Leif Eriksson

Leif Eriksson také Leifur Ericsson Leifr Eiríksson, Leiv, Leif Šťastný *970?? Island - +1020-25?? Qaqortoq, Grónsko. Viking, mořeplavec, objevitel a křesťan.

Leif je považován za prvního Evropana, který roku 992 přistál na kontinentě Severní Ameriky. Prozkoumal dnešní Baffinův ostrov, Labrador, Newfoundland a oblasti v okolí Vinlandu, Marklandu a Hellulandu.

Byl synem Erika Rudého Thörvaldssona a Thjóthild a vnukem Thörvalda Åsvaldssona.

Kroniky uvádí, že v roce 992 Leif byl norským králem Olafem Tryggvassonem pověřen dopravit na Island a do Grónska křesťanské misionáře a učitele. Byl však bouří sveden z kursu a přistál v Severní Americe v Newfoundlandu (Vinlandu). O této zemi již slyšel od Bjarniho Herjölfssona, který sem v bouři zabloudil v předcházejících letech. Leif i posádka byli překvapeni obdělanými poli s obilím i vinnou révou na svazích.

Po přezimování se na jaře vracel do Grónska s nákladem hroznů a dřeva. Cestou zachránil Thörira a Gudrid spolu s dalšími patnácti námořníky z potápějícího se knarru. Získal z vděčnosti jejich náklad. To mu vyneslo také přezdívku Leif Šťastný. Leif je bezpečně dopravil do své osady Bratahlíd. Tam Gudrid i Thörira pozval do svého domu, aby tu zůstali. Thörir však na následky prochladnutí během zimy zemřel. Zde v Bratahlíd se vdova seznámila s Leifovým bratrem Thörsteinem Erikssonem.

O této Leifově výpravě se záhy mluvilo všude mezi Vikingy a dal tím podnět k dalším osídlovacím cestám a častějším výpravám nejen do Grónska.

Po návratu do Grónska vyhledal Bjarniho a domluvili se na výpravě do Vinlandu v následujícím roce. Koupil jeho loď, najal třicet pět mužů a vypluli. Přistáli u pusté a skalnaté země, jež nazvali Helluland – Baffinův ostrov. Poté pokračovali dále na jih a přistáli na zalesněném pobřeží, které pojmenovali Markland – Labrador. Nakonec dopluli na místo, kde byl Leif posledně na Vinland - Newfoundland. Založili osadu Leifsbúðir. V následujících letech se svými muži prozkoumával nové země. Těžil dřevo a odvážel ho do Grónska a na Island.

V roce 999 se Leif na Hebridách oženil s místní priceznou Thörgunnou a nechali se pokřtít. Měli syny Thörgilse a Thörkella. Také jeho matka Thjóthild přijala křest a dala postavit kostel v Grónsku později nazvaný Kostel Thjöðildr. Otec Erik Rudý se křtu vzepřel.

Časem bylo ve Vinlandu založeno ještě několik nových osad. Známé jsou Straumfjörðr na jihu a ještě dále Höp. A na jihovýchodním pobřeží Labradoru byla menší osada s loděnicí, L'Anse aux Meadows.

Leif dožil v Bratahlíd, kde se jeho syn Thörkell stal jarlem.

Na jeho počest byly vytvořeny sochy - v roce 1887 v Bostonu, v roce 1901 v Chicagu a v Milwaukee,  v roce 1949 v Minnesotě, v roce 1959 v Duluthu u Hořejšího jezera a v Seattlu.

Obraz zvaný „Leiv Eiriksson oppdager Amerika Christian Krohg“ byl v roce 1900 v Chicagu předán organizací Leif Eriksson Memorial Association do Národní galerie v Norsku.

President Calvin Coolidge měl v roce 1925 ke stoletému výročí prvních norských imigrantů v USA projev ke sto tisícům lidí o tom, že Leif Eriksson byl opravdu prvním doloženým Evropanem v Americe.

Ve státě Wisconsin byl v květnu 1929 zákonem schválen 9.říjen jako svátek - Den Leifa Erikssona. Připomíná první velkou imigraci Norů 9.října 1825 ze Stavanger do New Yorku.

Slávu Leifa Erikssona nám také připomíná mobilní telefon značky Ericsson současný Sony-Ericsson.

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

15. dubna 2014

Prameny: viz ZDROJE