Vicente Yáñez Pinzón

Vicente Yáñez Pinzón *1462 Palos de la Frontera - +září 1514. Španělský námořník, kartograf, kapitán a objevitel.

Byl synem otce Martína a matky Mayor Pinzónů z významné a bohaté námořní rodiny. Měl dva starší bratry, také námořníky. Vicento byl dvakrát ženatý a měl čtyři děti.

Od dětství se plavil jako plavčík, vypracoval se na kapitána obchodních lodí své rodiny. Také se s bratry účastnil námořních bitev Katalánska a Aragonie s Portugalskem.

V květnu 1492 Vicente s bratry dostal od královského dvora příkaz plně spolupracovat s Kryštofem Kolumbem a připravit s ním cestu na západ. Sám Kryštof Kolumbus si velmi chválil pomoc bratrů Pinzónů. 3.8.1492 vypluli s Kryštofem Kolumbem z Palos de la Frontera na jeho první cestu. Vlajková karaka LA SANTA MARÍA byla pod velením Kryštofa Kolumba, Vicente Yáñez Pinzón plul jako kapitán na lodi LA NIÑA a jeho bratři pluli s karavelou LA PINTA, Martín Alonso jako kapitán a Francisco jako důstojník .

Na Kanárských ostrovech doplnili zásoby. Po dalších pěti týdnech plavby námořník, viz Rodriguez de Triana, ze stěžně LA PINTA 12.10.1492 zpozoroval ve dvě v noci zemi. Dopluli k dnešním Bahamám a ostrov, u kterého přistáli, Kolumbus nazval San Salvador. Dnes na tomto místě přistání stojí velký kamenný kříž a původní Kolumbův dřevěný kříž je uložen v místním kostele.

21.11.1492 LA PINTA odplula na vlastní průzkum. Kolumbova LA SANTA MARÍA ztroskotala při průzkumu Hispanioly (Haiti) a Kolumbus s posádkou byl zachránen lodí LA NIÑA, viz Kryštof Kolumbus.

Vicente se vrátil do Palos de la Frontera 15.3.1493.

Vicente Yáñez se svým starším bratrem Francisco Martínem podnikli v královských službách cesty k dobytí Itálie a v listopadu 1493 Alžíru. V roce 1496 zásoboval španělská vojska bojující o Neapol.

V roce 1498 se Vicente zúčastnil třetí Kolumbovy cesty do Nového světa. V roce 1499 Vicente jako kapitán se svým bratrem Franciscem na čtyřech lodích a s mnoha rodinnými příslušníky v posádce provedli samostatný průzkum Brazílie a Amazonky. Jako první Španěl překročil rovník a se svým bratrem Franciscem jako první Španělé vstoupili na půdu Jižní Ameriky. Budoucí Amazonku pro svou nezměrnou rozlehlost delty Vicente Yáñez Pinzón pojmenoval Santa María de la Mar Dulce (Svatá Marie od Sladkého moře). Od břehu ke břehu Amazonky Vicente naměřil 40 mil.

Zábor Brazílie pro španělskou korunu nemohli provést, neboť byla v portugalské sféře vlivu podle Tordesillaské smlouvy z roku 1494, viz Duarte Pacheco Pereira.

Dále prozkoumali více jak 3000 km pobřeží Jižní Ameriky od La Plata až ke Kolumbem již objevénému ústí Orinoca, Venezuele a ostrovu Tobago. Při průzkumech zajali a unesli 30 amazonských Indiánů a náklad brazilského dřeva. Na cestě k Hispaniole jim bouře zničila dvě lodě. Po mezipřistání se 30.9.1500 vrátili do Španělska.

Vicente Yáñez Pinzón byl 5.9.1501 králem jmenován guvernérem Portorica a jím objevených území od Amazonky na jih. Také mu byla slíbena šestina výnosů plynoucích z těchto území. 8.10.1501 byl povýšen do rytířského stavu.

V roce 1502 odplul na Portorico jako guvernér. V roce 1504 vyplul na průzkum pobřeží dnešního Hondurasu. Krátce po návratu byl Vicente Yáñez Pinzón v roce 1505 jmenován starostou San Juan, hlavního města Portorica.

V roce 1508 společně s kapitánem Juan Díaz de Solís hledali průchod do Indie a Číny. Prozkoumali celé pobřeží od Hondurasu po Mexiko, zde došlo k prvnímu kontaktu s Aztéky. Poté prozkoumali jih Jamajky. Následující rok pátrali od Hondurasu jižním směrem až k zálivu La Plata. Jejich hledání průchodu na západ bylo bezvýsledné a proto Vicente Yáñez Pinzón upadl u dvora v nemilost. Zbytek života prožil v ústraní.

V roce 1513 onemocněl a zemřel v září 1514 v Seville.

V Palos de la Frontera má společnou sochu s bratrem Martín Alonso Yáñez Pinzónem. V rodném domě je dnes muzeum bratrů Pinzónů a bratři jsou také na slavném obraze s Kryštofem Kolumbem „Primer desembarco de Cristóbal Colón en América“ od Dióscoro Teófilo Puebla Tolína z roku 1862.

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Aktualizováno: 18. května 2015

Prameny: viz ZDROJE