Markéta I. královna regentka

Markéta I. královna regentka, celým jménem v Dánsku Margaret Valdemarsdatter a v Norsku a Švédsku Margarete Valdemarsdotter. *1353 Vordinborg - +28.10.1412 Flensburg. Byla dcerou Valdemara IV. Dánského a Helvigy ze Sønderjyllandu. O její výchovu se starala Märta Ulfsdotter, dcera svaté Brigity Švédské. Byla manželkou norského krále Haakona VI. Magnussona od roku 1363.

Byla dánskou regentkou od r. 1375, norskou od r. 1388 a švédskou vládkyní od r. 1389 až do své smrti v r. 1412. Samu sebe královnou nenazývala, ale nechávala se oslovovat Markéta z vůle boží dcera dánského krále Valdemara nebo právoplatná dědička Dánska. Lid ji oslovoval paní královno.

Po smrti svého otce Valdemara IV. Dánského v roce 1375 zajistila nároky na dánský trůn pro svého pětiletého syna Olafa II. Dánského proti nároku synovce Albrechta IV. Meklenburského. Když v roce 1387 syn Olaf v sedmnácti letech zemřel, stala se Markéta regentkou Dánska a Norska. V roce 1388 byla švédskými stavy zvolena za vládkyni Švédska. V roce 1389 po bitvě u Falköpingu byl poražen bývalý švédský král Albrecht. Markéta se tím stala svrchovanou vládkyní nad Dánskem, Norskem a Švédskem, Stockholm však zůstal německý. Meklenbursko s podporou hanzy organizovalo pirátství v Severním a Baltském moři proti Markétě. V roce 1395 byl vězněný Albrecht propuštěn.

Na sněmu Říšské rady (Riksråd) v Kalmaru v roce 1397 byl za krále tří království navržen a korunován Markétin prasynovec Erik Pomořanský. Brzy dosáhl plnoletosti, ale fakticky vládla Markéta I. jako regentka i nadále. Na tomtéž sněmu na návrh Markéty I. vznikla i Kalmarská unie, což bylo spojení skandinávských království do personální unie včetně Grónska, Islandu, Faerských ostrovů a dnešního Finska.

V roce 1398 byl Stockholm hanzou předán Markétě I. výměnou za obchodní práva, tzv. Mír královny Markéty.

Markéta získala zpět statky, které rozdal její otec Valdemar IV. Dánský. Byla výrazně podporována mnoha námořními kapitány, např. Klausem Störtebekerem a rybáři. Díky této podpoře mohla značně omezit moc šlechty. Zavedla stříbrnou měnu místo bezcenné měděné. A přitom vždy měla dost prostředků na dobročinnost. Ani nejlepší zahraniční nabídky ke spojenectví ji nepřiměly ke změně politiky neutrality. Od Albrechta a řádu Livoňských rytířů koupila ostrov Gotland, část Šlesvicka a ztracená území Dánska.

Pokoušela se rodově provázat Kalmarskou unii s Anglií, což se v plné míře nepodařilo, neboť Markéta odmítla účast Kalmarské unie ve Stoleté válce. Přesto v roce 1406 si král Erik Pomořanský vzal Filipu, dceru anglického krále Jindřicha IV. Při tom byla také uzavřena obranná aliance.

Markéta zemřela náhle na své lodi u Flensburgu v roce 1412. Na její počest se dodnes na katedrále v Roskilde dvakrát denně zvoní zvláštním zvonem.

V roce 2006 odhalila královna Markéta II. bronzovou jezdeckou sochu své jmenovkyně Markéty I. v Roskilde. Je velká škoda, že takových vládců nemělo lidstvo mnohem více.

Texty: P.Patočka, P.Steinhardt, H.Prien

Korektura: Ali

Prameny: viz ZDROJE