalifornie dále na západ na Velikonoční ostrovy (Isla de Pascua) a na Havaj, jak zaznamenal na svých výpravách James Cook.

Poté zamířili na sever, kde 24. června spatřili aljašskou Horu sv.Eliáše. Na Aljašce La Pérouse asi měsíc marně hledal průliv severozápadní cesty do Atlantiku. Pak vypluli do západního Pacifiku do Japonska, Číny a Ruska. Na Kamčatce v Petropavlovsku pověřil Bartolomea de Lessepse dojet přes Sibiř, Rusko a Petrohrad do Francie. V Paříži měl předat dopisy a písemné materiály z dosavadních vědeckých výzkumů výpravy. De Lesseps odjel z Petropavlovska 7. října 1787 a 17. října 1788 dorazil do Paříže. La Pérouse vyplul na průzkum neznámých částí Austrálie. 26. ledna 1788 připluli do Botanického zálivu (Botany Bay) 33°59′S 151°11′E v Austrálii. Zde se setkal s flotilou britských lodí. Předali jim několik zpráv s prosbou o jejich doručení do Evropy. V dopisech detailně popsal cestu z Kamčatky a objevy během cesty včetně Austrálie. To byla poslední zpráva o výpravě. Poté expedice zamířila do jižního Tichomoří, kde zmizela.

25. září 1791 vyplula z Brestu záchranná mise vedená kontraadmirálem Joseph Antoine Bruni d'Entrecasteaux. Jeho hledání v okolí ostrova Vanikoro však bylo marné.

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE