Slavní kapitáni a hrdinové
strana N

Justinus van Nassau *1559 - +1631. Holandský velitel vojsk, námořní kapitán a admirál. Proslavil se odhodlanou obranou města Breda.

Byl nemanželský syn Viléma I. Oranžského, řečeného Wilém Tichý (Willem van Oranje, „Willem de Zwijger“ +1584) a jeho milenky Evy Elincx. Vilém I. Oranžský byl od 14.4.1568 vůdcem povstání spojených provincií, později Holandska, proti španělským Habsburkům v Osmdesátileté válce za nezávislost Holandska. Ten svého nemanželského syna přijal za svého a rovného ke svým dětem.

Justinus po studiích v Leidenu byl 17.5.1583 povýšen na plukovníka. Na vlastní žádost byl přeložen k námořnictvu a vlastním přičiněním byl 28.2.1585 povýšen na admirál-poručíka (luitenant-admiraal).

V červenci 1588 vyplula z Lisabonu a La Coruña spojená portugalsko-španělská Felicissima Armada (Neporazitelné loďstvo, Invencible Armada, Grand Armada), které velel velkoadmirál don Alonso Pérez de Guzmán, vévoda z Medina-Sidonia, na vlajkové galeoně SÃO MARTINHO (SAN MARTIN). Dalším eskadrám Armady veleli admirálové Diego Flores de Valdés, Juan Martínez de Recalde, Miguel de Oquendo, Pedro de Valdés y Menéndez, Martín de Bertendona y Goronda, Hugo de Moncada y de Gralla, Diego de Medrano, Antonio Hurtado de Mendoza, vévoda z Lermy, a Juan López de Medina. Viz Felicissima Armada.

Celá Armada čítala 22 válečných galeon a 110 obchodních ozbrojených lodí a galér s celkovým počtem kolem 1 500 bronzových a 1 000 železných děl. Námořníků bylo celkem přes 10 000. V Calais ještě měla Armada nalodit 30 000 vojáků a 500 jezdců generála Alessandro Farnese, vévody z Parmy.

Cílem invaze v Anglii bylo zajmout královskou rodinu, vysoké státní úředníky a zvrátit politický systém.

Anglické zbrusu nové loďstvo bylo pod velením lordadmirála lorda Charlese Howarda, 1. hraběte z Nottinghamu, admirála sira Martina Frobishera, viceadmirála sira Francise Drakea a kontraadmirála sira Johna Hawkinse. Flotila 190 lodí byla rozdělena na osm eskader. Holandská flotila o síle 60 lodí byla pod velením admirála Justinuse van Nassau. Spojené anglo-holandské loďstvo celkem mělo kolem 20 000 mužů, z toho asi 10 000 námořních vojáků.

V noci 7.8.1588 v Calais na Armadu zaútočilo několik branderů a podařilo se jim potopit pět lodí a tím rozbít formaci Španělů, viz sir William Wynter.

Jednotlivé španělské lodě už byly snadnou kořistí pro flotily Nassaua a Frobishera. Dnes je tato bitva známá jako bitva u Gravelines, kde flotila admirála Justinuse van Nassau zajala 4 španělské lodě a několik dalších zničila.

V průběhu boje unikala rozbitá španělská flotila na sever, aby obeplula britský ostrov. Celková ztráta čítala okolo 20 000 mrtvých, včetně několika admirálů. Do Španělska se vrátilo méně než 70 z části poškozených lodí. Tak skončilo Neporazitelné loďstvo. Holandské a anglické ztráty činily 50 lodí, z toho 30 branderů a okolo 9 000 mrtvých.

Justinus van Nassau v dalších letech se svým loďstvem zabezpečoval chod nového státu, Holandska. 4.12.1597 se Justinus van Nassau v Leidenu oženil s baronkou Annou van Mérode-Pietersheim (*9.1.1567 - +8.10.1634), měli 3 děti.

V roce 1601 byl jmenován guvernérem města Breda (51°35′N 4°47′E).

Od roku 1620 Holanďané z města Breda vedli hlavní výpady na španělské Brabantsko, což ohrožovalo celkovou mocenskou stabilitu Španělska i absolutní moc katolíků v oblasti. Proto bylo koncem srpna 1624 město Breda obleženo katolickými vojsky. Vojsko bylo složené převážně z Němců a jižních Holanďanů vedených nejvýznamnějším generálem té doby, Ambrosio Spinolou Doria, markýzem de los Balbases (*1569 - +25.9.1630). Vojska v průběhu obléhání čítala přibližně 18 000 mužů.

Justinus van Nassau se svým nevlastním bratrem Maurice van Nassau, princem Oranžským (Maurits van Oranje, *14.11.1567 – +23.4.1625), měli k dispozici asi 7 000 obránců a podporu Anglických spojenců o síle přibližně 7 000 mužů. Město bylo zpočátku zásobováno loďstvem admirála Justinuse. To však na jaře 1625 Španělé znemožnili blokádou. Obránci, včetně Justinuse van Nassau, se vzdali 5.6.1625 se ztrátami přes 10 000 mrtvých. Španělské ztráty činily kolem 4 000 mrtvých.

Později byl Justinus van Nassau v rámci výměny zajatců propuštěn a vrátil se do rodného Leidenu, kde v poklidu dožil.

Manželé spočinuli ve společném hrobě v Hooglandse Kerk v Leidenu.

Justinus van Nassau je dnes připomínán především tímto obrazem „Kapitulace Bredy“ („La rendición de Breda“) od španělského malíře Diego Rodríguez de Silva y Velázquez (*6.6.15991 - *6.8.1660).

DALŠÍ SE PŘIPRAVUJÍ