Adam Johann Ritter von Krusenštern

Adam Johann Ritter von Krusenštern známý také jako Ivan Fjodorovič Kruzenštern, rusky Иbан федopobич Kpyзeншtepн. *19.11.1770 - +24.8.1846.

Ruský admirál, mořeplavec a objevitel, který uskutečnil první úspěšnou ruskou plavbu kolem světa. Vyvrátil některé domněnky o neexistujících ostrovech.

Byl synem diplomata von Krusensterna, který byl německým guvernérem v Estonsku v době kdy byla země připojena k carskému Rusku. Roku 1787 vstoupil do carského námořnictva a sloužil ve válce proti Švédsku. Následně sloužil v královském námořnictvu a v letech 1793-99 navštívil Ameriku, Indii a Čínu. Poté byl Kruzenštern carem Alexandrem I. jmenován velitelem expedice prvního ruského obeplutí světa. Expedice byla financována carem, hrabětem Nikolajem Petrovičem Rumjantsevem a rusko-americkou společností. Další cíle výpravy byly zjistit možnosti obchodu s jv. Čínou a Japonskem, usnadnit obchod s jižní Amerikou a zkoumat Kalifornii pro případnou kolonizaci.

V srpnu 1803 vypluly z Kronštadtu dvě lodě expedice. Kruzenštern na lodi NADĚŽDA dříve HMS LEANDER HOPE a loď NĚVA dříve HMS THAMES pod velením kapitánporučíka Jurije F. Lisianského. Prozkoumávali východní pobřeží jižní Ameriky. Přes mys Horn se dostali na západnímu pobřeží a splnili svůj úkol v Kalifornii. Dále pokračovali přes severní Pacifik do Japonska a Číny. Cestu dokončili obeplutím Afriky přes Mys Dobré Naděje a východním Atlantikem přes Severní a Baltské moře se úspěšně navrátili do Kronštadtu v srpnu 1806. Měli s sebou podrobné záznamy o cestě včetně map.

Po svém návratu Kruzenštern sepsal podrobnou zprávu ve třech knihách: "Cesta kolem světa v letech 1803, 1804, 1805 a 1806 na lodích NADĚŽDA a NĚVA". Ty publikoval v Petrohradě roku 1810. Dílo bylo také vydáno v letech 1811-1812 v Berlíně. Vzápětí následoval anglický překlad, který byl vydán v Londýně roku 1813 a poté následovaly překlady do francouzštiny, holandštiny, dánštiny, švédštiny a italštiny. Kruzenšternova vědecká práce včetně atlasu Pacifiku, byla vydána v roce 1827 v Petrohradě. Získal čestné členství v Ruské akademii věd. Roku 1816 byl zvolen zahraničním členem švédské Královské akademie věd. V roce 1835 přejmenoval Harveyovy ostrovy na Cookovy ostrovy, to schválil parlament Nového Zélandu v roce 1901. I.F.Kruzenštern jako ředitel Ruské námořní akademie zkvalitnil výcvik nových kadetů. Vynalezl způsob ochrany kompasů před vlivem ocelové konstrukce lodi a jejího nežádoucího magnetismu. Kruzenštern byl v roce 1841 povýšen na admirála a roku 1842 byl vyznamenán Pour le Mérite (vyznamenání za zásluhy). Zemřel v roce 1846 a je pohřben v katedrále v Tallinnu.

Na památku po něm byla pojmenována školní plachetnice, která v letech 2005-6 obeplula svět po stejné trase k dvoustému výročí prvního ruského obeplutí světa. Dále po něm byl pojmenován ruský ledoborec, kráter na Měsíci, laguna a mys na Aljašce a ostrůvek v Beringově úžině.

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE