Sebald de Weert

Sebald de Weert také Sebaldt,Sebalt či Sebaldo *2.5.1567 Antverpy - +30.5.1603. Holandský kapitán a viceadmirál ve službách Spojené Východoindické společnosti (VOC). Proslavil se zmapováním části Falklandských ostrovů v roce 1600.

Byl šestým dítětem ze sedmnácti. Jeho rodiče Hans Sveerts a Claartje de Weert pro svou víru uprchli v roce 1569 z Antverp do Kolína nad Rýnem. Koncem roku 1575 se přestěhovali do Amsterdamu. Sebald se plavil jako plavčík na obchodních lodích a vzdělával se v námořním řemesle. Rodina se v roce 1579 přestěhovala do Middelburgu v Antverpách. Sebald od roku 1586 pracoval jako navigátor pro holandské obchodní společnosti. Vypracoval se na kapitána.

Počátkem roku 1598 přešel do služeb Obchodní společnosti z Rotterdamu (předchůdce Holandské Spojené Východoindické společnosti VOC) rejdařů Pieter van der Hagena a Johan van der Vekena. Ti financovali jednu z prvních plaveb Holanďanů na dálný východ.

Na vlajkové galeoně DE HOOP byl rejdaři ustanoven velitelem výpravy pěti lodí viz admirál Jacob Mahu, u něho je celý seznam flotily. Sebald de Weert byl ustanoven kapitánem šalupy DE BLIJDE BOODSCHAP. Hlavním navigátorem celé flotily byl rejdaři ustanoven viz William Adams (Miura Anjin).

Hlavním cílem výpravy byly Molucké ostrovy (dnes v Indonésii), kde měli prodat zboží a za získané peníze nakoupit koření. Náhradním cílem byla Čína nebo Japonsko. Protože bylo Holandsko ve válečném stavu se Španělskem a v tomto období i s Portugalskem, mohli napadat nepřátelské lodě a drancovat jejich kolonie.

Na lodích bylo zboží v celkem padesáti velkých truhlách. Byly to hrubé tkaniny, skleněné korálky, zrcadla a brýle, železné nástroje, zbraně, hřebíky, kladiva, pancíře a 500 mušket.

Po vyplutí z Rotterdamu se flotila 27.6.1598 shromáždila u ostrova Texel v Severním moři.

V září při plavbě podél afrických břehů posádku sužovaly kurděje a jiné tropické nemoci. Zemřelo přes dvacet mužů, včetně admirála Jacoba Mahu. Admirálem se stal viz Simon de Cordes, který přestoupil na galeonu DE HOOP. Viceadmirálem se stal viz Gerrit van Beuningen, který převzal velení na galeoně DE LIEFDE. Sebald de Weert převzal velení galeony HET GELOOF a legendární viz Dirck Gerritszoon Pomp pro svou zkušenost převzal velení DE BLIJDE BOODSCHAP.

Z Guinejského zálivu vypluli až v lednu 1599. Portugalci a Španěly přísně utajovaný Magalhãesův průliv nalezli až počátkem dubna 1599. Pro nepříznivé větry jej zdolávali další 4 měsíce, kdy lodě byly rozptýleny. Během plavby průlivem na následky kurdějí a vyčerpáním zemřelo přes 120 dalších námořníků.

Kvůli silné nepřízni počasí se kapitán Sebald de Weert s galeonou HET GELOOF opožďoval. V září, kdy už to vypadalo, že dosáhnou Pacifiku, je stihla mohutná jarní bouře se silným západním větrem. Ta loď zahnala o značnou část cesty zpět do průlivu. Kapitán Sebald de Weert se rozhodl s vyčerpanou posádkou nouzově přistát. Byli tak vyčerpaní, že nebyli schopni se přidat k další proplouvající výpravě viz Olivier van Noort, natož proplout do Pacifiku. Nalovili si tučňáky, provedli opravy a po odpočinku se rozhodli pro návrat do Holandska.

Cestou v lednu 1600 zmapoval severozápadní část Falklandského souostroví apojmenoval ostrovy Sebalda de Weert (Sebald de Weert Islands). Tento název byl v roce 1766 britskými osadníky změněn na ostrovy Jáson (Jason Islands) a Karkas (Carcass Island, Isla del Rosario). Španělé je dodnes nazývají Sebaldovy ostrovy (Islas Sebaldes) či Sebaldíny (Sebaldinas).

V březnu přepluli rovník. Počátkem června 1600 zakotvili na Azorech. A 13.7.1600 přistáli v Holandském Goeree (dnes Goeree-Overflakkee). Z původní posádky se dožilo návratu pouze 36 mužů.

V červnu 1602 byla v Holandsku založena Spojená Východoindická společnost (Vereenigde Oostindische Compagnie, VOC). Téhož roku admirál viz Joris van Spilbergen se svolením krále Vimaladharmasuriya I. na Cejlonu (dnes Srí Lanka) založil obchodní stanici. Stanice byla založena s podmínkou vojenské pomoci při vyhnánění portugalských kolonizátorů.

Viceadmirál Sebald de Weert na Cejlon připlul koncem listopadu 1602 s vojenskou pomocí VOC pro krále Cejlonu. Byl dohodnut společný postup a útoky na Portugalce. Poté 14.1.1603 s královým vyslancem z Cejlonu cestovali do Acehu (severní Sumatra) a v dubnu se vrátili na Cejlon s 6 loděmi.

Nedaleko Batticaloa (na východě Srí Lanky) flotila viceadmirála Sebalda de Weert zajala 4 portugalské lodě. Ti se však vzdali za příslib ušetření jejich životů. Posléze byli propuštěni na dvou lodích. To se však nelíbilo králi Cejlonu, který chtěl všechny zajaté Portugalce popravit.

V následujícím útoku na Portugalce byli Holanďané zrazeni a královi vojáci zákeřně napadli holandské spojence. Viceadmirál Sebeld de Weert a přes 300 Holanďanů bylo v květnu 1603 v bitvě ze zálohy pobito. Jen malá hrstka Holanďanů se zachránila uplaváním na své lodě. Tento akt na čas ukončil obchod Holandska s Cejlonem.

Texty: P.Patočka, H.Prien

Korektura: Ali

1. srpna 2016

Prameny: viz ZDROJE